Julia Robertsová se učila vychutnávat pokrmy ve filmu Jíst, meditovat, milovat v Itálii, ale možná měla spíš zamířit na Kypr. Kypřané si totiž umějí užívat jídlo a stolování plnými doušky. Vaří výborně a celé jídlo se spíše stává obřadem.

Schází se při něm celá rodina, kdy usedá ke stolu i dvacet lidí. Slavnostní stolování se nazývá meze a může mít i šestnáct chodů. „Kypřané jedí tak moc, jako by zítra měli umřít, a stavějí domy, jako by měli žít sto let,“ vysvětlovala nám průvodkyně Radka Holešovská. Někdy se také říká, že Kypřané nejedí, aby žili, ale žijí, aby jedli.

Najít lásku na celý život

Během minulosti se tu vystřídalo několik národů a od každého se něčemu u plotny přiučili. Kyperská kuchyně voní bylinkami a je pestrá. Od Řeků se naučili jíst hojně zeleninu, používat hodně olivového oleje a přípravu masitých jídel, jako jsou souvlaki a stifado.

Turci přivezli sladké zákusky (chalvu), med a kandované ovoce. Britové si však na tolik kořeněná a sladká jídla nepotrpí, a proto Kypřané dnes mají méně sladkou chalvu, nekoření tolik a jídlo neplave v oleji. Vyplatila se jim zlatá střední cesta, kdy pokrmy zakapávají citrónem, který si dávají doslova na všechno. Na maso, saláty i ryby.

Kyperské speciality na talíři aneb Co se jí a pije

Řecký mýtus vypráví o bohyni Afroditě, která se na Kypru zrodila z mořské pěny na pláži Petra tou Romiou. Toto magické místo, jednoduše Afroditina pláž, je opředeno hned třemi kouzly. Lidé totiž věří, že pokud desetkrát obeplavou poslední skalisko, omládnou o deset let.

Afroditina pláž

Afroditina pláž

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Prý jsou tam poměrně silné proudy, a tak není divu, že při takovém plavání se nějaké to kilo shodí. Kouzelně prý působí, i když si jen smočíte nohy – omládnete prý o rok. Pokud na oblázkové pláži najdete kámen ve tvaru srdce, potkáte brzy i svou lásku. A jestli už jste zamilovaní, bude to láska na celý život, vyprávějí místní. Když máte nějaké trápení, můžete na zdejší keř uvázat kapesník, pak se prý vaše přání splní. Našli jsme mezi větvemi i podprsenku. Její majitelka měla pravděpodobně velké přání.

Nejčistší pobřeží ve Středomoří

Ostrov se pyšní jedněmi z nejčistších mořských pláží v Evropě, což dokládají ocenění Modré vlajky. Vzhledem k tomu, jak je Kypr malý oproti jiným středomořským státům, nese úctyhodných 56 pláží Modré vlajky za čistotu vody i okolí, dostupné služby včetně toalet, první pomoci a podobně. O čistotě svědčí také karety – želvy, které se každoročně vracejí na západní pobřeží klást vejce nedaleko mysu Lara.

Do kostela mohou ženy jen bez rtěnky

Kypr je prý třetí nejvíce nábožensky založený stát v Evropě. Podle statistik z roku 2005 je věřících 90 % obyvatel, většina lidí vyznává pravoslavné křesťanství. Po velkém schizmatu církve roku 1054 připadl Kypr pod východní křesťanskou církev – pravoslavnou. S vírou se tu setkáte na každém kroku.

Ať už je to řidič, který na cesty s sebou vozí malou ikonu pro štěstí, nebo když nahlédnete náhodou do obývacího pokoje Kypřanů, uvidíte všude ikony svatých spolu s fotografiemi příbuzných.

Nenápadný kostelík uvnitř ukrýval zlaté poklady – ikony.

Nenápadný kostelík uvnitř ukrýval zlaté poklady – ikony.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Během staletí turecké okupace stála církev na straně obyčejných lidí, byla pro ně dobrým útočištěm, kde schovávali majetek před rabováním. Navíc se ostrov stal prvním místem, kam zamířili první křesťanští apoštolové Pavel a Barnabáš. Není tedy divu, že mají Kypřané k víře velmi blízko.

Místní kostely jsou vyzdobené ikonami, jež se řídí stejnými pravidly už několik set let. Svatí jsou zobrazováni určitými symboly a idealizováni. Právě ikony jsou každodenně využívány při modlení a věřící je chodí líbat. Z tohoto důvodu jsou chráněné plastovými deskami, aby se barvy tolik neolíbaly.

Kypřané sami o sobě říkají, že nejedí, aby žili, ale žijí, aby jedli.

Ženám je přísně zakázáno vcházet do kostelů se rtěnkou na rtech, ušpinily by tak desky na obrazech.

Kostel sv. Lazara v Larnace

Kostel sv. Lazara v Larnace

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Dříve mívaly ženy pozici v kostelech ještě omezenější. Aby nerušily muže při modlitbách, neseděly v lavicích. Byl pro ně určen balkón gynekotis v zádi kostela. Dnes si mohou sednout téměř kamkoliv.

Jen bohatě vyřezávané křeslo, které bývá vepředu pro významné návštěvy, je jim stále zapovězené. „Ani Margaret Thatcherová by si na něj nemohla sednout. Je jen pro muže,“ vysvětloval nám kněz v kostele sv. Kříže.

Křeslo pro zvláštní návštěvy, na které si žena nikdy nesedne.

Křeslo pro zvláštní návštěvy, na které si žena nikdy nesedne.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Ikony na vydlabané skále

Na ostrově najdete bohatě zdobené kláštery a kostely. Z toho je deset kostelů zapsáno na seznamu památek světového dědictví UNESCO. Pokud se do nějakého dostanete, všimněte si zavěšených olejových lamp. Olej z nich prý chutnal myším, ale aby se k němu nedostaly, jsou na řetízku zabudovaná pštrosí vejce, po jejichž hladké skořápce myši uklouznou, a k oleji se tak nedostanou.

Vydali jsme se do hor nad Pafosem do kláštera sv. Neofyta, který vybudoval poustevnický mnich ve 12. století. Klášter leží na silnici mezi vesničkou Koili a Tala.

Nástěnné fresky v kostele sv. Neofyta

Nástěnné fresky v kostele sv. Neofyta

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Před domluveným sňatkem Neofytos prchl a stal se raději poustevníkem. Uchýlil se do skal a vyhloubil si ve skále malý kostelík. Časem za ním začali chodit lidé pro rady, což se mu později zprotivilo. A tak si ve skále nad kostelíkem udělal soukromou komůrku. Během svého života psal eseje, v některých kritizuje vládu Richarda Lví Srdce.

Kostelík nám učaroval nástěnnými freskami z 12. až 14. století. Muselo být velmi obtížné malovat ikony na stropě, který se nepravidelně snižuje k podlaze. Neobvykle je celý kostel průchozí, turisté si tak projdou i za „svatý krok“ do zákristie.

Pohled na vchod kostela sv. Neofyta

Pohled na vchod kostela sv. Neofyta

FOTO: Lucie Poštolková

Třetí místnost sloužila Neofytovi jako ložnice. Na stěnách byly šikovně vydlabány malé poličky. Nepočítejte však s pravidelnými tvary místností, ty vznikaly podle toho, jak byla skála v určitých částech tvrdá. U kostela dnes stojí tradiční klášter s celami. Pro návštěvníky je otevřeno menší muzeum se starými relikviemi, truhlami, ikonami a podobně.

Svatá Helena přivezla kočky a úlomky kříže

Na Kypru je hodně kostelů svatého Kříže, jež prý uchovávají úlomky z kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus.

Ještě více je tam však koček. Obojí prý na ostrov přivezla svatá Helena, matka Konstantina Velikého. Dnes už se těžko pozná, jestli jsou úlomky originální. Ve středověku se s nimi hodně obchodovalo a v současnosti jsou skryty očím veřejnosti za ikonostasem v zákristii.

K příjezdu koček se váže báje. Prý se na Kypru po dlouhém období sucha přemnožili hadi. Nikdo si s nimi příliš nevěděl rady. Až moudrá svatá Helena přivezla tisíce koček, které si s hady poradily.

Na ostrov přivezla kočky sv. Helena.

Na ostrov přivezla kočky sv. Helena.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky