Duše projektu stojí před zrekonstruovaným bunkrem B-S-8 Hřbitov na konci Kopčianské ulice. Tento bunkr je největší v okolí. „V linii o délce 13 kilometrů vyrostlo 15 bunkrů. Čtyřicet let patřilo toto území do přísně střežené zóny v rámci železné opony a kromě vojáků sem neměl nikdo jiný přístup,“ vysvětluje Košírer.

Po sametové revoluci bunkry zdevastovali bezdomovci a narkomani. „Na střeše tohoto bunkru jsem jim osobně posekal marihuanu a postupně jsme začali bunkr opravovat,“ dodal.

Hitler je získal bez výstřelu

Bunkry postavili českoslovenští inženýři v třicátých letech minulého století, kdy rozpínavé nacistické Německo začalo ukazovat své svaly. V rámci Československé armády dostávaly česká označení jako Štěrkoviště, Mulda, Cvičiště nebo Hřbitov. Bunkr B-S-8 Hřbitov stojí u hřbitova vojáků z první světové války.

Konstrukce bunkrů odvodili jejich tvůrci od proslulé Maginotovy linie, pevnostního systému postaveného v letech 1929 až 1940 Francií.

Občanské sdružení začalo s čištěním B-S-8 Hřbitova na jaře 2009, kdy bunkr vybavili dobovým zařízením.

Občanské sdružení začalo s čištěním B-S-8 Hřbitova na jaře 2009, kdy bunkr vybavili dobovým zařízením.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Po mnichovském diktátu museli českoslovenští vojáci celý důmyslně vybudovaný systém bunkrů bez boje opustit a Hitler obsadil pevnosti bez jediného výstřelu. „Historické prameny dokládají, že právě bunkr B-S-8 Hřbitov navštívil 25. října 1938 Adolf Hitler ve společnosti Evy Braunové. Na dobových fotografiích je vidět, jak Hitler prochází kolem bunkru, sedí u stolu před ním a z nedalekého dunajského nábřeží pozoruje dalekohledem Bratislavu,“ říká náš průvodce.

Opevnění maloval i Gašparovič

Občanské sdružení Zachraňme petržalské bunkry začalo s čištěním B-S-8 Hřbitova na jaře 2009. Postupně ho vybavili dobovým zařízením, fotografiemi a vnější plášť pomalovali maskovacím nátěrem. „Natírání se mohl zúčastnit každý. Když nás navštívil prezident Ivan Gašparovič, zeptal jsem se ho, zda přišel také natírat. Byl jsem rád, že se nezdráhal a přiložil ruku k dílu,“ uvedl Košírer.

Nadšenec válečné historie, pan Košírer, osobně provádí návštěvníky po bunkru.

Nadšenec válečné historie, pan Košírer, osobně provádí návštěvníky po bunkru.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Nadšenec válečné historie osobně provádí návštěvníky po bunkru. Dětem dává na hlavy vojenské čepice, nejhezčí návštěvnici obléká do uniformy a na krk jí pověsí pás nábojů. „V místnosti označené Nebezpečné hračky ukazuji dětem munici, které je v okolních lesích stále dost. Varuji je, že zůstává stále nebezpečná, a žádám, aby při takovém nálezu okamžitě volali policii,“ dodává rodilý Bratislavan.

Košírera a jeho přátele úspěch projektu těší. „Denně provedeme bunkrem stovky zájemců. Oficiálně máme otevřeno do sedmi, ale pouštíme lidi dovnitř, dokud je zájem,“ dodává. Jeho snem je vybudování cyklostezky, která by spojila jednotlivé objekty obranné linie, dětský vojenský tábor o prázdninách a promítání vojenských filmů na střeše bunkru.