První zastávkou na naší cestě byl druhého dne ostrov Korfu. Loď spustila kotvy kolem osmé večerní a cestující dostali na tři hodiny rozchod. K poznání ostrova to bylo trochu málo a trochu pozdě to ostatně bylo i na ostrovní metropoli. To nejzajímavější - stará pevnost a kostel sv. Spiridona - už bylo několik hodin zavřené. Koupili jsme tedy pohledy, vypili v hospodě džbánek vína, vrátili se na loď a odškrtli si Korfu.

Ráno jsme se kymáceli na rozbouřeném moři u ostrova Zakyntos. Po dvou hodinách kymácení a čekání na čluny, které nás měly dopravit na pevninu, kapitán usoudil, že taková operace by byla nebezpečná. Zakyntos k naší lítosti z programu vypadl a pluli jsme do klidnějších vod.

Zakotvili jsme u mola na bezejmenném místě na Peloponésu, které bylo významné jen tím, že odtamtud bylo blízko do starověké Olympie. Kolona patnácti autobusů odvezla část osazenstva na exkurzi, ostatní bloumali po pustém břehu, koupali se nebo se nechali bavit v lodním kině nebo v kabaretu.

Celou noc jsme pluli a další den jsme dorazili do krétského Heráklionu. Kolona autobusů vyrazila tentokrát k mínojským palácům v Knossu. Znalci Kréty zamířili do Archeologického muzea potěšit se Pařížankou, delfíny a zlatou včelkou z Malie. Komu zbyl čas, ten zašel ještě ke hrobu spisovatele Nikose Kazantzakise.

Do caldery, veliké zátoky u ostrova Santorini, jsme vpluli v konvoji s dalšími dvěma plavidly, a tak chvíli trvalo, než nás čluny pobřežní flotily všechny odlifrovaly na břeh. Na Pyrgos, Oiu, Akrotiri či další znamenitá místa nebyl čas, takže jsme se prošli uličkami Thiry a nadělali množství obrázků bílých domků, sedících jako pěna na hraně kráteru. Stihli jsme i vynikající frappé v taverně s výhledem na zátoku a po schodech vystlaných oslím trusem jsme se vrátili do přístavu a odškrtli si Santorini.

Pivo na Rhodu

Následující den byl z poznávacího hlediska mimořádně nasycený. Časně ráno jsme přistáli na ostrově Rhodos, v jeho stejnojmenné metropoli. Cílem autobusové kolony byl tentokrát křižácký hrad, postavený na antické akropoli, Lindos. Ti, kteří neodjeli na Lindos, si prohlédli překrásné město Rhodos vystavěné jako pevnost za vlády rytířů řádu sv. Jana poté, co museli opustit Jeruzalém. Zbyl čas i na půllitr piva v zastrčené hospůdce v jakémsi dvoře. Je tam mešita, kterou jakoby se už několik let chystají opravovat (soudě podle lešení), ale ještě se k tomu nedostali.

Pozdě odpoledne jsme stihli ještě nedaleký ostrov Kós. Na výlet do Asklepiónu už nebyl čas, takže jsme se prošli mezi trávou zarostlými ruinami někdejšího města a spěchali na The Azur.

To už se naše plavba chýlila k závěru, ale ještě to nebyl úplný konec. Další ráno nás přivítal Pireus. Pověstný přístav, kousek od Athén. Tam jsme se dopravili metrem, prohlédli si Akropoli, uličky Plaky, náměstí Syntagma a pak už nás čekalo poslední, desáté zastavení -Benátky. Kdo měl čas do odjezdu vlaku či odletu letadla, zašel si na náměstí sv. Marka nebo na Rialto. The Azur tou dobou polykala hory zavazadel a dalších sedm set lidí se těšilo, že uvidí to nejzajímavější z Řecka.

Pod panamskou vlajkou

Loď The Azur, patřící řecké společnosti, vyplula z Benátek. Mluvilo se hlavně anglicky a německy, cesta vedla po řeckých ostrovech a na zádi se třepotala vlajka Panamy, středoamerického státu, k němuž se The Azur na svých plavbách nikdy ani nepřiblížila.

Panama, podobně jako třeba Libérie nebo Bahamy, je státem s tzv. levnou vlajkou. Majitel, který svou loď zaregistruje v takové zemi, platí nižší daně a také další nároky - s výjimkou bezpečnostních - jsou nižší, než kdyby na lodi vlála vlajka jiná.

Pro cestujícího na The Azur může tento stav být zdrojem poněkud bizarních situací. V Panamě, a tedy i na The Azur je konzumace alkoholu povolena od 17 let. Pokud byste se snad na palubě lodi dopustili trestného činu, je v první instanci na kapitánovi, jak s vámi naloží. Může vás předat k trestnímu stíhání: 1. do Panamy; 2. do země, v jejímž přístavu loď nejdříve zakotví; 3. do země vašeho původu; 4. může vás zavřít a vydat vás policii v cíli plavby.

Teoreticky vzato, za psaníčko s bílým práškem vás v jedné zemi mohou odsoudit k trestu smrti, zatímco v jiné - pokud uznají, že jde o množství menší než malé - vám nehrozí vůbec nic. Je užitečné být s kapitánem zadobře, aby člověka případně vysadil v té správné zemi.

Vlajka na zádi vaší lodi má i mnohem prozaičtější význam. Míříte na plavbu po Středomoří, tudíž se pro tuto oblast pojistíte. Pokud vás cestou popadne slepé střevo a lodní doktor vám ho vyoperuje, zaplatíte jako mourovatí, protože se tak stalo na území Panamy, pro které pojištěni nejste.

Pojišťovny se zpravidla chovají v takových případech rozumně. Přesto je ale užitečné předem vědět, pod jakou vlajkou poplujete a jak na tyto záležitosti pohlíží vaše pojišťovna.