Přilehlý žulový hřbet Křížová hora (563 m. n. m.) s poutním místem, k němuž vede půlkilometrová cesta přímo z centra obce, byl dříve označován jako Holá lada nebo také Kraví hora. V 16. století tady byly dokonce založeny stříbrné doly, dnes přístupné veřejnosti jako štola sv. Jana Evangelisty a sv. Kryštofa. Od 18. století je hora významným a velmi působivým poutním místem.

I tato památka má svou pověst. V ní se vypráví příběh z doby náboženského útlaku, kdy jedna z mnoha protestantských rodin prchala z Jiřetína. Na strastiplné cestě se jí zjevil Kristus a apeloval, aby se vrátili na „rodnou hroudu“. Početná rodina, aby dostála jeho přání, vybrala na smrt nemocného syna, který se vrátil a na Křížové hoře z posledních sil postavil kříž. I stal se zázrak, protože do vesnice již vkročil obdařen kypícím zdravím. A tak vzniklo poutní místo.

Vstup k úpatí křížové cesty začíná monumentálním kamenným schodištěm s impozantními sloupy. Na počátku cesty jsou umístěny sochy zobrazující spící Ježíšovy učedníky Petra, Jakuba a Jana (1764). V zahradě Olivetské se nachází socha modlícího se Ježíše, na skále před ním stojí anděl s kalichem v ruce.

Před poutníkem se otevře neobyčejně úchvatný pohled na jedenáct zděných rokokových zastavení (1759) s kamennými reliéfy jednotlivých částí zastavení křížové cesty, které nás provázejí vzhůru až ke kapli, která svou ojedinělou stavbou celý komplex až mysticky uzavírá.

FOTO: Právo

U okraje lesa, asi tak v polovině křížové cesty, se nachází socha Ježíše Ecce homo z roku 1859, která je dílem Jakoba Groha z Rumburka. Vznik křížové cesty je spojen se jmény dvou farářů, Wenzela Gürtlera (do r. 1704), který byl iniciátorem postavení „zázračného“ kříže r. 1699, a později (po r. 1759) s farářem Gottfriedem Liessnerem. Areál byl vysvěcen r. 1764. U kaple byla r. 1764 vyhloubena studna, v níž se podle pověsti nacházela léčivá voda. I dnes je možné se na tomto místě u staré pumpy osvěžit, ale neduhy nejspíš zůstanou.

V těsné blízkosti stojí velmi zachovalý půlkruhový gloriet z roku 1869 se sochou Neposkvrněné Panny Marie, rovněž dílo sochaře Jakoba Groha. Okna kaple byla vybavena barevnou vitráží počátkem 20. století. Za touto sakrální stavbou je umístěn další svatostánek, a to nevelká rokoková kaplička Božího hrobu z poloviny 18. století. Tento působivý poutní areál byl roku 1969 vyhlášen kulturní památkou.

Středověká zřícenina hradu Tolštejna

Stejně tak jako křížová cesta je i Tolštejn, vybudovaný na skále (670 m), z centra Jiřetína coby kamenem dohodil. Z náměstí vás zavede zelený ukazatel na dvoukilometrovou trasu po asfaltové cestě až k hradu.

Pro lidi zvlášť líné nebo neschopné pohybu je určeno parkování přímo pod zříceninou hradu, který byl založen roku 1337, a to pro ochranu cesty z Čech do Lužice. Patřil do majetku mnoha významných šlechtických rodů, například Vartenberků, pánů z Dubé nebo Šlejniců ze Saska. Hrad za třicetileté války r. 1642 obléhalo švédské vojsko, byl vypleněn, vyhořel a nebyl už obnoven.

Vyhlídková věž na Jedlové hoře.

Vyhlídková věž na Jedlové hoře

FOTO: ČTK

Dnes z něj už můžeme obdivovat jen zbytky zdí. Možná bychom na nich mohli někdy spatřit Svanhildu, dceru tolštejnského pána, která podle legendy milovala neurozeného, byla však provdána za starého, ale bohatého rytíře. Její zoufalství bylo tak obrovské, že muže otrávila a sama si vzala život. Od té doby coby bílá paní bloudí zdmi tolštejnskými.

V polovině 19. století byla na Tolštejnu zřízena restaurace. Obnovy se sice dočkala r. 2002, ale její dnes už poněkud zanedbaný zevnějšek zřícenině hradu nijak zvlášť neprospívá. Turisté jsou tu však odměněni alespoň vyhlídkou (vstup 15 Kč) na nádherný kraj tolštejnského panství.

Jedlová hora s kamennou rozhlednou

Jedním z nejvyšších vrcholů Lužických hor je Jedlová hora se svými 774 metry. Úbočím probíhá zlomová čára, tzv. lužická porucha. Roku 1891 byla na vrcholu Jedlové hory postavena tehdejším horským spolkem Gebirgsverein 23metrová rozhledna z kamene. Po druhé světové válce už nebyl objekt využíván, a tak chátral.

Obnoven byl r. 1992 k radosti všech návštěvníků tohoto kraje. Z rozhledny je za jasného počasí možno spatřit i Krušné hory a Krkonoše. Dnes vede na horu lyžařský vlek a k oblíbenému lyžařskému sportu vybízejí běžecké tratě. Od obce Jiřetín se rozhledna nachází také „coby kamenem dohodil“.