Článek
Chiang Mai je vstupní branou a zároveň i oblíbenou základnou pro poznávání severního Thajska. S jedním noclehem mají návštěvníci dostatek času pro návštěvu 30 kilometrů vzdáleného města Lamphun, poznání atmosféry místních nočních trhů a také ochutnání některých specialit.
Buddhistický chrám Wat Phra That Harinphunchai z 12. století má ve své 46 metrů vysoké zlaté pagodě ukrývat Buddhův vlas. Pro místní věřící jde o velmi důležité a uctívané místo.
Pagoda Mahapol Chedi je posledním plně dochovaným příkladem architektury období Dvaravati.
Stavba je velmi fotogenická, a to hlavně za slunečného dne, kdy zlatá barva nádherně kontrastuje s modrou oblohou a slunce ji svými paprsky celou rozzáří. Ne vždy má fotograf na modrou oblohu štěstí, zato slunce umí někdy důkladně rozpálit dlažbu kolem pagody. Ač je pravidlem chodit ke svatyním naboso, v tomto případě si lze nechat alespoň ponožky.
V nedalekém klášteře Wat Chamadevi, který pochází údajně až z 9. století, mohou návštěvníci obdivovat pagodu se čtvercovým půdorysem Mahapol Chedi. Ta je posledním plně dochovaným příkladem architektury období Dvaravati a je v ní uložen popel někdejší královny Chamthewi.
Kolem největší pagody
Mandalay je druhé největší město Svazové republiky Myanmar. Tak zní celé současné jméno země, kterou má svět v povědomí stále pod dřívějším anglickým názvem Barma. Nepovedený socialistický experiment a vláda vojenské junty změnila Barmu v jednu z nejchudších zemí světa.
Od roku 2011 se ale stát pozvolna otevírá světu i turistům. Turistický potenciál je spojený především s krásou tropické přírody a buddhismem. Bílé, zlaté nebo cihlově červené pagody všech velikostí najdete doslova na každém kroku.
Samotná pagoda nikdy nevyrostla. Zbyly jen její desítky metrů vysoké základy.
V roce 1808 vznikl i největší neprasklý zvon světa. Nemá ovšem srdce.
Základy největší pagody na světě se nacházejí ve vesnici Mingun. Ta leží na břehu řeky Iravádí, po které se do Mingunu turisté, po přibližně hodinové plavbě z Mandalay, také dostanou.
Mingunskou pagodu začal stavět koncem 18. století král Bodawpayi. Za necelých 30 let do jeho smrti stačily tisíce otroků postavit „pouze“ 50 metrů vysokou základnu pro pagodu. Dalších 100 metrů měla být vysoká vlastní pagoda. Po smrti krále už k jejímu dostavění nikdy nedošlo a několik zemětřesení značně poničilo i to, co bylo již dokončené.
Král Bodawpayi byl zřejmě trochu megaloman. V roce 1808 nechal odlít pro svoji rozestavěnou pagodu obrovský bronzový zvon vážící 90 tun. Do dneška se jedná o největší (neprasklý) zvon na světě. Sice nemá srdce, ale i tak ho lze rozeznít úderem připraveného kusu dřeva.
Pagodu Hsinbyume Paya vystavěl král Bagyidaw na počest své manželky.
Následník krále Bodawpayi (král Bagyidaw) také nebyl zrovna troškař. Na počest své manželky princezny Hsinbyume nechal vystavět pagodu Hsinbyume Paya, jež sice nedosahuje tak gigantických rozměrů, jako stavba jeho předchůdce, ale celou ji do hledáčku fotoaparátu lze vměstnat jen velmi obtížně. Pokud máte jen málo času na to, abyste místní památky oběhli, nevěště hlavu. Řidiči tuk-tuků se o vás s nadšením poperou. Koneckonců, skoro jako kdekoliv jinde v Asii...