Článek
V Česku jsou sušárny chmele známé z oblasti Žatecka, ta v Dubé je ale výjimečná sušicími věžemi ve tvaru válce.
„Použití válcových sušicích věží je import z Anglie, který byl u nás doložen pouze u dalších dvou lokalit, na Žatecku,“ říká Miroslav Kolka z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Otcovražda blízko sušárny pravděpodobně inspirovala Karla Hynka Máchu k napsání Máje
Dnešní netypickou podobu dalo sušárně chmele v roce 1886 sdružení židovských obchodníků. V Dubé tehdy nešlo o nijak výjimečnou stavbu. Město patřilo mezi nejvýznamnější chmelařská střediska v českých zemích. Tady a v nejbližším okolí se pěstovala speciální odrůda chmele, takzvaný dubský zelenáč. Šlo o odrůdu vyhlášenou široko daleko.
Nejslavnější česká báseň
Protože pojetí, jakým se v sušárně chmel sušil, bylo svým způsobem středověké, měli historici dlouho podezření, že některé části sušárny jsou starší než stavba samotná.
Aplikace Živé hory ukáže turistům krajinu i historii Krušnohoří
„Nové průzkumy a dendrochronologická analýza stropních a krovových konstrukcí to potvrdily a zařadily sušárnu k nejstarším objektům tohoto typu v českých zemích. Starší, jižní část s jednou válcovou věží byla vybudována již ve druhé polovině šedesátých let 19. století, patrně kolem roku 1868,“ upozornil na nová zjištění Miroslav Kolka.
Chmelařská tradice v okolí Dubé byla s velkou pravděpodobností také důležitou okolností, která vedla ke vzniku patrně nejslavnější české básně Máj Karla Hynka Máchy. Nedaleko sušárny chmele totiž v roce 1774 ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce dvacetiletý mladík Hynek Schiffner, pocházející ze zámožné rodiny obchodující právě s chmelem. Mrtvolu otce vhodil do skalního úvozu a zakryl ji.
Otcovražda, jejímž motivem byly milostné důvody, a došlo k ní v máji, později pravděpodobně inspirovala Karla Hynka Máchu. Básník Dubou navštívil, o příběhu ale mohl slyšet i v nedalekých Doksech, kde pobýval ještě častěji.
Luhačovice chystají páteřní cyklotrasu přes město
Žila tu totiž rodina matky Hynka Schiffnera a pracoval tu také Máchův přítel Eduard Hindl. I on mohl Máchovi o otcovraždě vyprávět.
K obnově, kterou v posledních letech prošla, pomohl dubské sušárně chmele fakt, že je zapsaná do Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD), jenž je každý rok vypisován ministerstvem kultury.
Kromě dubské sušárny využívá stejný program například také zámek ve Stráži pod Ralskem, zámek v Doksech, kostel svatého Floriána a Šebestiána v Zákupech nebo kostel Nejsvětější Trojice v Jindřichovicích pod Smrkem. Obnova sušárny chmele v Dubé také pomohla k tomu, že se stala krajským vítězem v soutěži o Historické město roku 2020.