Tu první jsme zakončili ve městě Rethymno na severním pobřeží. Odtud se klikatými cestami vydáme zpět na pobřeží jižní, kde jsme dvoudílnou návštěvu ostrova omývaného Krétským a Libyjským mořem odstartovali. K prvnímu cíli to máme třiadvacet kilometrů jihovýchodním směrem.

Úzká, ale kvalitní silnice se kroutí jak had a od pobřeží místy poměrně citelně stoupá do předhůří pohoří Ida. Nakonec se dostáváme zhruba 500 metrů nad mořskou hladinu, do míst, jimž vévodí klášter Arkadi. Ono „vévodí“ není v tomto případě nijak nadnesené. Nejen proto, že dvoulodní kostel sv. Heleny a sv. Konstantina se v krajině s dalšími – a mnohem vyššími – vrchy v pozadí mimořádně působivě vyjímá.

Klášter číslo jedna

Zejména historie učinila z tohoto objektu nejvýznamnější krétský klášter. Především je symbolem tragických událostí v roce 1866 – tehdy se zde před blížícími Turky ukrylo 325 krétských bojovníků za svobodu. Stáhli se sem i se svými rodinami. Když poznali, že boj je ztracený, vyhodili do vzduchu prachárnu i s rodinami, které se zde ukrývaly, a sami bojovali do poslední kapky krve. Oběť to nebyla, jak se ukázalo, zbytečná. Upozornila na osud Kréty a nakonec i dala popud k osvobození ostrova z turecké nadvlády.

Nejen kostel a jeho tříoblouková zvonice je tu pastvou pro oči. Turisté mají možnost nahlédnout do interiérů dalších objektů včetně muzea.

Následuje cesta na jihozápad. Končit bude až u benátské pevnosti na břehu Libyjského moře, ale několik zastávek učiníme i ve vnitrozemí. Abychom se potěšili pohledy na více než dvoutisícimetrové vrcholy a v horském městečku Spili (400 m. n. m.) nahlédli do zdejšího kostela a zastavili se u kašny na náměstí. Vodu do ní chrlí devatenáct lvích hlav.

Video

Arkadi a Spili

Miroslav Šára, Novinky.cz

Dalších zhruba padesát kilometrů již vede na dohled mořské pláně. Silnice se stále častěji zařezává do strmých skal. Pak se zcela nečekaně pod hradbou hor objeví úzký plochý pobřežní pás – a na něm již zdáli patrná pevnost Frangokastello.

Podobně jako v Rethymnu (kde jsme byli v první části krétského putování) i tato pevnost je benátská. Přesto ve výsledném dojmu působí na návštěvníka naprosto jinak. Spíše jako by vkročil do hradu ve stínu horských štítů.

Benátčané tuto pevnost postavili ve druhé polovině 14. století (prameny uvádí rok 1371). Bývala součástí rozsáhlého pevnostního města a dnes je vlastně jen zbytkem dávného opevnění.

Kromě toho místo „vlastní“ rozlehlé písečné pláže a – ještě jednou zmiňuji – nádherný pohled (od moře) na pevnost střeženou neporovnatelně vyšší a masívnější pevností v podobě hradby hor. Vrcholy tu dosahují nadmořské výšky přes tisíc metrů.

Video

Frangokastello

Miroslav Šára, Novinky.cz

Jsme-li na Krétě, nelze nevkročit do zdejších četných soutěsek. V závěru cesty nás čekají dvě – podobat se sobě ovšem nebudou ani náhodou.

Pohybujeme se na jižním pobřeží a míříme směrem k Preveli. V těsné blízkosti tohoto místa si o zastávku říká starý benátský most. Klene se přes řeku Megalopotamos (Velkou řeku), s níž se ještě potkáme – a to již bude více hodna svého jména. Pod krásným kamenným mostem totiž teče ještě v podstatě jen potok.

Pár kilometrů severně se konečně vydáváme na dno první ze dvou dnes avizovaných strží. Jmenuje se Kourtaliotiko, mizí v hlubinách hned vedle jednoho z hlavních silničních tahů a sestup není nijak zvlášť složitý. Stačí sestoupit po 250 schodech.

Okolní scenérie tvořená skalami a přímo pod stezkou malebná kaple Agios Nikolaos. Takový je první vjem. Na dně soutěsky dojmy násobí nejen interiér kaple, ale i spousta vody padající ze skal. Vodopád či spíše vodopády jsou až překvapivě bohaté na životadárnou tekutinu a také atraktivní podívanou. Voda se řítí ve značně širokém záběru, mnohdy vytváří vysloveně stříbřité závoje.

Video

Kourtaliotiko

Miroslav Šára, Novinky.cz

Ve finále této cesty po Krétě změníme dopravní prostředek. Do cílového Preveli jsme vyrazili z letoviska Plakias lodí. Příjemná plavba trvala necelou hodinu a na jejím konci nás čekalo překvapení. Holé skály pojednou vystřídal obraz jak z jiného kontinentu.

Písčitou pláží v těch místech trochu váhavě (působí tak závěrečný zákrut) dovádí Velká řeka své sladké vody do náruče slaného živlu. Právě v Preveli se Magalopotamos vlévá do Libyjského moře. Ale pláž, která z jedné strany nabízí sladkou a z druhé slanou vodu, není jediným překvapením.

Tím dalším je podoba závěrečných kilometrů soutěsky, kterou řeka protéká. Na obou březích rostou stovky palem, místy tvoří takřka neprostupnou džungli. Přesto ještě dlouho lze proti proudu řeky projít úzkými cestičkami a tunely ve vegetaci. Chodců v těch místech – na cestách a na říčních brodech – bylo k potkání dost. Neméně turistů „osedlalo“ lodičky a šlapadla a jezdilo po řece sem a tam.

Zhruba tři kilometry od tohoto místa zve k návštěvě starý mužský klášter Piso Preveli. Cestou je třeba zdolat spousty schodů a vystoupat strmou cestou až na vrchol první řady skal. Odměnou je nádherná vyhlídka: do vnitrozemí obsazeného spoustou kopců, na soutěsku, jejímž zeleným královstvím se dere říční tok, a na nekonečnou modrou plochu Libyjského moře.

Video

Preveli

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se podíváme na území Přírodního parku Horní Berounka na severu Plzeňska. Nabízí krásy architektonické (navštívíme hrad Libštejn) i přírodní (Dírecký vodopád).