Japonská vláda očekává, že by na dani mohla ročně vydělat až 50 miliard jenů, v přepočtu 10,2 miliard korun. Ty by měly být investovány na zlepšení infrastruktury, kromě navýšení hotelových kapacit také na urychlení procesu při imigrační kontrole na letišti nebo na propagaci méně známých turistických cílů. Odjezdová daň je vázána k letence a zaplatí ji úplně každý bez ohledu na národnost, výjimkou jsou děti do dvou let.

Není divu, že chce Japonsko získat více peněz z turistů, loni zemi vycházejícího slunce navštívilo rekordních 30 milionů cizinců, většina z nich byla z Asie, zejména pak z Číny, Jižní Koreji a Tchaj-wanu. Do roku 2020, kdy se v Japonsku konají olympijské hry, by mělo číslo stoupnout ještě o dalších 10 milionů.

Přestože hlavní turistické cíle, jako jsou Tokio či bájná hora Fudži, zůstávají na špičce oblíbenosti, zahraniční návštěvníci začínají pomalu objevovat i jiná místa. A někdy se jedná o skutečná překvapení. Takovým příkladem je třeba pláž Chichibugahama na ostrově Šikoku, která byla ještě před pár lety v podstatě neznámá. Pro pitoreskní výjevy při západu slunce si ji ale oblíbili mnozí amatérští fotografové. [celá zpráva]

Japonsko není jedinou zemí, která využívá odjezdovou daň. Uplatňují ji také Čína, Kostarika, Libanon, Mexiko či Švédsko.