Netrefili jsme například do toho ve Spálově, který se má opravovat, nebo do mlýna v Horních Nových Dvorech,“ svěřila se Právu Jana Kubíková ze Žďáru nad Sázavou s tím, že podle nich by měly být tyto památky lépe dopravně označené. „Třeba už před sjezdy z dálnic,“ navrhuje pětatřicetiletá žena. Podle mluvčí krajského úřadu Šárky Vlčkové jsou větrné mlýny vyznačeny ve všech brožurkách Moravskoslezského kraje.

„Lidé je najdou i na našem webu. Co se ale týká příjezdových značek, tak tato záležitost spadá do dopravního značení a má to na starosti ministerstvo dopravy. To vydalo i pokyn s názvem Označování kulturních a turistických cílů. V něm se píše, že o značení se starají vlastníci památek. Bohužel se v tomto pokynu nic nepíše o větrných mlýnech. Podle nás to znamená, že se o značení musí postarat majitel mlýna či obec, kde tato technická památka leží,“ sdělila Vlčková.

S tímto tvrzením však nesouhlasí ministerstvo dopravy. „O dopravní značení k památkám, jakýmkoliv, se stará vždy správce cesty. Ministerstvo dopravy má na starost označení na dálnicích a rychlostních silnicích. Kraj se musí postarat o dopravní značení na silnicích I. tříd a obce pak na komunikacích II. a III. třídy,“ vysvětlila mluvčí ministerstva dopravy Květa Kočová a dodala, že pokud by kraj chtěl už na dálnici umístit značky upozorňující na památky, tak by musel oslovit ministerstvo a sepsat smlouvu.

Oprava není jednoduchá

„O tomto problému víme. Ke spálovskému mlýnu se nyní nedá dostat, jelikož zde není příjezdová cesta. Teď tady kolem roste obilí,“ vysvětlovala spálovská starostka Marie Flodrová (KDU-ČSL) s tím, že mlýn se nyní ale opravuje a už v příštím roce by obec chtěla příjezdovou cestu obnovit. „Počítáme i s dopravním značením, aby turisté náš větrný mlýn našli. Oprava ale není jednoduchá, právě tuto sobotu zde máme další brigádu,“ líčila Flodrová.

Starosta Bílovce Petr Klimek (Bílovecká patnáctka) si však myslí, že cesta k jejich mlýnu v Horních Nových Dvorech je značená dobře. „Před 14 dny jsme značení doplňovali, stará se o to u nás klub turistů. Zdejší větrný mlýn je dominantou obce, nerozumím proto tomu, že ho nemohou lidé najít,“ krčil rameny starosta, ale dodal, že samozřejmě na dálnici či větší rychlostní silnici odkaz na zdejší větrný mlýn není. „Lidé musí z dálnice sjet buď u Fulneku či u Klimkovic a vydat se do Bílovce a pak směrem na Bravinné a Horní Nové Dvory.

Pak už mlýn stojící uprostřed pole určitě z dálky uvidí a v pohodě k němu dojedou. Dovnitř je vpustí klíčník, který bydlí nedaleko,“ doplnil Klimek. Novojičínsko bylo na Moravě a v českém Slezsku oblastí s velmi vysokou hustotou větrných mlýnů, které tu výrazně převažovaly nad mlýny vodními. Podle historických pramenů zde existovaly již ve 14. století, možná i dříve. Stavěly se zde dřevěné mlýny tzv. německého typu i zděné mlýny – takzvané holandské. Dochovaný dřevěný mlýn si lidé dnes mohou na Novojičínsku prohlédnout u Bílovce v Horních Nových Dvorech. Zděný mlýn holandského typu pak stojí například ve Studénce, Hodslavicích a Libhošti. Jsou už ale přestavěné na obytné domy. Ten ve Spálově se opravuje.