Za pestrobarevnými korály a bohatým podmořským životem přijíždějí do Egypta každoročně tisíce turistů – profesionálních potápěčů, ale i amatérů, kteří krásy podmořské fauny a flóry zkoumají často jen s brýlemi a šnorchlem.

Egypt je rájem potápěčů.

Egypt je rájem potápěčů.

FOTO: fotobanka Profimedia

Místní průvodci občas s nadsázkou uvádějí, že podobně mohli návštěvníci obdivovat také mnohé starověké chrámy v oblasti Asuánu. Tedy s potápěčskou výbavou… Na jižním toku Nilu, při hranici se Súdánem, byla v letech 1898 až 1902 postavena tehdy největší přehrada na světě – tzv. Stará Asuánská. Měla zkrotit nilský veletok, regulovat záplavy, rozšířit půdu zemědělcům a dát zemi vodní energii.

Tato očekávání však i přes dvojí zvyšování hráze nedošla naplnění. Naopak – voda v jejím okolí zatopila nespočet hodnotných archeologických skvostů. Před stavbou Nové Asuánské přehrady v roce 1960, která byla pro Egypt jediným řešením před hladomorem, došlo proto z iniciativy UNESCO k záchraně vybraných starověkých památek. Nejvzácnější byly pečlivě rozebrány a přemístěny na bezpečná místa. Patří k nim i chrámový komplex z ostrova Filé.

Vznešený Trajánův kiosek vyčníval nad hladinu moře a prohlídky se tak kdysi odehrávaly z veslic. Původní stanoviště Faraonova lože se 14 vznešenými sloupy dnes už připomínají jen dřevěné kůly vyčnívající nad hladinu. Jsou dobře viditelné z nedalekého ostrůvku Agikja, kam byl celý komplex přemístěn – tedy včetně západní kolonády vedoucí do vznešeného Esetina chrámu.

Turisté jsou na prohlídky přiváženi na ostrov z nedalekého Asuánu na člunech. K oblíbeným atrakcím patří večerní zvukové a světelné show, při kterých ožívají skvosty egyptské a řecko-římské architektury nejenom tady, ale třeba i v Luxoru či pyramidy v Gíze.

Češi randí pod koněm, mladí Egypťané za pyramidou…

Vyrazit za poznáním do Egypta a nenavštívit pyramidy by bylo stejné barbarství jako přijet do Prahy, nezavítat na Pražský hrad a neochutnat české pivo. Zub času už sice místům posledního odpočinku bájných faraónů sebral na jejich lesku, nicméně monumentálnost staveb vás v jejich těsné blízkosti dokáže i po tolika letech od jejich zrodu srazit na kolena. Toužíte-li proniknout do útrob té největší a nejznámější Cheopsovy, pak musíte v daný den patřit mezi prvních 500 šťastlivců. Víc si do útrob pyramidy nepustí. I tady se už naučili svoje památky chránit.

Trajanův komplex je dnes chráněnou památkou UNESCO.

Trajanův komplex je dnes chráněnou památkou UNESCO.

FOTO: fotobanka Profimedia

Jak tedy naložit s časem, který průvodce vymezil na získání neopakovatelných zážitků v místech, kterými denně projdou tisíce amatérských egyptologů? Fotografovat nedalekou Káhiru (resp. její část Gízu) zahalenou v oparu smogu a jemného písku se vám jeví z návrší u pyramid jako úplný nesmysl a na projížďku na velbloudech nebo na osedlání krásného arabského oře zas nemáte odvahu. Co tedy procházka do míst, kam obvykle kroky turistů nesměřují…

Ve stínu věčných mohykánů tu na vás dýchne jakési kouzlo obyčejného egyptského žití. Znudění policisté na velbloudech si nechávají přinést od místního velbloudáře osvěžující kávu a několik dvojic mladých Egypťanů se těší svému soukromí v prohlubních jedné z odvrácených stran pyramidy. Fotit zamilované je tady stejně problematické jako pořízení fotografie z nádraží, policejní stanice, egyptského muzea v Káhiře nebo vojenského konvoje na okraji pouště. Jakékoli sblížení dívky a chlapce je v zemi zasvěcené Alláhovi možné až po svatbě.

Hlavně ve velkých městech potkáte sice mladé dívky moderně oblečené do vypasovaných jeansů a přiléhavých halenek, až na výjimky však na jejich hlavách nikdy nechybí tradiční šátek.

FOTO: fotobanka Profimedia

Hlavně ve velkých městech potkáte sice mladé dívky moderně oblečené do vypasovaných jeansů a přiléhavých halenek, až na výjimky však na jejich hlavách nikdy nechybí tradiční šátek. Onou výjimkou jsou potomci křesťanských obyvatel – tzv. Koptů.

Kolik jich je přesně, se neví. Koptové tvrdí, že jich tu žije 20 miliónů, podle muslimů je to pouhá čtvrtina – tedy pět miliónů. Přesná evidence neexistuje, a tak zůstává u odhadů. Každoročně přibude v Egyptě na milión lidí.

Údolí králů v zakletí – platí tu zákaz fotografování

Pohřebiště vládců Nové říše patří k nejčastěji navštěvovaným památkám starého Egypta. Den co den proudí do některé z 68 zdejších hrobek vyhloubených do mohutných stěn thébského masivu tisíce turistů z celého světa.

Všichni, bez rozdílu věku, příslušnosti i vyznání, však od loňského léta přišli o možnost vyfotografovat si jedinečnou atmosféru Údolí králů. Pod přísným dohledem si můžete celý komplex prohlédnout a památku si nově odnesete už pouze ve svých vzpomínkách (pominu-li samozřejmě nabízené mírně nepovedené fotografie místních prodejců). Už žádné pózování před některým ze vstupů, ba ani ve vláčku, který vás přiveze před vstupní bránu.

Co se nejvíc fotí

Řada z vás tak možná s nostalgií vytáhne některou z dřívějších fotografií a zavzpomíná, jak si i přes přísný zákaz (samozřejmě díky bakšiši místnímu hlídači) vyfotil některou z hrobek přímo v jejím nitru. Naštěstí fotografovat není zakázáno u Memnonových kolosů na pouštní rovině západního břehu Nilu ani v impozantním komplexu zádušního chrámu královny Hatšepsut včetně Hathořiny kaple, ve které se dochovaly původní barvy na stěnách.

Velkou sloupovou síň v Karnaku podpíralo 134 obřích sloupů – i ony jsou jedinečným objektem k fotografování. Stejně jako Luxorský chrám s alejí sfing a mešitou Abú el-Haggág, která byla vybudována ve 13. století Araby.

Chrám Karnak v egyptském Luxoru. Ilustrační foto

Chrám Karnak v egyptském Luxoru

FOTO: fotobanka Profimedia

Znovuobjeven byl luxorský komplex v někdejším hlavním městě Nové říše Thébách (Vésetu) archeologem Gastonem Maspero v roce 1881. Nánosy písku, pod kterými se chrám skrýval, nechal odstranit neřízeným mohutným vodním proudem. Nenávratně tak zničil část výzdoby tohoto pompézního chrámu.

Přesto patří společně s luxorským bazarem, místním muzeem či hotelem Winter Palace, ve kterém pobývala Agatha Christie, k nejfotografovanějším místům 150tisícového města.