Neokoukané scenerie, které stojí za to spatřit na vlastní oči

Unikátní seskupení více než 40 tisíc čedičových sloupců se někdy nazývá též Obrův chodník. Původní název v irské gaelštině vás pak nenechá na pochybách, že kdysi tudy obři dozajista kráčet museli.

Irové říkají místu Clochán an Aifir nebo Clochán na bhFómharach. Legenda praví, že schody vytvořil obr Finn McCool, aby se mohl vypravit do Skotska bojovat se svým skotským rivalem Benandonnerem.

Později když McCool opustil svůj domov, schody (či chodník) začaly chátrat. Skutečnost je ale neméně fascinující. Čedičový útvar několik kilometrů od města Bushmills vznikl někdy před 50 až 60 miliony let.

Caño Cristales v kolumbijském Národním parku Serranía de la Macarena se někdy nazývá duhová řeka nebo řeka pěti barev. Křišťálově čistá říčka se totiž mezi obdobími sucha a dešťů mění v barevnou pohádku. Za různé odstíny zelené mohou všelijaké mechy, převládající sytě červenou má na svědomí řasa Macarenia clavigera.

Křišťálově čistá říčka se totiž mezi obdobími sucha a dešťů mění v barevnou pohádku. Za různé odstíny zelené mohou všelijaké mechy, převládající sytě červenou má na svědomí řasa Macarenia clavigera.

Na jihozápadě Austrálie se nachází souostroví Recherche – přírodní rezervace, jež v sobě ukrývá řadu přírodních krás.

Jeden z ostrovů je však výjimečný. Na ostrově Middle Island se nachází jezero, které nelze přehlédnout. Je totiž celé růžové. Za barvu opět může řasa, tentokrát Dunaliella salina, která produkuje látku, jež mění barvu slané vody.

S průměrnými ročními teplotami přes 34 stupňů Celsia (Česká republika se pohybuje mezi 5 až 9 stupni) je území zvané Dallol jedním z nejnehostinnějších míst na zemi.

Oblast nese název podle stejnojmenné sopky, která se nachází v Solné planině v Danakilské proláklině nedaleko hranic s Eritreou. Ze země tu tryská voda, jak přes ni syrné plyny unikají na povrch. Vznikají tu tak solné sloupy, které krajině, která byla až do roku 2005 obydlená lidmi, dodávají mimozemský nádech.

Magická krajina v západním Sussexu je tvořena tisovými lesy, které lze bez nadsázky označit za ty nejúchvatnější v Evropě. Některé stromy jsou více než 2000 let staré a jsou považovány za nejstarší žijící organismy na britských ostrovech.

Lesy zázračně přežily i 15. století, kdy po tisovém dřevu byla kvůli stoleté válce obrovská poptávka. Vyráběly se z něj totiž legendární dlouhé luky, jimiž Angličané decimovali francouzská vojska.

Kráter, kterému místní neřeknou jinak než Brána do pekel, leží uprostřed pouště Karakum na území Turkmenistánu.

Za vytvořením kráteru stojí sovětští inženýři, kteří na místě prováděli průzkum ložisek zemního plynu. Během provádění vrtů se však podloží propadlo a na místě vznikl až 30metrový kráter, z něhož začal unikat plyn. V roce 1971 se tak Sověti rozhodli, že plyn zapálí a nechají vyhořet. To se však za téměř 50 let nestalo a Brána do pekel se tak stala turistickou atrakcí.

V čínské provincii Kan-Su se nachází geologický park Čang-jie Tan-sia, jehož hlavní součástí je pohoří nazývané Duhové hory. Během 24 milionů let se tu usazoval pískovec a další různě zbarvené minerály. Tyto vrstvy pak byly zohýbány působením tektonických desek, které rovněž zformovalo Himálaj.

Hřeben Tan-sia se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO teprve od roku 2010. Právě zařazení na tento seznam způsobilo, že do oblasti začalo cestovat více cizinců.

Konev. To je překlad islandského slova strokkur. V zemi, kde o gejzíry rozhodně není nouze, patří Strokkur k těm nejaktivnějším. Voda z něj tryská přibližně každých pět až deset minut, a to do výšky přibližně 30 metrů.

Gejzír leží v geotermální oblasti u řeky Hvítá východně od hlavního města Islandu Reykjavíku a od roku 1963, kdy byl po zemětřesení obnoven, pravidelně láká turisty.

I když zima je ještě daleko a lyže jsou v parných dnech ukryty hluboko ve sklepě, přemýšlet o lyžování v Japonsku se dá už nyní. Žádné Alpy nečekejte, Japonsko je zemí prostředím i kulturou zcela odlišnou.

Na ostrově Honšú se nachází oblast Tohoku, která je mimo jiné cílem právě lyžařů. V zimě studený sibiřský vítr způsobuje kompletní obalení stromů sněhem a ledem a v zasněžené krajině „sněhová monstra” dokonale dokreslují atmosféru netradičního lyžování.

Snili jste o to, někdy proletět zemskou atmosférou a vydat se jako astronauti na Měsíc? Takové štěstí s největší pravděpodobností mít nebudete, měsíční krajinu přesto spatřit můžete. Nebo alespoň její věrnou kopii.

Nachází se na severozápadě Argentiny v parku Ischigualasto a jediné, co vám bude kazit iluzi měsíční krajiny, bude fakt, že ten opravdový Měsíc vám bude společně s miliardami hvězd zářit nad hlavou.