Hlavní obsah
Na tento ostrůvek se dá z pláže Ngwe Saung dojít po mořském dně bez potapěčského vybavení. Při odlivu jej totiž od pevniny žádná voda nedělí. Foto: Go-Myanmar.com

Myanmar: Země, kde pláže střeží mořské panny a skály popírají gravitaci

Tisíce zlatých soch v jedné jeskyni, kámen visící na Buddhově vlasu, chrám s jedním obrovským ležícím Buddhou nebo pole poseté pagodami. To donedávna představovalo hlavní atrakce Myanmaru, známého dříve jako Barma. Na začátku nového tisíciletí ale na pobřeží vznikla pláž s prvotřídním servisem. Jmenuje se Ngwe Saung.

Na tento ostrůvek se dá z pláže Ngwe Saung dojít po mořském dně bez potapěčského vybavení. Při odlivu jej totiž od pevniny žádná voda nedělí. Foto: Go-Myanmar.com
Myanmar: Země, kde pláže střeží mořské panny a skály popírají gravitaci

Plážová turistika v Myanmaru se dá rozdělit na období před Ngwe Saung a po něm. Ano, otevření pláží v březnu 2000 skutečně znamenalo revoluci v turistickém ruchu země. Ve státě dlouho zmítaném politickými problémy v odlehlé části světa byste čekali, že se všechno bude dělat tak nějak na koleně. V případě Myanmaru a jeho starších letovisek to byla do značné míry pravda, nicméně Ngwe Saung přinesl něco nového.

Ale začněme tím, co nezávisí na lidech – přírodními zajímavostmi. Tu největší představuje ostrov všech zamilovaných Chit Thu Myar. Těžko říci, zda má nějakou kouzelnou moc lásky, nicméně romantická je už cesta na něj. Z pobřeží se na něj totiž dá dostat suchou nohou, ovšem jen v době odlivu. Koho na Chit Thu Myar přes noc uvězní s jeho partnerkou či partnerem příliv, ten může dát názvu ostrova tu pravou náplň.

Takže smysl života, to bude varianta A, Buddhovo dětství je jasné céčko...otázky náboženského testu pro uchazeče o mnišství asi vypadají jinak, ale evidentně mladíky nutí hodně přemýšlet.

Foto: Magical World (Flickr)

Oblast Ngwe Saung má servis na úrovni, jaký známe například ze sousedního Thajska, takže kdo si chce jen vyčistit hlavu, může zůstat na tamní pláži a nechat se obskakovat. Nicméně i aktivnější turisté si přijdou na své, mohou se potápět nebo si půjčit motorku a projet se po okolí, třeba do džungle za divokými zvířaty.

Zlaté pagody a kámen, který drží Buddhův vlas

Aktivní cestovatele lákají i jiná místa Barmy či Myanmaru. Především četné pagody. Jednu z nejslavnějších najdeme přímo v hlavním městě Yangonu. Říká se jí Zlatá pagoda nebo také Šweitigoumská pagoda. Podle pověsti byla postavena za jeden rok, ve skutečnosti se ale budovala mnohem déle, pravděpodobně mezi šestým a desátým stoletím našeho letopočtu.

Šest tisíc diamantů a jiných drahých kamenů zdobí zlatou pagodu v hlavním městě země.

Foto: ESO travel

Mnohem mladší je socha Buddhy v Shwethalyaungu. Prý je to co do objemu druhá největší socha Buddhy v Asii, nicméně ani zdaleka nepatří mezi ty nejvyšší. Shwethalyaungská socha totiž leží, dosahuje proto výšky pouhých šestnácti metrů. Zato na délku se roztahuje do 55 metrů – to je pro představu jako řetěz jedenatřiceti za sebou ležících lidí.

Jezero Inle s plovoucími domy - další podivuhodné místo málo poznané země v jihovýchodní Asii.

Foto: ESO travel

Vytvořit velkého ležícího Buddhu je sice kumšt, ale dá se to pochopit. Zato nad další pamětihodností Myanmaru zůstává rozum stát. Jedná se o zlatý viklan v Kyaiktyo – chrám na skále, která je zdánlivě vratká, ve skutečnosti se ovšem ani nehne. Podle pověsti vše drží Buddhův vlas, popravdě za vše ale může umění dávných mistrů architektů. Čelí všem přírodním nástrahám a dotykům tisíců turistů, nikoli však turistek. Ženy na něj nesmějí ani sáhnout.

Nad architekturou zlatého viklanu zůstává rozum stát.

Foto: DANIEL JULIE (Flickr)

To v Baganu mohou dámy a dívky osahávat leccos, třeba některou z asi dvou tisíc pagod ve městě. Právě kvůli kvantitě svérázných staveb přitahuje Bagan spoustu romantických duší a cestovatelů, kteří se nechtějí jen vyvalovat na pláži, ale také něco nového poznat.

Baganu se říká město tisíce pagod. Ve skutečnosti jich tam najdeme dvakrát víc.

Foto: Kyle Lease from Mexico (Wikimedia Commons)

Myanmarská republika

Oficiálně se v současnosti jmenuje Svazová republika Myanmar, někteří barmisté (neplést s baristy, nebo dokonce s barmany) ale prosazují přepis Myanma. Odjakživa ji ovšem známe jako Barmu. Jak tedy zemi říkat? Těžko říct, jasno v tom nemají ani v B… M…, zkrátka v tom státě, o němž je řeč. V roce 1989 vláda oficiálně změnila název země na Myanmarský svaz, nicméně opozice nesouhlasila. Jméno tak do jisté míry závisí na tom, kdo zrovna třímá otěže státní moci.

Podobně dopadl v revolučním roce 1989 i název hlavního města země Rangúnu. Nyní se mu říká Yangon. Mimochodem, Rangún v barmštině znamená „konec války“.

Zlato všude, kam se podíváte

Pamatujete na film Poklad na stříbrném jezeře, kde jeskyně střežená starým indiánem ukrývá sluj plnou zlatých předmětů, nebo na pokladnici kresleného strýčka Skrblíka? Podobný lesk a přehlídku blyštivých odrazů mohou vidět návštěvníci v Jeskyni tisíce Buddhů v Pindaye. Sošky z ryzího zlata posazené mezi horninami vytvářejí svítící armádu, ze které přechází zrak. Člověk by si řekl, že kdyby si jednu sošku vzal domů, nikdo by to v tom počtu nepoznal. To má ale jeden háček – propašovat přes ostrahu desítky až stovky kilogramů vážící zlaté postavy nelze nijak snadno.

V jiných jeskyních mají netopýry, tady na osm tisíc zlatých zobrazení Buddhy.

Foto: Go-Myanmar.com

Naopak velmi jednoduché je ležet na barmské pláži, kde je právě teď na podzim a v zimě velmi příznivé počasí. Přitom si lze pochutnávat například na lokálních specialitách. Barmská kuchyně hodně využívá mořské plody a nudle, často se v ní setkáme se zázvorem, rýží nebo čajovými listy. Hodně se podobá thajské kuchyni. Kdo by ji chtěl poznat, musí přímo do Myanmaru, protože žádná barmská restaurace v České republice není.

Inzertní sdělení: Vydejte se na jihovýchod Asie!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky zájezdů do Thajska a Myanmaru:

Ngwe Saunng – pláž třetího tisíciletí!

I v divoké a turisty zatím příliš nepoznané zemi se může ukrývat letovisko s vynikajícím zázemím. Odleťte do Ngwe Saungu a přesvědčte se o tom!

Poznejte tisíce pagod Myanmaru!

Západy slunce nad zlatými pagodami v zemi, která je doposud turistickým ruchem nedotčená. Chtěli byste to vyzkoušet a poznat ji? Neváhejte!


Bangkok a Pattaya last minute!

Nejoblíbenější místa i kulturu Thajska můžete poznat v rámci jediného pobytového zájezdu. Podívejte se i na proslulou Walking Street!

Čtěte dále:

Přečtěte si také o lokalitách pro zimní dovolenou v teple, také o městě Pattaya, kde se dospělí mohou zabavit všelijak, nebo o plážích, na něž jezdil odpočívat mafián Al Capone.

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán 

Anketa
Za čím byste jeli do Myanmaru nejraději?
Na pláž!
9.4 %
Za památkami a poznáváním země.
88 %
Za něčím jiným.
2.6 %
Celkem hlasovalo 117 čtenářů.

Informace o Myanmaru

V zemi žije 59,5 milionu lidí, většinou Barmánců. Jednu z nejpočetnějších etnických menšin tvoří Karenové. Jestliže vám to nic neříká, možná si vzpomenete na nějaký cestopisný pořad či článek se záběry nebo fotografiemi žen s dlouhatánským krkem lemovaným zlatými kroužky. Tak to jsou karenské dámy. Kruhy krk fakticky neprodlužují. Dojem žirafy je jednak optický trik, ale také důsledek tlaku těžkých kovových kol na klíční kost. Ta postupem času klesá níže.

 

Místní měna nemá příliš velkou sílu. Za tisíc kyatů lze ve směnárně koupit přibližně jeden dolar.

Devadesát procent Barmánců vyznává buddhismus, takže většina státních svátků se pojí s tímto náboženstvím. Například svátky vody na začátku roku nebo listopadový festival světel.

 

Pro Čechy a Slováky v Myanmaru platí vízová povinnost, nicméně vyřízení potřebných dokumentů by po předložení platného pasu, tří fotografií a poplatku ve výši kolem osmi set thajských bátů nemělo zabrat více než jeden den. Žádat se o něj ale nedá v naší republice, ale třeba na velvyslanectví Myanmaru v Německu nebo na myanmarské ambasádě v thajském Bangkoku.

 

Barmánci v komunikaci často používají před vaším jménem hlásku „u“. Zní to sice, jako by je něco bolelo, ve skutečnosti ovšem jde o vyjádření úcty, přeložili bychom to asi jako „pan“.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků