Vysokohorská túra začíná u stanice Tatranských elektrických železnic, které jsou páteřní spojnicí po celých Tatrách. Od stanice se prodíráme dalšími návštěvníky, kteří většinou míří na Popradské pleso či kolem Štrbského plesa. Na rozcestníku v severní části plesa si vybíráme modrou značku, jež se stane naší průvodkyní. Část cesty kolem druhého největšího morénového jezera na Slovensku ubíhá svižně, dokud neodbočíme do lesa.

Stoupání startuje v nadmořské výšce asi 1346 metrů, náš cíl Predné Solisko má 2117 metrů. Celý výšlap bude logicky do kopce. Jdeme už téměř sami, zanedlouho míjíme skokanské můstky a napadá nás, že z nich musí být skvostný výhled do okolí. Protínáme sjezdovku, když se v dáli ozve bouřka a začne pršet. Oblékáme si ponča a zůstáváme v proláklině u boudy patřící ke sjezdovce. Není to optimální úkryt, ale na rozdíl od jiných aspoň neběžíme dolů či nahoru.

Netradiční pohled na Štrbské pleso

Netradiční pohled na Štrbské pleso

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Bouřka byla naštěstí slabá a po chvíli ustala. V paměti ale stejně máme nedávné úmrtí turisty na Kriváni, kterého zasáhl blesk. Jakmile ustane i déšť, bereme útokem další část kopce, abychom cobydup zírali na Chatu pod Soliskem. Máme k ní ovšem ještě daleko. Funíme a pot nám stéká všude, kam to jen jde. Pohled zpět do údolí za to ovšem stojí.

Cesta na Solisko byla trošku komplikovaná

Cesta na Solisko byla trošku komplikovaná.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

O chvíli později už stojíme u chaty ve výšce 1840 metrů nad mořem a sjezdovky, která zde byla postavena v roce 1943, a stala se první v Tatrách a druhou na Slovensku. Ztečí bereme občerstvení, kde se posilňujeme polévkou a vyrážíme vstříc cíli dnešního putování. Červená značka zřejmě znamená, že si pořádně rozproudíme krev a prověříme kardiovaskulární systém. Stoupání však není příliš náročné, kopec svižně šlapou i děti. Někteří rychleji, jiní pomaleji, všichni ale skáčeme jako kamzíci.

Údolí kosodřeviny

Osm set metrů jsme zvládli za několik desítek minut a už se před námi vypíná kříž na znamení vrcholu. Počasí se mezitím umoudřilo a zpoza mraků vykukuje slunce. Rozhled je neopakovatelným zážitkem. Pod námi se rozprostírá Mlýnická dolina s vodopádem Skok a Štrbské pleso.

Díváme se do dáli, kde náš pohled jezdí po vrcholech Malá Bašta, Satan, Velké Solisko nebo Ostrá. Samotné Predné Solisko je poslední vyvýšenina Soliskového hřebene, který vybíhá z Furkotského štítu.

Mlýnická dolina z vrcholu

Mlýnická dolina z vrcholu

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zpáteční cesta bude stejná pouze k chatě. Seběhnutí je mnohdy horší než vyběhnutí kopce, protože si snadněji zlomíte nohu či vyvrtnete kotník. Po příchodu k chatě děláme povinnou přestávku na vyzvednutí cache neboli kešky, posléze se stáčíme za chatu a po modré šlapeme do Furkotské doliny. Cesta z kopce jde ráz naráz, i tak ale stíháme obdivovat zelené údolí plné kosodřeviny. Klid a ticho přerušují akorát hluční turisté jdoucí naproti.

Vyšné Furkotské pleso z Predného Soliska

Vyšné Furkotské pleso z Predného Soliska

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na rozcestí v dolině je čas na výměnu barev. Po žluté si to lesem mašírujeme do Štrbského plesa. Občas jdeme korytem vyschlého potoka, občas bojujeme s velkými kameny a několikrát kroutíme hlavou nad tím, jak jsou turisté bezohlední k přírodě a vyhazují odpadky, kde se jim zachce. Zanedlouho nás však čeká opět červená barva, tentokrát patřící tatranské magistrále. Mírně se svažujícím kopcem pádíme k plesu.

Jakmile ho máme na dohled, krátíme si k němu cestu obdivováním nádherného panoramatu tatranských štítů. Usedáme v malém parku s památníkem slovenského národního povstání a unášíme se pohledem nejen na právě zdolané Predné Solisko.

Štrbské pleso je oblíbenou destinací nejen Slováků

Štrbské pleso je oblíbenou destinací nejen Slováků.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Z informační cedule se dozvídáme, že maximální hloubka plesa je 26 metrů a teplota 19 stupňů Celsia. Jezero zamrzá přibližně na 155 dní a žije v něm kromě jiného pstruh, štika, okoun nebo jelec.

Solisko s památníkem národního povstání

Solisko s památníkem národního povstání

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Vzniklo činností ledovce v prohlubni, která zůstala po takzvaném mrtvém ledě, proto patří mezi ledovcové jezero. Jeho okolí patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům jak v létě, tak v zimě. Po obvodu plesa vede naučná stezka.

Vysokohorská túra na Predné Solisko je hodnocena jako středně náročná, zabere  nejméně pět hodin a ušli jsme asi 13 kilometrů. Převýšení je kolem 800 metrů.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.