Hlavní obsah

Menhiry v Čechách. Pravěké kameny spatříte v přírodě i mezi domy

Některé se nenápadně krčí u plotu, jiné jsou roztroušené v lese nebo tvoří dominantu návrší uprostřed polí. Řeč je o menhirech, uměle vztyčených kamenech opředených záhadami a pověstmi. Pokud chcete na vlastní kůži vyzkoušet, jestli skutečně vyzařují energii, jak tvrdí mnozí nadšenci, rozhodně nemusíte až ke slavnému Stonehenge v Anglii. I v Čechách a na Moravě jich najdete desítky.

Foto: Profimedia.cz

Menhir Zkamenělý pastýř

Článek

Jako turistický průvodce vám může posloužit loni vydaná kniha historika a milovníka záhad Jiřího Bílka (1948–2020) s názvem Věk menhirů v Čechách.

Kromě detailního popisu kamenů, z nichž mnohé jsou památkově chráněné, se zabývá i teoriemi ohledně jejich původu a legendami, které je provázejí. Zmiňuje také výzkumy archeologů či pokusy psychotroniků a novodobých stoupenců megalitických kultur, které menhiry vztyčovaly například na místech se silnou koncentrací zemské energie nebo si z nich vytvářely pravěký „kalendář“.

Zkamenělý pastýř

Náš zřejmě nejvyšší a nejznámější menhir naleznete u obce Klobuky mezi Louny a Slaným. Asi sto metrů od silnice stojí v polích tmavý železitý pískovec označovaný také jako Zkamenělý pastýř. Váží kolem pěti tun a dosahuje výšky tří a půl metru, ale jeho celková délka je ještě větší. Na konci 19. století totiž archeologové zjistili, že byl zasazen do hloubky sedmdesáti centimetrů.

Kolem jeho původu existují dohady. Pochází z období Keltů, kteří tu měli své hroby, nebo je mnohem starší, či naopak mladší? Nejčastěji se datuje do 4. století před naším letopočtem.

Foto: Profimedia.cz

Sluneční brána se jako jediný ze zmíněných vztyčených kamenů nachází na Moravě – v Jeseníku.

Podle místní pověsti prvohorní kámen představuje pastýře, který tak dlouho vyhlížel zatoulané stádo oveček, až se změnil v kámen. Počátkem minulého století bylo poblíž menhiru vyoráno několik menších kamenů stejného druhu – ovečky. Jiná pověst tvrdí, že kámen „kráčí“ ke kostelu svatého Vavřince v Klobukách a až tam dojde, nastane konec světa.

V předvečer slunovratu 1994 proběhlo těsně u menhiru měření geomagnetického pole Země, které ukázalo mimořádné zesílení. Účastníci pokusu z řad psychotroniků navíc tvrdili, že kolem menhiru viděli šedofialovou auru a popsali i další podivnosti. Někdo pocítil srdeční arytmii, jiný nevolnost nebo napětí. Najdou se dokonce lidé, kteří jsou přesvědčeni, že v kameni stále bije pastýřovo srdce.

Tři bohyně v Troji. Tajemné menhiry vztyčil autor slovinské vlajky

Tipy na výlety

Podle psychotroniků menhir vyzařuje množství pozitivní energie a tu negativní, když se k němu přiblížíte, z vás nasměruje do země.

Čertův sloup

Na pražském Vyšehradě nedaleko kostela svatého Petra a Pavla se nacházejí tři sloupy vysoké 2,4 metru, 1,8 a 1,6 metru o celkové hmotnosti kolem dvou a půl tuny. Jde o horninu zvanou granodiorit pocházející z lomu v Posázaví.

Jako jediný z menhirů v Čechách obsahuje skupina kamenů nápis, který dosud nikdo nerozluštil. První zmínka o nich pochází z roku 1609, kdy stály na tehdejším hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele, asi pět minut chůze odsud. Na dnešní místo byly přesunuty v roce 1888.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Čertův sloup na pražském Vyšehradě se skládá ze tří částí.

Podle jedné z pověstí je do kostela svatého Jana Křtitele hodil vzteklý čert, který se vsadil se zdejším kanovníkem o jeho duši, že donese sloup z baziliky sv. Petra v Římě na stavbu vyšehradského kostela dřív, než doslouží mši. Prý mu v tom zabránil svatý Petr, který čertovi sloup srazil do moře a tím ho zdržel. Když pekelník ze vzteku hodil náklad na kostel, sloup se rozlomil na tři kusy.

Badatelé a záhadologové soudí, že by mohlo jít například o předkřesťanský monolit sloužící k astronomickým účelům jako součást slunečních hodin.

Šest set milionů let

Dolní Chabry, na jejichž území byl nalezen nejstarší doklad o osídlení Prahy v podobě kamenných nástrojů ze starší doby kamenné, jsou dnes součástí hlavního města. Na jejich okraji hned vedle chodníku mezi rodinnými domy, kde se ještě na počátku minulého století rozkládaly pole a louky, stojí Zkamenělý slouha, jak se menhiru vysokému sto šedesát centimetrů (pod zemí se skrývá ještě metr) přezdívá – zřejmě kvůli tomu, že tvarem připomíná shrbenou postavu.

Foto: Profimedia.cz

Zkamenělý slouha v Dolních Chabrech stojí vedle chodníku.

Jako jediný z našich menhirů je ze světlešedého silicitu protkaného žilkami buližníku. Jeho stáří se odhaduje na šest set milionů let a hmotnost na jednu tunu.

Možná ho před šesti až sedmi tisíci lety vztyčili Keltové, kteří tu tehdy sídlili a kamenům připisovali magickou moc, schopnost léčit choroby či nahlížet do budoucnosti. Podle psychotroniků je menhir, který poprvé zdokumentoval spisovatel a archeolog Eduard Štorch, silným zdrojem energie a působí příznivě na ženy, které nemohou otěhotnět.

Zakletý mnich

U obce Drahomyšl, necelého půl kilometru od silnice spojující Žatec a Louny, narazíte na balvan žlutošedého křemence starý asi pětadvacet milionů let, vysoký přes dva metry a těžký více než dvě tuny. Zajímavé na něm je, že z každé strany vypadá jinak a z určitého místa je skutečně podobný postavě v kutně a kápi. Jiří Bílek ho hodnotí jako nejhezčí vztyčený kámen u nás a psychotronici tvrdí, že půl metru od něho se nachází pole harmonizující duši.

Foto: ČTK

Zakletý mnich u Drahomyšle

Nejstarší záznam o Zakletém mnichovi pochází ze 17. století. Podle pověsti znázorňuje mladého mnicha z žateckého kláštera kapucínů, který miloval měšťanskou dívku. Ta kvůli němu utekla z domova, ale právě u Drahomyšle milence dostihl převor kláštera, který mnicha proklel slovy: „Kéž bys na místě zkameněl!“ Od menhiru je daleký výhled na České středohoří a nížinu kolem Ohře.

Foto: ČTK

Baba připomíná shrbenou stařenu.

Rovněž nedaleko Loun se na vyvýšenině nad obcí Slavětín nachází menhir zvaný Baba, který z dálky připomíná shrbenou stařenu. Dojdete k němu polní cestou, na jejímž konci stojí lípa a pod ní kámen z rezavého pískovce. Vysoký je necelé dva metry a podle výzkumů z konce 19. století je stejně hluboko zasazen do země.

Jeho hmotnost se odhaduje na téměř dvě tuny. Když menhir povalil traktor, našly se střepy z období 2500 až 2700 let před naším letopočtem a keltské šperky.

Ukazatelé cest

Jen asi čtyři kilometry odsud, v Hřivčicích, narazíte na další z menhirů – stojí u silnice hned na začátku obce. Jde o velmi štíhlý, pravděpodobně částečně opracovaný sloup z druhohorního šedého pískovce, který měří metr osmdesát a váží zhruba šest set kilogramů. Jeho stáří se odhaduje na devadesát milionů let.

Je na něm umístěna deska s nápisem: „Starý ukazatel směru cest z r. 1680.“ Podle archeologů není dnešní umístění původní a nejspíš sem byl dopraven, aby sloužil jako rozcestník formanům.

Foto: ČTK

Menhir v Hřivčicích ukazoval cestu.

Teorie o tom, že by mohlo jít o „směrovku“, existuje i v případě menhiru u osady Kersko umístěného nedaleko Labe přímo na Naučné stezce Bohumila Hrabala. Jedná se o bělošedý pískovec starý kolem devadesáti milionů let. Ze zmíněných kamenů je nejmenší – na výšku má třiasedmdesát centimetrů a váží asi dvě stě kilogramů.

Údajně má kolem sebe šířit pozitivní energii, záhadologové však nemají jasno v tom, kde se vzal. Kromě ukazatele směru může jít o „ochránce mostu“ či součást pohanských rituálů starých Slovanů.

Svatá Hora v Příbrami je nejen místem zázraků

Tipy na výlety

Novodobé kameny

* Vztyčené kameny je obtížné zmapovat, protože stále přibývají další. Jiří Bílek píše, že na tom mají zásluhu především nadšenci, kterým se říká novokeltové, novopohané, ezoterikové, magikové či záhadologové.

* Na návrší východně od obce Mořinka na Berounsku byl 31. prosince 1999 vztyčen tzv. silvestrovský menhir, který je vysoký tři metry a váží pět tun.

* Kruh z obřích žulových kamenů na své louce na kraji jihočeských Holašovic vytvořil v srpnu 2008 stavbař Václav Jílek.

* V lázeňském areálu v Jeseníku pracoval v letech 1980 až 1985 Jan Šimek na sochařské Cestě života. Jeho žulovým výtvorům na Jižním svahu dominuje Sluneční brána.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám