Zahrada je už po tři generace dědictvím rodiny Fineschi. S tradicí započal po druhé světové válce Rambaldo Fineschi, tehdy sbírka kolem jeho soukromého panství v italské Cavriglii čítala 500 rostlin. Když zemřel, přešlo toto „břímě” na jeho syna Giafranca, který sbírku rozšířil a vybudoval základy dnešní botanické zahrady. Pojmenoval ji po své ženě Roseto Botanico Carla Fineschi.

Po jeho smrti v roce 2010 převzaly rodinný podnik tři dcery, které do jména zahrady přidaly i otcovo jméno — Roseto Botanico Gianfranco and Carla Fineschi. „Stalo se naší prioritou, aby růžová zahrada přetrvala. Za jejím vybudováním se skrývá spousta vášně, usilovné práce i odevzdání,“ míní jedna z dcer Cristina. „Po otcově smrti jsme převzaly rodinný odkaz, zahrada se stala v podstatě muzeem, každá jednotlivá růže je unikátní,“ dodává.

Zachování druhů

V toskánské růžové zahradě se tři dcery Giafranca Fineschiho snaží mimo jiné také o zachování některých starých druhů růží, protože v dnešní době se na květinový trh dostávají především nové a šlechtěné odrůdy. „Obchod s růžemi podléhá vysokým standardům. Některé růže jsou zkrátka krásnější, a tak se snáze dostanou na trh, zatímco o jiné není vůbec zájem. Třeba takové odrůdy růží z minulého století téměř vymizely,“ tvrdí další z dcer Silvia.

Dodává, že někteří pěstitelé růží tyto staré druhy sbírají a snaží se je rovněž zachovat. Mnozí prý přijíždějí i sem do Roseto Botanico, aby si prohlédli odrůdy, které nemohou nikde jinde najít. Nejen odborníci ovšem do Toskánska míří, aby si květinovou záplavu prohlédli. Barevné růže lákají také laickou veřejnost. Málokde totiž návštěvníci naleznou skutečně tolik druhů a tolik barev, navíc na tak velkém prostoru.

„Zahrada působí velmi esteticky, je krásná na pohled a kouzlo jí dodávají třeba i pávi, psi nebo kočky, co se tu volně pohybují. Skutečný unikát,“ tvrdí návštěvník z Říma. „Jsem uchvácen, pojí se tu dohromady krásné květiny s dalšími vizuálními prvky,“ dodává další z turistů.