Do malebného a nečekaně poklidného prostředí newyorského okresu Rockland se od roku 1911, kdy byl otevřen blázinec Letchworth Village, stěhovali ti, kteří byli označeni za slabomyslné, a epileptici se záchvaty. Ústav se stal novým a leckdy i posledním domovem pro pacienty různých věkových kategorií. Ženy a muži tady žili zvlášť.

V únoru 1950 v Letchworth Village lékaři naočkovali osmiletému pacientovi vakcínu proti dětské obrně. Poprvé v celých Spojených státech. Poté, co se u chlapce neprojevily žádné vedlejší účinky, mohly být očkovány další děti.

Nemocní a opuštění nejbližšími

V roce 1996 se brány ústavu trvale uzavřely. Většina opuštěných budov se postupně dostala do havarijního stavu, ty zachovalejší slouží zdejší střední škole. Už téměř před 10 lety měly být poničené budovy srovnány se zemí. Zatím se tak nestalo.

Dnes místo navštěvují takzvaní lovci duchů, kteří jsou přesvědčeni o tom, že tu bloudí duše zemřelých pacientů. V některých oknech sice ještě stále vlají záclony a vrzající dveře drží v pantech, ale z okenních tabulek jsou už dávno pouze střepy a dokumenty, jež před lety vyprávěly příběhy konkrétních osob, leží vlhkostí zkroucené na podlaze. Po životě ani památky.

Ti, kteří se do děsivě vyhlížejících ruin vydají, si v areálu bývalého blázince nejspíš všimnou velké pamětní desky. Stojí na ní: Ti, kteří nesmějí být zapomenuti. Deska připomíná jména pacientů, které jejich rodiny opustily. Duševně labilní příbuzní se zkrátka stali přítěží. Jejich smutný život pak skončil mezi zdmi Letchworth Village.