Mezi rozpadajícími se památkami jsou třeba zbytky hradeb starých tisíce let a také barevné mozaiky z byzantského období. Archeologům se nedostávají peníze ani kvalifikovaný místní personál. Památky jsou tak vystaveny vlivu počasí, nebo je pohltí nová výstavba.

Jean-Baptiste Humbert, francouzský archeolog, v pásmu Gazy pracoval v letech 1995 a 2005. „Tady je archeologie všude. Byla to kdysi velmi bohatá oáza se zahradami a městy. Obydlí, příbytky, opevnění, města jsou tu všude,“ vysvětluje.

Palestinští pracovníci uklízejí na místě dřívějšího kláštera svatého Hilariona

Palestinští pracovníci uklízejí na místě dřívějšího kláštera svatého Hilariona.

FOTO: Profimedia.cz

Dnes je území, zaklíněné mezi Izrael, Egypt a Středozemní moře, v izolaci, ale kdysi to bývala vzkvétající křižovatka cest mezi Afrikou, Levantou a Asií. Na 360 kilometrech čtverečních se dnes tísní 1,7 miliónu Palestinců. „Potřeba zajistit jim bydlení je důležitější než ochrana starých památek,“ říká Humbert.

Začarovaný kruh

Případ kláštera svatého Hilariona ležícího asi 10 kilometrů jihozápadně od Gazy dokládá obtíže při záchraně zdejších památek. Dvouhektarový komplex, jemuž se arabsky říká Tall umm Ámir, leží na místě, kde se podle pověsti narodil svatý Hilarion. Tento mnich žil ve 4. století a je považován za zakladatele klášterního života ve Svaté zemi.

K rozlehlému komplexu patří stěny a základy, které na místě zbyly po dvou kostelech, hřbitově, lázni a křtitelnici. Zachoval se také kus mozaikové dlažby. Nález byl učiněn už v roce 1999, avšak dnešní úřady mají problém místo uchovat. „Nemáme kapacitu, podporu ani náležitý materiál,“ vysvětluje archeoložka Nabíla Malihaová.

Zachovalá část mozaikové dlažby z kláštera svatého Hilariona

Zachovalá část mozaikové dlažby z kláštera svatého Hilariona.

FOTO: Profimedia.cz

V komplikované a zatím bezvýchodné situaci se snaží pomoci francouzská biblická škola z Jeruzaléma, UNESCO i studenti z univerzity v Gaze. Záchranné práce momentálně spočívají v navršení vrstvy písku na mozaiku, obložení stěn pytli s pískem a v odstranění plevele.

Pomoc ze zahraničí

Problémem je také vláda. Pásmo řídí radikální Hamas, který roku 2007 z tohoto území vytlačil soupeře z Fatahu. Samospráva, která sídlí na západním břehu Jordánu, platí mzdy jen úředníkům z Fatahu, avšak ti v pásmu Gazy nepracují. Zaměstnanci, které od roku 2007 najímá ministerstvo pro památky řízení Hamasem, nemají dostatečné zkušenosti. A vlivem blokád a izolace ani možnost odjet někam na kurzy.

Pomoci mohou jedině peníze z ciziny. Na záchranu kláštera sv. Hilariona je podle Humberta zapotřebí asi 35 tisíc eur (okolo 905 000 korun). Určitou část z toho poskytlo UNESCO, avšak ne dost na to, aby mohly být záchranné práce dokončeny.

Kromě zbytků kláštera se v oblasti pásma Gazy vyskytuje velké množství dalších archeologických nalezišť

Kromě zbytků kláštera se v oblasti pásma Gazy vyskytuje velké množství dalších archeologických nalezišť.

FOTO: Profimedia.cz

Jiná vzácná lokalita se nachází asi 100 metrů od uprchlického tábora Džabálíja. Humbert se zde snaží ochránit zbytek mozaikové dlažby ze 6. století. Chce nad ní postavit betonové přístřeší, ale zatím se mu nepodařilo sehnat peníze. Náklady odhaduje v přepočtu na 1,5 miliónu korun. Mozaika tu zbyla z byzantského kostela, který stál na cestě mezi Jeruzalémem a Gazou.

Země posetá archeologickými nálezy

K jedné z nejstarších památek patří hradby nalezené v centru pásma, na nalezišti Tall as-Sakan. Jsou staré 3500 let. Vzhledem k tomu, že od vykopání v roce 2000 jsou hliněné cihly vystavené dešťům a počasí, stěny se postupně začínají rozpadat. Dnes stojí už pouze několik úseků hradeb. Čtvrtina byla zničena, když se v blízkosti začal v roce 2008 budovat jeden z objektů palestinské univerzity.

Podle Humbertových odhadů existují pod nánosy písku Gazy celé desítky archeologických lokalit. Nějaká se objeví prakticky pokaždé, když se začne budovat nový dům. Ovšem stavbaři takové objevy hlásí úřadům jen zřídkakdy. Archeolog v pásmu Gazy se podle slov Humberta podobá "šílenci, který pobíhá z místa na místo, aby zjistil, jak postupuje destrukce".