Ví se, že gigantický zvon Dhammaseiti (Dhammazedi) už přes 400 let odpočívá pod nánosem bahna na dně barmské řeky. Důležitou otázkou zůstává, na jakém přesně místě? Ten, kdo to zjistí, bude hodně slavný. Barmský největší zvon světa sice bývá v čele světových tabulek, ale s poznámkou „dokud se znovu neukáže“.

Zikmund je drobeček

Pro srovnání – hmotnost zvonu Zikmund ve věži svatovítské katedrály na Pražském hradě se odhaduje na 16,5 tuny. Jestliže by to bylo jen 13 až 14 tun, jak si myslí český zvonař Petr Rudolf Manoušek, rozdíl by byl ještě výraznější. Český přeborník je prostě jen drobeček.

To, že se lovcům senzací dosud nepodařilo Velký zvon, jak se kolosu jedné z nejvýznamnějších buddhistických svatyní světa říká, objevit, jen přidalo na pověstech, že ho hlídají strážní duchové – natové. Jejich kult je v Barmě hodně živý a vede lidi k tomu, aby jim přinášeli obětní dary. Některým místním se to prý už vyplatilo – viděli, jak se zvon za úplňku vynořuje z vody.

U Šweitigoumské pagody bývá rušno.

U Šweitigoumské pagody bývá rušno.

FOTO: Profimedia.cz

Nyní přední barmský byznysmen a politik Kchin Šwei podle londýnského listu The Independent potvrdil, že další pátrání po zvonu bude sponzorovat. A to ve šlechetném úmyslu zajistit, aby se vrátil do pagody Šweitigoum (Shwedagon), z níž byl původně odcizen.

Návštěvníci Šweitigoumské pagody při očišťovacím rituálu s poléváním vodou před strážným duchem natem a Buddhovou soškou pokrytou květy.

Návštěvníci Šweitigoumské pagody při očišťovacím rituálu s poléváním vodou před strážným duchem natem a Buddhovou soškou pokrytou květy.

FOTO: Profimedia.cz

„Už jsme najali velké lodi, aby zachránily zvon. Pokud se nám to podaří, vystavíme ho v pagodě,“ ujistil Kchin Šwei podle serveru Irrawaddy. „Jeden zahraniční expert předpověděl, že celá operace přijde na pět až 10 miliónů dolarů. Ať to stojí cokoli – jsem ochoten pokrýt jakoukoli částku,“ podotkl.

Žoldnéřova loď tíhu nevydržela

Příběh o zvonu Dhammaseiti zjevně míchá legendy s důkazy. Byl odlit v roce 1484 za vlády stejnojmenného monského krále, kdy hlavním městem bylo Pegu. Mniši svatyně Šweitigoum zvon tehdy dostali darem.

O sto let později Gaspero Balbi, benátský obchodník s drahými kameny, navštívil pagodu a zapsal si, že uvnitř spatřil „velmi velký“ zvon s vyrytými nápisy, jimž jako cizinec nerozuměl. V roce 1608 se zvonu zmocnil portugalský žoldnéř a dobrodruh Philip de Brito, samozvaný „král“ přístavního Syriamu na řece Rangún, a pokusil se jej dopravit do svého tábora.

Zvon nejdříve odvalil z pahorku Singuttara, na němž pagoda stojí, na prám do zátoky Pazundaung, odkud jej sloni odtáhli na řeku Pegu. Tam byl připoután k de Britově lodi, která jej měla dopravit do Syriamu. Náklad byl však příliš těžký a na soutoku Pegu a Rangúnu, na místě nazývaném dnes Opičí bod, se prám prolomil a šel ke dnu i s válečnou lodí.

Zkalená voda řeky Rangún

Zkalená voda řeky Rangún

FOTO: Profimedia.cz

Vojáci krále Anaukbhekluna dobyli Syriam zpět v září 1613. De Brita (v barmštině známého jako Nga Zinka) popravili naražením na kůl. To je smrt určená těm, kteří zhanobí buddhistickou svatyni.

Překážkou jsou vraky

Pokud se jednašedesátiletý podnikatel Šwei skutečně pokusí najít masívní zvon, zdaleka nebude prvním, kdo měl takový plán. Pokusilo se o to před ním už mnoho lovců pokladů zblízka i zdaleka. Fascinovala je myšlenka na vyzvednutí artefaktu, o němž se traduje, že byl ulit z mědi, zlata, stříbra a cínu.

Pátrání se většinou soustředilo na soutok řek Rangún a Pegu. Je to nedaleko místa, na němž si de Brito zřídil svoji základnu. V roce 1995 Američan Jim Blunt, profesionální mořský potápěč, dohodl operaci s barmskými úřady. Uskutečnil 115 ponorů, při nichž používal i sonar.

O svých zkušenostech natočil Blunt dokumentární film. Tvrdil, že udeřil pěstí na zvon a odměnou mu byl kovový zvuk. Je prý pohřben pod bahnem, jehož tloušťku odhaduje na 7,6 metru. Pátrání komplikují vraky tří lodí, které spočívají na dně.

Blunt žijící v Kalifornii v e-mailu tajemně uvedl: „Začal jsem se potápět, abych našel zvon krále Dhammaseitiho, v prosinci 2005. Po deseti ponorech jsem se dozvěděl, že místo pátrání obestírá kletba.“ Dále vysvětlil: „Velký zvon hledalo už několik potápěčů, včetně dvou příslušníků barmského námořnictva. Ti ale uvízli ve vraku a zemřeli strašnou smrtí. Proto bylo rozhodnuto hledat odbornou pomoc zvenčí.“

Místní byznysmen sází na mystiku

Zatím poslední mezinárodní akci řídil v roce 2010 australský filmař a výzkumník Damien Lay, který předtím v Barmě pátral po Lady Southern Cross, letounu zmizelého australského aviatika sira Charlese Kingsforda Smithe.

Lay v Sydney prohlásil, že pátral mimo lokalitu, v níž se dosud pohybovala většina týmů, a myslí si, že polohu zvonu zjistil. „Získali jsme mimořádné údaje,“ dodal s tím, že se je pokusil tlumočit barmským úřadům.

Byznysmen Kchin Šwei prý může těžit i z mystické síly opata pagody Kyaik Htee Saung v severním Monském státě. „Král Dhammaseiti se narodil v úterý, opat rovněž,“ řekl místnímu časopisu Snapshot. „Takže stoprocentně věřím, že tento projekt bude úspěšný.“