Hlavní obsah
Během prohlídky uvidíte dobově laděné salonky. Foto: Milan Malíček, Právo

Zámek Zbiroh na Rokycansku, jehož základy byly položeny před více než osmi sty lety, se veřejnosti poprvé otevřel až v roce 2005. První generace návštěvníků mu vlastně teprve dorůstá.

Během prohlídky uvidíte dobově laděné salonky. Foto: Milan Malíček, Právo
Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli

Zbiroh leží v nádherných křivoklátských lesích v bezprostřední blízkosti Brd, kam za minulého režimu noha běžného smrtelníka nevkročila. V samotném zámku byl umístěn radiotechnický pátrač Tamara, unikátní vynález, který odhaloval pohyby letadel NATO a dalších jednotek v západní Evropě. Odtud se informace posílaly na velitelství Varšavské smlouvy do Moskvy.

Foto: archiv zámku Zbiroh

Stopy po armádě

„Objekt stojí na podloží z buližníku, který odráží rádiový signál, takže hornina fungovala jako obrovský přírodní zesilovač,“ popisuje vedoucí zbirožské expozice Martin Caletka jedno z několika turisticky zajímavých zámeckých „nej“.

Pobyt armád památce logicky neprospěl. Vojáci zdevastovali i apartmán, v němž téměř dvacet let s rodinou pobýval Alfons Mucha. Nejhlubší zámeckou studnu v Evropě po vzoru předchozích „nájemníků“, příslušníků SS, kteří zámek obývali od roku 1943, využívali jako popelnici.

Odpadky sahaly téměř do třetiny studny vykopané v tvrdém buližníku ve tvaru šroubovice do hloubky 163 metrů. Jedná se o nejhlubší ručně raženou hradní studnu v Evropě. Šedesát let ukrývala například bedny z 2. světové války s archivem SS a zbraněmi. Její čištění probíhalo asi rok a půl a dělníci při něm mimo jiné vytáhli kusy motorky nebo vrata.

Ze studny, která je stará jako objekt sám, vede boční chodba, ta je však dosud neprozkoumaná, protože nacisti ji ucpali kaolínem. Spekuluje se o tom, že v ní ukryli výbušniny.

Průvodce Martin Caletka u nejhlubší zámecké studny v Evropě

Foto: Milan Malíček, Právo

Zdevastovaný zámek armáda začala opouštět v roce 1997. V roce 2004 objekt získalo město Zbiroh, které ho následně prodalo do soukromých rukou. Současný majitel se snaží, aby se z památky nestal pouze skanzen. V místech bývalého hradu z konce 12. století i v některých částech zámku vznikly hotelové pokoje, nechybí krčma ani wellness ve skále pod nejstarší samostatně stojící hlásnou věží v ČR, kde bylo po bitvě na Bílé hoře (1620) vězněno šest českých pánů.

Přespat se dá dokonce i v jedné z hladomoren, v níž se teplota celoročně drží něco málo nad deseti stupni. Nejčastěji se tu ubytují páry, které si ustelou na slámě, k dispozici dostanou chleba s vodou a chemický záchod. Personál je zamkne a zhasne jim světlo. „Hlavním účelem je, aby ztratili pojem o čase,“ vysvětluje Martin Caletka. Někteří prý už kolem půlnoci žádají prostřednictvím vysílačky o „propuštění“. Někdo prý dokonce slyší podivné zvuky nebo se mu zjevují postavy z minulosti.

Ani jedna z nejstarších kaplí hradního typu na našem území nezůstává bez využití. Původně šlo o jednolodní gotickou stavbu s románskými prvky ze 13. století, k níž byly v baroku přistavěny další dvě lodě. Díky tomu má kaple Nanebevzetí Panny Marie zvláštní tvar – je širší než delší. Dnes v ní po celý rok kromě bohoslužeb probíhají liturgické obřady jako svatby a křty, ale také výstavy a pasování českých templářských rytířů. V roce 1470 se podle Martina Caletky stala místem, kde papežský legát proklel krále Jiřího z Poděbrad, který pak do roka a do dne zemřel.

Vyhřívané vinice

Takzvaná ermitáž, v níž se dnes nachází sklep, kde se konají degustace vína, byla vybudována ještě před vznikem hradu. Šlo o původní svatyni z období Keltů a Slovanů. Ze země tu prý proudí energie, čehož při svých obřadech využívali i nacisté.

Od loňska se může zámek chlubit vlastním vínem pěstovaným na nejvýše položených vinicích v České republice. Nacházejí se na jižním svahu 550 metrů nad mořem a založil je už císař Rudolf II. Jenže po mnohaletém pobytu armády, která na jejich místo instalovala antény pro sledování nepřátel, musely být kompletně obnoveny.

Na buližníku, v němž se v létě kumuluje teplo, jsou kořínky v zimě zahřívány, takže přežijí i v horském podnebí. Výsledkem limitované produkce je cuvée složené ze čtyř odrůd červeného a bílého vína – ryzlinku rýnského, rulandského modrého, tramínu červeného a solarisu, který byl speciálně vyšlechtěn pro vyšší polohy. Ročně se vyrobí několik desítek lahví, jedna stojí kolem tisícovky.

Věž na buližníku

Foto: archiv zámku Zbiroh

Na vinice navazuje zámecký park, původně obora, kterou zřídil také Rudolf II. a která v 19. století byla přebudována do podoby anglického parku. Nyní tudy vede necelý kilometr dlouhá naučná stezka doplněná dřevěnými knihami s informacemi. Je krásně, a tak se po ní vydáváme.

Muchova inspirace

Zřejmě největším magnetem pro návštěvníky je malíř Alfons Mucha, který na zámku s manželkou a dvěma dětmi bydlel v letech 1910 až 1928 a vytvořil tu své nejslavnější dílo, Slovanskou epopej. K tomuto účelu si kromě bydlení pronajal velký sál s prosklenou střechou, který dnes nese jeho jméno. Zbiroh považoval za romantické letovisko, kam unikal před ruchem Prahy a kde našel inspiraci pro svou tvorbu. To dokazuje vystavená sbírka fotografií.

Skvostný Muchův sál

Foto: archiv zámku Zbiroh

Do svého ateliéru si zval obyvatele obce, nejčastěji členy Sokola nebo ochotnického spolku, které různě stylizoval a stavěl do kompozic, fotil je a pak podle snímků maloval postavy pro svůj velkoformátový cyklus. Ztvárnil v něm i některé z dávných majitelů zámku – Přemysla Otakara II. či Karla IV. „Využíval zkrátka prostředí, kudy probíhaly české dějiny. Navíc z prasklin ve skále, na které zámek stojí, údajně vyvěrá velká zemská síla,“ říká vedoucí expozice.

Devět kilometrů od Zbirohu pak leží obec Terešov, kam výletníci míří na farmu Alp Rieser. Láká je hlavně třináctičlenné stádo lamy alpaka, které tu manželé Markéta a Willi Rieserovi desátým rokem chovají na místě bývalé bažantnice. Díky šikovným rukám majitelky se na jednom místě odehrává celý výrobní koloběh.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků