Ve Skandinávii udržují tradici, která sahá až k Vikingům

O vikinském lodním stavitelství pojednává expozice muzea v dánském městě Roskilde, které se nachází asi 30 kilometrů od Kodaně. Je domovem jedenácti dřevěných plavidel z 11. století, které jsou všechny zkonstruovány zmiňovanou klinkerovou obšívkou, píše agentura AP.

Jde o techniku, kdy se na žebra plavidla pomocí dřevěných kolíků nebo kovových hřebů připevňovala prkna směrem od kýlu k palubě, přičemž každá plaňka svým krajem přesahovala horní okraj předchozí plaňky. Vikingové tuto metodu používali i pro bitevní drakkary, klasičtější langskipy neboli dlouhé lodě, ale i obyčejné rybářské čluny.

„Když postavíte loď s těmito přesahy, získáte trup, který je nejen pružný, ale i pevný. Znamená to, že Vikingové byli schopni postavit lodě, které jste v této části světa předtím nespatřili,“ vysvětluje kurátorka muzea Triona Sorensenová.

Dodává, že klinkerová obšívka je vnímána jako častý symbol pobřežních oblastí severských zemí, nejen Dánska, ale i Finska, Švédska, Norska či Islandu. V těchto státech také tradice přežila až do dnešních dní, ačkoli je nejčastěji spojena s různými oslavami či sportovními událostmi.

„Narazíte na ni prakticky všude, kam dorazili Vikingové,“ tvrdí Sorensenová. „To znamená i v Británii či Irsku. Tradice přežila, jde o typy lodí, které se vyrábí i dnes.“

Existují vědecké důkazy, že klinkerová obšívka se používala už během doby bronzové. Bylo to však právě za vikinské éry, kdy zažila svůj zlatý věk. Lodnímu stavitelství tohoto dobyvačného národa se v té době žádná jiná kultura nemohla rovnat — plavidla byla lehká, silná a rychlá. „Kdyby nebylo lodí, žádný rozmach Vikingů by nenastal, to je nesporný fakt,“ řekla Sorensenová.

„Nikdy by neexpandovali mimo Skandinávii, zůstali by v Dánsku, Švédsku a Norsku, oblastech, které dnes známe. Lodě jim ovšem umožnily plout až za obzor a stát se více globálním národem,“ tvrdí kurátorka.

V muzeu lodě zkonstruované klinkerovou také staví či opravují. Množství plavidel zkonstruovaných touto metodou se ovšem v posledních letech drasticky snížilo. Podle šéfa místní loděnice Sorena Nielsena je v Dánsku sotva 20 aktivních loďařů, kteří využívají klinkerovou obšívku. V celé severní Evropě to může být asi 200.

„Tradice a znalost mizí. Máme proto pocit, že je musíme více ukazovat a vysvětlovat lidem, že šlo o součást našeho kulturního pozadí,“ řekl pro agenturu AP Nielsen.

Zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO je i závazek. Severské země tím přislíbily, že tradici budou pro budoucí generace nadále udržovat. „Jde o um, který nevyčtete v knížkách. Jestli chcete vědět, jak postavit dobrou loď, musíte zkrátka postavit hodně lodí. Je to velmi jednoduché,“ uzavřel Nielsen.