„Samozřejmě, prostředí je jiné. Co domorodcům vůbec nevadí, může málo odolného Evropana zdolat tak, že prosedí pár hodin na oné místnůstce,“ řekla Novinkám průvodkyně CK Fischer Petra Fiedorová, která žije v Egyptě několik let.

Nepít vodu z kohoutku

Doporučuje vyvarovat se pití z vody kohoutku, protože pro nedomorodce není bez převaření pitná, balenou vodou si pro jistotu i čistit zuby a také nepožívat ledem přechlazené nápoje. České léky proti zažívacím potížím v Egyptě nezabírají, s výjimkou medikamentu Ercefuryl, ten je ovšem v Česku na lékařský předpis.

V každé egyptské lékárně a velmi často i na hotelových recepcích ale prodávají lék Antinal, jenž stojí zhruba okolo dvou eur (padesát korun), někdy více i méně, protože také v lékárnách se smlouvá. Medikament je třeba nasadit hned při prvních příznacích nevolnosti.

„Pokud střevní potíže začnou, je dobré dát si dvě tablety naráz a pak jednu po čtyřech hodinách,“ radí průvodkyně.

Nestřídmost v jídle

Jak ale zároveň upozorňuje, občasné problémy s Faraónovou pomstou nelze svádět pouze na změnu klimatu, zcela jiné ovzduší či pití nečisté vody z kohoutku. Řada obětí Faraóna by si měla sáhnout do svědomí a zrekapitulovat si, zda to nepřehnaly s nestřídmostí v jídle.

„Lidé si chtějí dovolenou, za kterou zaplatili, pořádně užít, a tak dokážou sníst nepředstavitelné množství jídla v takových neuvěřitelných kombinacích, že by to nezvládl žaludek a střeva ani doma.

Pokud si cizinec v Egyptě naloží na talíř skopové, hovězí, ryby, k tomu kopec hranolek, smažených brambor, zeleninový salát, potom si dá horu vyhlášených egyptských sladkostí a završí to kelímkem zmrzliny s několika plátky melounu, tak to by neunesl žaludek nikde na světě. Je pak samozřejmě snazší hodit vinu na Faraóna než přiznat, že objem snězených jídel byl hodný zápasníka v sumo,“ dodala Petra.