Co je nového pod středomořským sluncem

Tunisané se smiřují s tím, že letos to dobře nedopadne, a v Itálii vrcholí přípravy na feragosto, srpnovou celostátní dovolenou. V Řecku začíná být plno, protože sice s jistými obavami, ale přesto tam spolu s našimi turisty míří mnoho dalších Evropanů.

Asi se na podzim dozvíme, že padl rekord v návštěvnosti, přestože zřejmě nikdo neví, kolik činí ten současný. Jedni říkají 19, jiní 22 a další dokonce 24 miliónů zahraničních návštěvníků.

V Chorvatsku ubytování opět o něco podražilo, aniž by to bylo patrné na úrovni služeb. Jde v podstatě stále jen o lepší nebo horší střechu nad hlavou, bližší nebo vzdálenější od moře. To ostatní zůstává stejné.

Čechy to ale stejně neodradí. Jadran je nejblíž a je tam nejčistší moře. Zaplať pánbůh za perfektní dálnici, která ho hodně přiblížila. Peníze, které čtyřčlenná rodina ušetří za letenky, neutratí, ani když si dovolenou zpříjemní občasným posezením v hospodě.

Letos jsou v Chorvatsku na tapetě Poláci. Tamní noviny rozebírají významný pokles počtu polských rezervací, někde se píše až o třetině.

Do Záhřebu ani do Splitu či Dubrovníku nelétá letos v létě jediné letadlo z polských letišť, zatímco do Řecka jich denně startují dvě desítky, napsal deník Slobodna Dalmacija. Důvodem jsou podle něj ceny.

Cestovky nabízejí levné letecké zájezdy do Turecka, Řecka a do Černé Hory, tak proč by se Polák trmácel 16 hodin autobusem do drahého Chorvatska.

K britskému varování před hrozícím teroristickým útokem v Tunisku zaujalo české ministerstvo zahraničí postoj chytré horákyně. Doporučilo maximální obezřetnost, nechodit do hospod a na tržnici.

S trochou cynismu by se dalo říci, že pokud by turisté zavraždění v březnu a v červnu seděli v onu osudnou chvíli v hospodě nebo smlouvali na tržnici, nic by se jim nestalo. K prvnímu útoku totiž došlo v národním muzeu a ke druhému na pláži a uvnitř hotelu. České ministerstvo zahraničí a tajné služby však žádné alarmující informace nemají. Ty evidentně neměly ani v březnu nebo v červnu, jinak by je jistě zveřejnily.

Cestovky své zákazníky do Tuniska dál posílají. Nutno říci, že nejen ty české, ale i třeba německé a mnohé další. Rozpaky nad dovolenou, kde člověka upozorňují, že musí být neustále ve střehu a zachovávat maximální obezřetnost, to nerozptýlí.

Koho láká Orient, může místo Tuniska zvolit Egypt. Prostředí je podobné, ceny také. Hotelové komplexy v oblasti Hurgády, a zejména Šarm aš-Šajchu a Marsa Alam jsou poměrně odlehlé a snadněji hlídatelné než ty v Tunisku.

Problém je ale v tom, že o prázdninách, tedy v červenci a v srpnu, je u Rudého moře vražedné horko a pobyt mimo klimatizované prostory je martyrium. Egypt je celoroční destinace a rozhodně je tam příjemněji na podzim a zjara než teď.

Totéž – tedy co se klimatu týče – platí o Spojených arabských emirátech. Ty jsou však svými cenami úplně jinde než Egypt a Tunisko.

Jednou z mála turistických destinací, kterou neotřásá ekonomická krize, přívaly uprchlíků ani jiné nepříznivé okolnosti, je Bulharsko. Alespoň to tak zvenčí a skrze obraz v médiích vypadá. Zákazníci se vracejí spokojeni, nikdo nejásá blahem, ale také si nestěžuje.

Mnozí Bulharsko navštěvují opakovaně, zejména rodiny s dětmi, protože je tam bezpečno, ceny jsou příznivé a Bulhaři v nás vidí spřátelené hosty, s nimiž se snadno domluví.

Už několik let je fenoménem letních dovolených Turecko. Funguje jako poldr, do něhož natečou i všichni ti, kteří se na poslední chvíli rozhodli změnit místo své dovolené. Poláci, kteří nejedou do drahého Chorvatska, Britové, jimž vláda zakázala Tunisko, Rusové, kteří původně chtěli do Španělska, ale rozhodli se šetřit.

Do Turecka se všichni vejdou, dovolenou si tam užijí a ti kurážnější a méně pohodlní uvidí i takové unikáty jako Pamukkale či antický Efez.

Španělsko a Portugalsko jsou letecké cíle. Je už jen málo těch, co se chtějí trmácet na konec Evropy po silnicích. K ceně pobytu, který sám o sobě není zrovna levný, tak přibývá i cena letenky.

Na kdysi populární portugalské Algarve už pomalu zapomínáme a ubývá i těch, pro něž bývala symbolem „dovolené na úrovni“ dnes stále němečtější Mallorka.

Jihošpanělská Andalusie je stálice a loni k ní přibyla Costa de la Luz, pás atlantického pobřeží mezi Gibraltarem a portugalskými hranicemi. Je to oblast, která na evropský trh teprve vstupuje, a tak je levnější než ty středomořské, zavedené.