Uxmal - jedna z nejpěknějších památek svého druhu

Název Uxmal byl pravděpodobně odvozen od slova Oxmal, které se překládá jako třikrát postavený a odpovídá skutečnosti, že město za svou existenci prošlo několika úpravami a přestavbami. Odborníci hovoří dokonce o pěti změnách.

Architektura Uxmalu se nese v typickém puuckém stylu. Stavby mají hladké nízké zdi a často se setkáme s prvky propletených hadů, v mnoha případech dvouhlavých, maskami boha deště Chaca, opeřenými serpenty s velkými tesáky atd. Budovy budí dojem vznešené mohutnosti a výšky, k čemuž dopomáhá zdejší členitý terén.

Přestože je Uxmal velmi oblíbenou a frekventovanou turistickou atrakcí, o jeho historii víme jen poměrně málo. Populace tehdejšího starověkého města se odhaduje zhruba na 15 000. Přežít ve vyprahlé krajině bylo možné jen díky skvělým stavitelským dovednostem Mayů, kteří vytvořili důmyslný systém rezervoárů a cisteren zvaných chultunes. Ty byly zevnitř opatřeny vápennou maltou, aby lépe zachycovaly a udržely vodu v obdobích velkého sucha.

Většina odborníků zastává názor, že Uxmal vznikl v období mezi r. 500 - 600 n. l. a po dlouhou dobu byl jednou z nejsilnějších mocností západního Yucatánu. Nějaký čas dokonce ve spojenectví se sídlem Chichen Itzá dominoval celé severní mayské oblasti. Kolem r. 1200 n. l. došlo k celkovému útlumu vývoje Uxmalu, nejspíše v souvislosti s pádem Chichen Itzá.

Ohnisko moci Yucatánu se přesunulo do města Mayapan a populace Uxmalu začala klesat. Kolem roku 900 n. l. obyvatelstvo vymizelo téměř docela, z valné části také z důvodu nehostinného sucha, jímž oblast trpěla. Po dobytí oblasti Španěly podle raných koloniálních dokumentací ještě město stále jevilo známky jakéhosi života, avšak i ten nakonec v druhé polovině 16. století nadobro pohasl.

Ještě před restauračními pracemi archeologů a dalších odborníků byl Uxmal v poměrně velmi dobrém stavu, v mnohem lepším než jiné mayské památky, a to díky neobvykle kvalitnímu způsobu, jakým byl vystavěn. Většina budov vznikla zasazením precizně opracovaných kamenných kvádrů do betonového jádra.

Svou elegancí a krásou se s přehledem vyrovnají proslulým stavbám v Palenque. Mezi ty nejvýraznější se bezpochyby řadí Casa del Adivino, přezdívaná též Kouzelníkova (někdy také Skřítkova) pyramida. Jedná se o 39 m vysoký chrám se základnou tvaru oválu. Podle legendy ji právě kouzelník-skřítek postavil během jedné noci.

Pravdou však je, že skutečná výstavba započala v 6. století n. l. a jeví známky pěti po sobě následujících fází. V každé z nich vznikl nový chrám, ať již na předchozím objektu, či v jeho bezprostřední blízkosti. Dokončovací práce na stavbě proběhly až někdy v 10. století. Původně byl povrch Casa del Adivino natřen na červeno, s modrými, černými a žlutými detaily. Časem však barvy vybledly a opadala omítka. Dnes již můžeme vidět jen obnažený vápenec.

Západní schodiště na přední straně pyramidy je charakteristické svou nezvyklou strmostí, do výšky stoupá pod úhlem 60 stupňů. Jeho boční strany lemují kamenné podobizny boha deště Chaca. U samé paty se nacházejí pozůstatky Chrámu I., jež byl podle výsledků radiokarbonové metody postavený v 6. století n. l. Na vrchu schodiště se nachází vchod do Chrámu IV. Jeho průčelí opět symbolizuje masku boha Chaca s velkýma obdélníkovýma očima a zakrouceným knírem. Do široka otevřená tlama představuje vstup do nitra budovy.

Za Chrámem IV. se skrývá Chrám III. Z Chrámu II. dnes zůstala již jen tmavá místnost a přístup k němu umožňuje východní schodiště. Chrám V. bychom našli na úplném vrcholu pyramidy. Vzniku se dočkal v poslední, páté fázi jejího budování, tedy někdy kolem 1000 n. l. Jeví se jako zmenšená kopie nedalekého Palacio del Gobernador (Paláce vládce). Překrývá původní střešní hřebeny chrámů II. a III.

Palacio del Gobernador (Palác vládce) je podlouhlá nízká stavba na velké platformě. Bývá často považován za nejpěknější objekt celého komplexu a za vrchol puuckého stylu. Jeho propracované zdobné průčelí dosahuje délky neuvěřitelných 100 m. Gran Pyrámide (Velká pyramida) je přilehlá Palacio del Gobernador a dosahuje výšky 32 m. Zrestaurována byla pouze ze severní strany.

Archeologové se domnívají, že na jejím vrcholu měla být vystavěna další pyramida. Z neznámých důvodů k tomu však nikdy nedošlo. Nalezneme zde překrásné štukové plastiky boha Chaca, ptáků a květin.

Cuadrángulá de las Monjas (Dvůr jeptišek) se nalezá hned západně od Casa del Adivino. Sestává ze čtyř templů a má neuvěřitelných 74 místností. Odborníci zastávají teorii, že budova sloužila jako vojenská akademie, královská škola nebo palác. Znovu se zde objevují motivy dlouhonosého boha Chaca.

Několik zdobných prvků na průčelích nese známky vlivu kultury Mexiků. Jedním z nich je například motiv opeřeného serpenta Kukulcána na vrchu průčelí západního templu. Pokud projdeme obloukem v jižní budově a budeme pokračovat dolů po svahu, dostaneme se ke hřišti Juego de Pelota.

Dalšími zajímavými objekty jsou Casa de las Tortugas (Želví dům), Casa de la Vieja (Dům stařeny), El Palomar (Holubník) a řada dalších.

Autor: Eva Špačková