Hlavní letoviska se nacházejí kolem dvou velkých bulharských měst Burgasu a Varny. Tím největším a nejpopulárnějším je Sluneční pobřeží, ležící zhruba 30 kilometrů právě od Burgasu.

Mezi Čechy je o Bulharsko navíc čím dál větší zájem, a to i kvůli dobrým cenám v poměru s kvalitou. Zatímco dříve se k Černému moři jezdilo klidně i autobusem, dnes už se hlavně létá. Z Prahy to do Burgasu trvá zhruba dvě hodiny.

Služby se zlepšily

„Prodeje leteckých zájezdů do Bulharska jsou velmi dobré, registrujeme 22procentní nárůst v počtu klientů oproti loňsku. Zdaleka nejprodávanější destinací je Burgas, který tvoří 60 procent našich leteckých prodejů a do Bulharska míří až tři čtvrtiny našich klientů,“ uvádí Jana Hájíčková, tisková mluvčí cestovní kanceláře Neckermann, která se na Bulharsko specializuje.

Moře i pláže jsou v Bulharsku čisté.

Moře i pláže jsou v Bulharsku čisté.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Sluneční pobřeží původně vzniklo jako dovolenková destinace pro obyvatele východního bloku a spousta lidí na něj jistě nemá valné vzpomínky. Situace se už ovšem změnila a Bulhaři doznali, že aby dokázali konkurovat populárnějším destinacím, třeba sousednímu Turecku, musejí na svých službách zapracovat.

Nejen Sluneční pobřeží tak pokryla moderní hotelová zástavba, která po vzoru takových destinací, jako je právě Turecko či Egypt, nabízí stravování all inclusive, to je mezi Čechy velmi populární. Jako kdekoli na světě se ovšem kvalita liší hotel od hotelu a výběr proto není radno podceňovat. A jako všude jinde i tady platí, že kdo chce poznat kulturu země, musí se vypravit za hranice hotelového komplexu — jak se říká, vystoupit z konformní zóny.

Popularita balkánské země v posledních letech narůstá.

Popularita balkánské země v posledních letech narůstá.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Zájem o dovolenou v Bulharsku podle tiskového mluvčího CK Fischer Jana Bezděka roste hned z několika důvodů. Země je totiž ideální pro všechny věkové kategorie. „Rodina s dětmi ocení, že let z Česka trvá jen necelé dvě hodiny. Také pro Bulharsko typické dlouhé písečné pláže jsou pro děti ideální. Mladší ročníky zase ocení dostatek míst s bohatým nočním životem,“ tvrdí.

V porovnání s ostatními evropskými destinacemi patří Bulharsko k těm nejlevnějším. Hájíčková dodává, že země nabízí dobrý standard služeb za bezkonkurenční ceny. Velkým lákadlem pro rodiny s dětmi jsou také animační kluby, které má CK Neckermann na několika místech.

Odkaz starověku

Sluneční pobřeží se táhne směrem na sever od městečka Nessebar, jehož historická část je opravdovou perlou bulharského přímoří. Nejedná se jen o jedno z nejstarších měst v zemi, ale i v celé Evropě, a proto je od roku 1983 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Vděčit za to může nezvykle zachovalým památkám, které pocházejí až z období byzantské říše.

Kostelů, bazilik a dalších duchovním míst zůstalo ve městě zhruba 40.

Kostelů, bazilik a dalších duchovním míst zůstalo ve městě zhruba 40.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Malebné uličky starého Nessebaru zdobí kolem čtyřiceti cihlovo-kamenných kostelíků, bazilik a rotund. I přesto, že v podstatě žádná ze staveb není dochovaná kompletně, lze na nich spatřit starověkou výzdobu, kterou tvoří jakési barevné keramické talířky, lemující oblouky na fasádách. Podobné jsou i na byzantských památkách v Istanbulu.

Duchovních míst bylo ve městě mnohem víc, obyvatelstvo totiž bývalo velmi bohaté, a tak bylo zvykem, že si kdekdo mohl postavit vlastní svatostánek. Kvůli stoupající hladině moře byly ale některé budovy pohřbeny na dně, kde se nacházejí třeba i pozůstatky hradeb.

„Díky archeologii víme, že kostelů bývalo celkem 100. Nebyly to ovšem samé velké kostely, spíše kapličky, altánky. Pravoslavná církev je ale nestavěla. Dřív to fungovalo tak, že kdo byl bohatý, postavil kostel a zasvětil ho třeba svatému Nikolaji. Dovnitř ovšem mohli všichni, nebyl to vyloženě soukromý pozemek,“ vysvětluje naše průvodkyně českého původu Irena.

Nejstarším křesťanským kostelem je bazilika sv. Sofie.

Nejstarším křesťanským kostelem je bazilika sv. Sofie.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Nešlo ovšem o to ukázat velký majetek, ale spíš o víru samotnou, jak zdůrazňuje průvodkyně. Náboženství, obzvlášť to pravoslavné, bývalo velmi silně zakořeněno a obyvatelé města chtěli dát najevo svou úctu k bohu. „Čím více toho pro něj uděláme, tím více bychom měli dostat shůry,“ dodává.

Nejstarším a největším křesťanským kostelem v Nessebaru je kostel sv. Sofie, takzvaná stará metropole, v samém srdci starého města. Stáří trojlodní baziliky se datuje někdy do 5. či 6. století, současnou podobu získala ovšem o zhruba 300 let později. Svatá Sofie, která v originále nese stejné jméno jako slavná istanbulská mešita Hagia Sofia, bývá často doslova v obležení turistů.

Kdo se chce ve městě lépe orientovat, může jít po stopách takzvané duchovní cesty Nessebaru. Stačí při ní pozorovat v chodníku umístěné kovové placky, které návštěvníky, i ty ztracené, provedou kolem všech významných staveb ve městě. Ve zrekonstruovaných kostelích se dnes nacházejí muzea, do kterých si lze zakoupit hromadnou vstupenku, ale je možné navštívit i každý jednotlivý kostel zvlášť.

Bazilice se přezdívá také stará metropole.

Bazilice se přezdívá také stará metropole.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Ve staré části Nessebaru se nachází také filmové muzeum a nespočet nejrůznějších krámků, kde si lze pořídit bulharské suvenýry, které mnohým připomenou dávnou minulost. Tradičními artikly jsou totiž bulharská keramika, kterou si za dob socialismu přivezl z letní dovolené snad úplně každý, tkané koberce, produkty z ovčí vlny nebo kosmetika s růžovým olejem.

Skanzen socialismu

Jak zdůrazňuje průvodkyně Irena, kdo chce poznat pravé bulharské tradice, musí opustit pobřeží, které je vyloženě turistické, a tudíž tak trochu „zkažené“. Tradice se drží dále ve vnitrozemí, nejlépe jsou k vidění samozřejmě přímo v rodinách, ale kdo chce poznat alespoň jejich turistickou verzi, může vyrazit na akci zvanou Bulharská noc. Vstup na ni si lze zakoupit v hotelu, jako třeba výlety lodí a další podobné atrakce. Záležitost to není úplně levná, stojí 81 bulharských leva na osobu, což je přes 1000 českých korun.

Na Bulharské noci vystupují folklórní soubory, účastníci jsou odění do tradičních krojů. Mimo to si v areálu malé vesničky, nacházející se v obci Bata, mohou návštěvníci prohlédnout i interiéry domků, kde staré babičky v lidových oděvech tkají na stavu nebo předou vlnu. Hned u vstupu jsou návštěvníci uvítáni chlebem se solí a také rakijí, tradičním balkánským lomcovákem.

Při Bulharské noci si návštěvníci mohou prohlédnout tradice.

Při Bulharské noci jsou návštěvníci obklopeni tradicemi.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Pauzy mezi folklórním programem vyplňuje kapela - zábavová se všemi klady a zápory, které si lze představit. Vzhledem k repertoáru a hrám, které vystoupení prokládají, ale také složení diváků, dostává akce ráz socialistického skanzenu. Mezi turisty, kteří míří na Bulharskou noc, bylo minimálně v den naší účasti jen minimum turistů ze západu, jednalo se spíše o sraz obyvatel bývalého východního bloku. Akce vrcholí tradičním tancem přes rozžhavené uhlíky.

V ceně vstupu je i večeře, při níž je jednou ze složek tradiční bulharský „šopák“ neboli šopský salát. I když zas taková tradice to není. Průvodkyně Irena nám totiž prozradila, že s touto pochutinou, kterou mnozí považují za jaksi lidovou, přišla oficiální bulharská turistická kancelář, aby měla co nabízet návštěvníkům.

Ať to bylo, jak chce, v letních vedrech salát, který se skládá z papriky, okurky, rajčat a zálivky, osvěží. Navrch samozřejmě patří čerstvý balkánský sýr (či řecká feta), který se s tím, co se prodává v Česku, nedá absolutně srovnávat. V některých verzích salát doplňuje ještě feferonka.