„To byl jen jeden podnět. Další byl slib, který jsem kdysi dal své ženě, že jí postavím hrad, a také množství historických předmětů, které se mi hromadily doma ve stodole,“ říká majitel hradu Pavel Orna, který začínal jako redaktor a vydavatel a první vydělané peníze investoval do nákupu nemovitostí. Některé opravil, jiné musel zbourat, a tak přišel k materiálu.

„Hrad jsme projektovali rok a půl a stejně dlouho jsme ho stavěli. Hotovo bylo v roce 2003,“ dodává Orna s tím, že nejdřív musel přesvědčit stavební úřad, že jeho nápad není jen legrace. A protože si chtěl hrát, vznikl novogotický hrad, který je jakýmsi putováním po historii; jedna věž je gotická, nechybí tu ale ani renesanční palác nebo barokní křídlo.

Stavba slouží jako muzeum. Jedinečné sbírky si mohou zájemci prohlédnout na okruhu dlouhém jeden a čtvrt kilometru. Šest tisíc exponátů ukazuje život před sto a více lety na našem území.

Majitel hradu Pavel Orna před replikou deskových obrazů z karlštejnské kaple.

Majitel hradu Pavel Orna před replikou deskových obrazů z karlštejnské kaple.

FOTO: Miroslav Sova, Právo

Řemesla se tu střídají s jednotlivými enklávami, jako jsou Chodsko či jižní Morava. Mezi unikáty patří např. 120 let starý stroj na zmrzlinu, stoletý vaflovač, nejrůznější pečicí formy. Třeba ta s názvem Benešník skrývá mnohá tajemství; ví se jen to, že se v ní už před čtyřmi stoletími peklo pečivo, ale jaké a jestli bylo třeba sladké či slané, se můžeme dnes jen dohadovat.

Mužská část návštěvníků určitě ocení zbraně. Replika kanónu se třiceti hlavněmi byla vytvořena podle rytiny Leonarda da Vinci. Míří na zeď plnou „středověkých“ graffiti.
Vytvořili je jako absolventskou práci studenti výtvarné školy. Jedna postava tak vypadá jako Argonaut, jiná má obličej Micka Jaggera, v levém horním rohu padá letadlo. Stará technika se spojuje s moderním světem.

Interiér hradu v červeném Újezdě

Interiér hradu v červeném Újezdě

FOTO: Miroslav Sova, Právo

Největší pýchu, i když tvrdí, že to má v Červeném Újezdě všechno rád, ale projevuje Pavel Orna při předvádění bydlení zámeckého pána, kde je kaple, ložnice, sál, kuchyň a pod střechou knihovna s replikou deskových obrazů z karlštejnské kaple od mistra Theodorika: „Je dvě stě padesát let stará, má o něco menší rozměry než originál a při rekonstrukci jsme dosáhli 97procentní věrnosti.“

K prohlídce patří i občerstvení

Kdo se po prohlídce chce osvěžit, zajde do hradní restaurace. I tam ale musí počítat s čistě českou produkcí; servírují se škvarky se sádlem, nadívaná holoubata, slivovice, škubánky. Na colu, hranolky nebo hamburger se musí jinam.

Platí to i pro případné svatebčany, které tady nejenom oddají, ale uloží i do stylových apartmánů. Vybrat si mohou mezi klasicistním, barokním nebo gotickým. A ráno stačí otevřít okno a pohlédnout do zahrad. Hrad je vybudován na bažinách a pohyblivých píscích, proto tady bylo jednoduché udělat vodní příkop. V rybníčcích spokojeně plavou ryby.

Na volných pozemcích mezi květenou a dřevinami – je tu mimo jiné 170 druhů rododendronů, žluté kosatce, hořce, král drobného ovoce černý jeřáb aj. – vznikl skanzen.

Mezi lidovými stavbami najdeme i sušárnu chmele, holubník, větrný mlýn či krmítko zvěře se šindelovou střechou. O celý zámek a jeho okolí se stará šestnáct zaměstnanců.