Tento expert na důlní zeměměřičství shromáždil přes 500 historických měřitel využívaných v dolech, řekl Právu spolutvůrce výstavy Petr Fencl.

Návštěvníci kartografického centra zjistí, že k předním evropským výrobcům měřidel patřila za první republiky pražská firma Srp a Štys. Po druhé světové válce ale převzala její výrobu přerovská firma Meopta. Rozhodnutím někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) pak byla výroba přesunuta do Maďarska, kde vznikla dosud existující firma Mom.

„Máme tu mnoho kuriozit. Vystavujeme například švýcarské důlní měřicí přístroje z poloviny minulého století, které jsou dokonale přesné a lze je nosit v kapse. Hned vedle nich jsou pro srovnání sovětské přístroje ze stejného období vážící několik desítek kilogramů,“ uvedl Fencl.

Čechurovu unikátní sbírku přístrojů využívala až dosud pouze k výuce budoucích důlních expertů Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Až nyní se rozhodla její podstatnou část prezentovat.

Stejně unikátní jsou historické mapy z Čech, Moravy a Slovenska, které se podařilo pro výstavu zapůjčit v různých archivech a muzeích. V expozici brzy přibydou například důlní mapy dávno uzavřených zlatých dolů v Kašperských Horách nebo v povodí řeky Sázavy.

Rarita láká turisty

Plastická mapa Moravy a Slezska se rozkládá na 150 metrech čtverečních. Tvoří ji 79 dílů. Zachycuje podobu zejména Moravy, kterou měla v polovině 19. století. Patrně vznikla z map pořízených v roce 1870 při tzv. třetím vojenském mapování.

Kartografická rarita je vyrobena ve dvou rozměrech. Na plochu v rozměru 1:25 000 a na výšku v rozměru 1:10 000. Hory jsou na ní proto výraznější. Plastická mapa měří na délku 18 metrů a na šířku 12 metrů. Dodnes se nepodařilo zjistit, kdo si ji nechal vyrobit.

Mapa je nyní majetkem Moravského zemského archivu. Léta byla v jeho depozitáři v zámku v Kunštátu na Blanensku. Radnice ve Velkých Opatovicích před deseti lety nabídla prostory k jejímu vystavení. Ročně si mapu prohlédne zhruba 10 000 turistů.