Městečko Pyramiden bylo založeno v roce 1910 Švédy dříve, než se Špicberky staly součástí Norska. V roce 1927 byla malá osada prodána Sovětskému svazu a v jejím okolí se začalo kutat uhlí. Život tu i přes nesnadné podmínky bujel více než 70 let, až do doby, kdy přestala být těžba výnosná. Od roku 1998 městečko chátrá.

Zachovalé vybavení v interiérech domů ale vůbec nenapovídá, že v Pyramidenu prakticky nikdo už dobrých 20 let nežije. Obyvatelé městečko opouštěli tak rychle, že se nábytkem vůbec nezabývali. Turisté, kteří sem z 50 kilometrů vzdáleného hlavního města Špicberků Longyearbyenu zamíří, si tak mohou sovětskou architekturu prohlédnout v neponičené podobě, skoro jako ve skanzenu.

Má osm obyvatel

A že je mezi turisty, kteří se na chladné a drsné Špicberky vydají, městečko Pyramiden populární. Má totiž několik „nej”. Vždyť samotné souostroví je nejseverněji obydleným místem na planetě. V bývalé sovětské osadě je zase k vidění nejseverněji položená socha Lenina nebo nejsevernější krytý bazén. A jelikož v chladu a mrazu je rozklad o hodně pomalejší, předpokládá se, že budovy vydrží netknuté stát nejméně 500 let, píše britský Telegraph.

V roce 1910 založili městečko Švédové.

V roce 1910 založili městečko Švédové.

FOTO: Profimedia.cz

Městečko se pyšní nejseverněji umístěnou sochou Lenina.

Městečko se pyšní nejseverněji umístěnou sochou Lenina.

FOTO: Profimedia.cz

Podle turistických stránek Špicberků není Pyramiden, přestože na něj označení město duchů sedí, zcela opuštěné. Přebývá v něm osm lidí, kteří pracují v hotelu a jako turističtí průvodci, ale jen v létě. V zimě se populace smrskne na čtyři obyvatele, kteří se víceméně starají o to, aby městečko zůstalo ve stadiu „stálého rozkladu“. Navzdory fungujícímu hotelu není v plánu budovy rekonstruovat.

Zvídaví turisté se do městečka mohou vypravit v rámci výletní plavby v letních měsících, nebo na sněžných skútrech od února do května. S průvodcem pak mohou nahlédnout i do útrob budov. „Myslím, že temný turismus nebo výlety na opuštěná a zruinovaná místa nabírají na popularitě, protože nám pomáhají vyrovnat se s našimi vlastními úzkostmi nebo možnými hrozbami, kterým čelíme, včetně klimatických změn, nukleární války nebo zkrátka smrti,“ myslí si profesor z torontské univerzity Tong Lang.

Špicberky mají drsné prostředí i klima.

Špicberky mají drsné prostředí i klima.

FOTO: Profimedia.cz

„Podobné výjevy nám připomínají, jak křehké jsou věci v našem životě, jaké nebezpečí číhá v nukleárních technologiích. Ve světě, který neustále zrychluje, tak najednou cítíme jakousi explozi nostalgie,“ vysvětluje Lang, proč se lidé často na podobná místa, jako je Pyramiden vydávají.