Pod izolovanou ledovcovou čepicí v Tasiilaqu doplul Benedikt až k rozlehlé ledovcové trhlině, která se pod hladinou zachovala v celé velkoleposti. „Už se potápím 20 let, ale jen málo míst se vyrovná Grónsku. Vždycky jsem se tu chtěl potápět, rozhodně nezklamalo mé očekávání,“ prohlásil Benedikt.

V krajině, kde teplota klesá do minusových teplot očekával Benedikt ledovou pustinu, ale místo toho ho překvapilo, když uviděl svět pulzující životem s nejúchvatnějšími tvory, které kdy zahlédl. Arktická medúza, fluoreskující krevety, světlem mihotající se bílí zadožábří plži Nudibranch.

Uchvácený krásou zdejší krajiny Benedikt prohlásil: „Už předtím jsem viděl tyto zvláštní plže a medúzy, ale nikdy ne takové, jako zde. Bylo to neskutečné a nikdy na to nezapomenu,” tvrdí.