Z devadesáti tří metrů, tedy z výšky jedenapůlkrát větší, než je pražská Petřínská rozhledna, shlíží socha Svobody na metropoli, která se stala pro milióny přistěhovalců ze Starého světa nadějí na nový život. Jaké asi měli pocity, když po dlouhých týdnech v těsných kajutách konečně přes kulatá okénka zahlédli už z úžiny The Narrows postavu s pochodní ve vztyčené pravici? Na drsné zkušenosti všech těch, kteří s New Yorkem spojovali budoucnost, odkazuje řada dobových předmětů i dokumentů.

Takový pohled se naskytl tisícům přistěhovalců, kteří připlouvali za svým snem do vytoužené Ameriky.

FOTO: shutterstock.com

Ještě dnes má každý druhý Američan předky, kteří prošli branami přistěhovaleckého úřadu na sousedním Ellis Islandu. Od roku 1892 do roku 1954 tam byly postupně internovány desítky miliónů lidí. V Immigration Museum tak můžete pátrat po dávno zmizelých příbuzných, stačí naťukat do počítače jména, která vás zajímají. A právě tam situoval začátek své povídky nazvané Topič i spisovatel Franz Kafka. Už se nedozvíme, zda sochu Svobody popsal záměrně odlišně, nebo ji ani na obrázku neviděl, do ruky jí totiž vsunul meč, nikoli pochodeň.

Immigration Museum nabízí pohled na drsné zkušenosti imigrantů, kteří hledali své štěstí v New Yorku.

FOTO: shutterstock.com

Tři je šťastné číslo

U kolébky sochy Svobody se nesešly tři sudičky, ale tři francouzští přátelé. Sochař Frédéric Auguste Bartholdi, inženýr Gustave Eiffel a zanícený republikán, básník a odpůrce otroctví Édouard René de Laboulaye. To na jeho sídle poblíž Versailles se debatovalo jednoho letního odpoledne roku 1865 o morálně filozofickém problému – jak projevit vděčnost a úctu jinému národu… V tomto případě Spojeným státům. Co třeba postavit jim velkou sochu? Ta myšlenka sochaře Bartholdiho tak nadchla, že vyrazil do Ameriky a při vjezdu do newyorského přístavu si vzpomněl na nedokončený projekt sochy dívky naskicované na počest otevření Suezského průplavu. Stačilo jen pozměnit zeměpisné souřadnice a objekt přesunout na tehdy pustý newyorský ostrůvek Bedloe’s Island.

Socha Svobody našla své místo na neobydleném ostrůvku Bedloe’s Island, který je však dnes již známý pod jménem Liberty Island.

FOTO: shutterstock.com

Původem čistokrevná Francouzka

Dnes převáží trajekt z manhattanského Battery Parku na tentýž ostrov tisíce zvědavých pasažérů. Pokud nechcete stát i více než hodinovou frontu na nalodění, vypravte se na výlet už brzy ráno. Ovšem berte na vědomí, že monument je památníkem UNESCO, a kdybyste se chtěli vyšplhat až do jeho ochozu umístěného v ostnaté koruně, je třeba si udělat rezervaci na adrese www.statueoflibertytickets.com. Vstupenky bývají v letní sezóně vyprodané na měsíce dopředu.

Výletní parník doveze turisty až ke „staré dámě”. Při návštěvě ale počítejte s tím, že sami tady rozhodně nebudete.

FOTO: shutterstock.com

Ačkoli je už socha Svobody považována za čistokrevnou Američanku, jako místo narození má v rodném listě Paříž. Zrodila se jako hliněný novorozenec velikosti dospělého člověka, který krůček po krůčku (a model po modelu) dorůstal do dnešní velikosti. Dospívání bylo navíc delší, než se čekalo, a tak na 100. výročí vyhlášení nezávislosti Spojených států 4. července 1876 připutovala za oceán jako symbolický dárek jen pravá ruka.

Postavení sochy na 47 metrů vysoký podstavec trvalo celé čtyři měsíce.

FOTO: shutterstock.com

Celá socha byla dokončena až o osm let později, kdy byla představena pařížské smetánce, a o pár dní později byla rozebrána, naskládána do beden a naloděna. Trvalo další dva roky, než se v Americe postavila na nohy a zpřetrhala řetězy u svých nártů symbolizující pokoření tyranie a otroctví. Ještě 28. října roku 1886 byla zahalena do obrovské francouzské vlajky a měla se objevit až po projevu senátora Williama M. Evartse. Sám sochař však její šat strhl omylem dříve, když se senátor dlouze odmlčel uprostřed řeči. Svá slova přes bouřlivý potlesk už nikdy nedokončil.

Jeden ze tří divů světa

U Mony Lisy dodnes nevíme, kdo jí stál předlohou. Tvář sochy Svobody nese rysy matky sochaře Bartholdiho – Charlotte. Zajímavé také je, že pro monument byly zkonstruovány hned dvě pochodně. Ta první byla mnohem plamennější, ale roku 1886 prohlásil Kongres sochu Svobody za maják a ten musel zářit mnohem jasněji do dálky. Sochař Gutzon Borglum, který stojí za návrhem sousoší amerických prezidentů vytesaných do skalního masívu Mount Rushmore, byl pověřen tím, aby čistě měděný skelet přeměnil ve skleněný, doplněný mozaikou 200 čoček, které budou zesilovat intenzitu reflektorů nově umístěných uvnitř.

Předlohou sochy Svobody byla nejspíš matka sochaře Bartholdiho Charlotte, jejíž podobu tvář sochy nese.

FOTO: shutterstock.com

Vlastní socha je totiž dutá. Na konstrukci připomínající ocelovými traverzami Eiffelovu věž jsou jen přinýtované obrovské měděné pláty, které vytvářejí splývavý šat madame Liberté. Slůvko „jen“ však není úplně namístě. Jde o technologický postup, který předběhl dobu i představivost zástupů lidí a dodnes vyráží návštěvníkům dech. I oblíbený český dramatik, scenárista, herec, autor písniček a spisovatel Zdeněk Svěrák jednou řekl, že pro něj existují pouhé tři divy světa. Jeho manželka Božena, zavírací špendlík a… socha Svobody.

Socha Svobody cestovala do Spojených států rozložená na 350 kusů, zabalených ve 214 krabicích.

FOTO: shutterstock.com

Inzertní sdělení:

NEW YORK 55+

Objevte kouzlo kolosálních mrakodrapů sahajících do neskutečných výšek i rušných ulic, které bez ustání křižují žluté ikonické taxíky. Poznejte New York s cestovní kanceláří Delfín travel a splňte si svůj americký sen! Nechte se vtáhnout do okouzlující atmosféry velkoměsta, které ve dne v noci tepe svým rušným životem.

Vychutnejte si všechna lákadla, která New York nabízí. Ikonická socha Svobody, světoznámá Broadway, luxusní 5th Avenue nebo třeba proslulé Times Square. A je toho ještě mnohem více! Přijeďte se sami přesvědčit, jak jedinečné je město, které nikdy nespí.