Starobylý Edinburgh si zakládá jak na své důstojnosti, tak na bohatých dějinách. To první stačí návštěvník ocenit i při víkendové návštěvě, do dějin města ale stihne jen nahlédnout skrze jeho dnešní tvář.

Dvě ulice jsou z hlediska orientace pro návštěvníka Edinburghu klíčové. Tou první je Princess Street, která je hranicí nového města, zatímco osou starého města je Royal Mile.

Nové město

O půlmiliónovém Edinburghu, jehož centrum se od roku 1995 nachází na seznamu světového dědictví UNESCO, se říká, že má největší koncentraci historicky chráněných budov na světě. Část z nich je v obdélníku nového města, který po délce lemují z jedné strany Queen Street a z druhé již zmíněná Princess Street. Novému městu je asi 200 let a jeho ulice jsou přehlídkou klasické anglické architektury, vznešených domů, paláců a sídel.

Skotové v typických krojích

Skotové v typických krojích

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Do výšky 60 metrů se v Princess Street Gardens tyčí památník místního básníka a spisovatele Waltera Scotta z roku 1844. Největší, jaký prý byl kdy kterémukoliv spisovateli postaven.

Na východním konci Princess Street se zvedá návrší Calton Hill. Na jeho úbočích dnes stojí hotely, vládní budovy, americký konzulát a blíže k vrcholu jsou památníky. Mezi nimi nedokončený Skotský památník na oslavu vojáků z protinapoleonských válek.

Obdélník nového města je zaplněn elegantními obchody a restauracemi a je prý (spolu se čtvrtí West End) rájem pro ty, kteří rádi nakupují kvalitní, elegantní a módní zboží. Pokud patříte mezi ty, pro něž je nakupování spíše nutností než zábavou, tak raději přejděte po mostě nad parkem a dráhou do míst, kde bývalo tržiště a městské popraviště.

V „území nikoho“ mezi novým a starým městem je mimo jiné nádraží Waverley. Ale hlavně jedno z nejpozoruhodnějších muzeí města – Skotská národní galerie.

Královská míle

Staré město je jako většina starých měst. Málo pravých úhlů a fasád podle pravítka. Zato dějiny se tu na člověka sypou ze všech stran. Královská míle (Royal Mile) je dlouhá ulice, zčásti pěší zóna, vedoucí od paláce Holyrood, skotského sídla britských panovníků, vzhůru k hradu, který zase býval sídlem panovníků skotských. Nechť vás nemate, že pro snadnější orientaci má Royal Mile v různých úsecích různá jména (Lawn Market, High Street, Canongate).

Na místě dnešního Palace of Holyrood bývalo opatství už v roce 1128. Později tam pobývali skotští králové a dnes, pokud zrovna není na návštěvě Edinburghu Alžběta II., slouží palác jako muzeum.

Cestou vzhůru po Královské míli uvidíte moderní komplex budov skotského parlamentu, můžete se zastavit v Muzeu dětství a pak už se pomalu dostanete na širokou pěší zónu, dlážděnou kočičími hlavami.

Chrám sv. Jiljí

Chrám sv. Jiljí

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Této části Royal Mile dominuje katedrála nesoucí jméno patrona Edinburghu, jímž je sv. Giles (Jiljí). Stojí na místě, kde býval malý kostelík, jehož existence je doložena už v polovině 9. stol. Katedrála vlastně katedrálou není, protože zdejší církev patří mezi protestantské, které takové instituce nemají.

Hospody i hrad

Na mnoha budovách je patrné, že stavitelům města imponovala antika. Fasády, sloupoví a další architektonické prvky mají připomínat zejména staré Řecko. Nejen proto se ale Edinburghu říká Atény severu. Je tomu tak hlavně proto, že město odjakživa bývalo duchovním střediskem země.

Narodil se tam věhlasný ekonom Adam Smith, filozof David Hume, spisovatelé Walter Scott, Arthur Conan Doyle, duchovní otec Sherlocka Holmese, Robert Louis Stevenson, nehlubokou stopu tam zanechala i Joanne Rowlingová, autorka Harryho Pottera.

Suvenýry seženete v edinburských ulicích bez problému.

Suvenýry seženete v edinburských ulicích bez problému.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Na Royal Mile a v její blízkosti jsou ve starém městě četná místa spjatá s těmito a dalšími osobnostmi. Můžete navštívit jejich oblíbené hospody a bary, místa, kde vznikala světoznámá literární díla.

Edinburský hrad, který dominuje městu na horním konci Royal Mile, je cosi jako skotský národní symbol. Je to mohutný, dobře opevněný komplex postavený na dávném vulkanickém útesu. Na hradě se v roce 1140 poprvé sešel skotský parlament. V roce 1566 se tam královně Marii Stuartovně narodil syn Jakub, který později usedl nejen na skotský, ale i na anglický trůn.

Edinburský hrad

Edinburský hrad

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Kolem hradu se točí nebo jsou s ním spojeny všechny důležité události skotských dějin. Jsou v něm uloženy korunovační klenoty patřící k nejstarším v Evropě, je zde velký sál, kde se odbývaly nejvýznamnější státní obřady, královský palác, kaple sv. Margarety, údajně nejstarší budova Edinburghu, dochovaná v původní podobě.