V lecčems se velikonoční tradice napříč světadíly shodují. V řadě zvyklostí se ale naopak diametrálně liší. Všude si ti, kteří svátky oslavují, pochutnávají na speciálních pokrmech a tráví čas v kruhu rodinném. V různých koutech světa jsou ale velikonoční dny okořeněné bezpočtem zvyků, které Češi nedodržují a většinou ani neznají.

Norsko v napětí

Tak jako se v Česku v období vánočních svátků vysílají prakticky nepřetržitě pohádky, během Velikonoc běží v norských televizích každou chvíli detektivky. Prostě k tomuto jarnímu svátku patří. Detektivní příběhy, a to nejen v televizním zpracování, jsou v Norsku dlouholetou velikonoční tradicí. Kriminální historky se objevují i v novinách a na internetových serverech. Do řešení zápletky se zapojují i samotní čtenáři. Neodmyslitelnou součástí velikonočního vysílání je v Norsku Hercule Poirot od Agathy Christie.

Řecko posedlé vejci

Řekové si na Velikonoce nejvíce vyhrají s vejci. Ta se koulejí i házejí. Při kutálení vajec vyhrává ten, jehož „závodník“ urazí nejdelší cestu, nebo ten, který ukořistí nejvíce vajec svých soupeřů. V řeckých rodinách se v rámci velikonočních tradic pořádají také divoké vajíčkové bitvy. V těch se účastníci snaží rozbít vejce protivníka. Ke slavnostním jídlům tu patří mimo jiné polévka majiritsa vařená z jehněčích vnitřností.

Ukřižování na Filipínách

Ne „jako“, ale doopravdy. Oddaní filipínští křesťané se i letos na Velký pátek nechali ukřižovat, aby tím připomněli památku Ježíše Krista. Na obličeji měli připnutý mikrofon, aby všichni přítomní slyšeli jejich nářek. Kromě ukřižování proběhlo na předměstí San Fernanda (asi 90 kilometrů od Manily) také bičování řemeny a bambusem. Účastníci průvodu tady každoročně autenticky napodobují poslední Kristovu cestu a snaží se tím o vykoupení z vlastních hříchů.