Dřevěné historické domy jsou pokladem ruského Tomsku. Mnohé ale chátrají

V centru Tomska můžeme stále obdivovat jejich výzdobu a jemně tvarované římsy, které jako krajka zdobí zdi postavené z kmenů borovic.

Na úsvitu 20. století bylo město živým centrem Sibiře a důležitou křižovatkou na cestě do Asie. Obchodníci, umělci, sedláři a kováři si tehdy stavěli stovky domů ze dřeva, jehož byl tehdy dostatek, aby ukázali, jak jsou úspěšní.

Tento zlatý věk měl však jen krátké trvání. Po roce 1910 ztratil Tomsk své postavení regionální metropole, kterou se stala malá obec Novonikolajevsk ležící 265 kilometrů jihozápadně. Měla výhodu, byla totiž u trati transsibiřské magistrály.

Pod názvem Novosibirsk se pak toto město stalo třetím největším v Rusku. Dnes se od Tomsku výrazně liší svým sovětským vzhledem, paneláky a dalšími stavbami z betonu.

V Tomsku se mnoho dřevěných domů zachovalo, obyvatelé prostě museli dál žít v tom, co už ve městě bylo, konstatuje historik Sergej Malcev. Těchto stoletých budov je podle něj dnes stále téměř 2000. To je dost velký počet na to, že město má 575 tisíc obyvatel.

Necelou stovku domů stát označil za historické památky a udržuje je. Ostatní jsou obětí agentů s nemovitostmi a mohou být na základě rozhodnutí radnice srovnány se zemí.

Od roku 2016 má jeden projekt za cíl vymezit historickou zónu, v níž by domky nesměly být zničeny. Vzhledem ke sporům však projekt není realizován, přestože ruský prezident Vladimir Putin loni nařídil tuto otázku vyřešit. Podle Malceva může tato pomalost souviset s lobby stavebních podniků nebo s obvyklými byrokratickými průtahy.

Program na záchranu domů umožňuje pronájem těchto obydlí za symbolickou cenu, pokud nový vlastník dům opraví. „Program funguje, ale za tři roky bylo takto zachráněno jen deset domů. Je to zdlouhavé a kvůli ekonomické situaci je málo investorů,” vysvětluje Sergej Malcev.

Historik soudí, že by bylo zapotřebí politické vůle, aby byly tyto obytné poklady chráněny. Jako příklad uvádí kouzelné město Pljos na řece Volze. Podle kritiků Kremlu si tuto lokalitu zvláště oblíbil bývalý premiér Dmitrij Medveděv, který tam měl letní rezidenci. „Bohužel do Tomsku žádný potentát nejezdí,” žertuje Malcev.