Brusel láká na památky, ale i sochy čůrajícího chlapečka a holčičky

Brusel jako hlavní město belgického království je se svým miliónem obyvatel tvořených Valony, Vlámy a ze 36 procent cizinci skutečně kosmopolitním společenstvím. Oficiálně se v Bruselu hovoří francouzsky a vlámsky, v důsledku vlivu mnoha diplomatů, poslanců a turistů však většina obyvatel hovoří také anglicky. Veškeré nápisy, třeba jako značení ulic, jsou nejprve ve francouzštině a pak ve vlámštině.

Atomium má pro Brusel stejným význam jako Eiffelova věž pro Paříž, Kreml pro Moskvu, a Hradčany pro Prahu. Původně mělo stát jen několik měsíců po dobu trvání výstavy EXPO 58, jeho popularita a úspěch mu však zajistily, že se stalo jednou z hlavních dominant belgické metropole a přečkalo i vstup do nového milénia.

Před několika lety prošlo Atomium rozsáhlou rekonstrukcí za 27,5 miliónu eur. Starý hliník (mimochodem, téměř všechny díly koupili sběratelé) nahradila ocel, jejímuž lesku v noci ještě napomáhá osvětlení běhající po jednotlivých koulích.

Změn se dočkal nejenom plášť, ale i vnitřek Atomia. V jedné kouli je výstava o jeho historii a přestavbě, další tři jsou určeny pro zájezdy školních děti, které tam při návštěvě Bruselu mohou za výhodných podmínek přenocovat, nechybí ani místo pro koncerty, filmové projekce, přednášky, večírky a v nejvyšší kouli je opět vyhlídková restaurace s výběrem typických belgických jídel.

Výchozím místem je pro většinu návštěvníků Bruselu náměstí Grand Place (Grote Markt), které si každého podmaní svojí krásou – vždyť také bývá označováno za jedno z nejkrásnějších na světě. Jeho největší pýchou je rozlehlá gotická radnice z 15. století Hotel de Ville s 96 metrů vysokou věží. Přestože každé průčelí třiceti domů je jiné, tvoří spolu dokonalý, architektonicky harmonický celek.

Vrcholnou turistickou atrakcí, odehrávající se každý sudý rok (letos od 13. do 15. srpna), je přeměna náměstí v kvetoucí zahradu pomocí 600 000 begonií a 15 000 jiřin nejrůznějších barev. Návštěvu lze doporučit v jakoukoliv denní dobu, ale nejkrásnější je večer a v noci, kdy citlivé osvětlení nechává vyniknout zlatem zdobeným fasádám.

O několik ulic dál je pověstná bronzová soška čurajícího chlapečka Manneken Pis, vysoká pouhých šedesát centimetrů a vytvořená v 17. století sochařem J. Duquesnoyem. Když se před čtyřmi sty lety ztratil malý chlapec svému otci, ten přislíbil bohatou odměnu tomu, kdo ho najde, a navíc že věnuje městu sošku zobrazující jeho syna v situaci, za níž bude nalezen. A svůj slib dodržel.

Nedaleko od Mannekena se nacházejí známé bruselské trhy Grote Zavel a Kleine Zavel. A muzejní čtvrť s Královským muzeem krásných umění a Královským muzeem umění a historie. Hojně navštěvované je i Kakaové a čokoládové muzeum, Muzeum comicsů, Hortovo, Pivovarnické a Muzeum hudebních nástrojů.

Pouze tři týdny v roce se pro veřejnost otevírají královské zahrady a monumentální skleníky vybudované v 19. století z iniciativy krále Leopolda II. Celkem jich je šestnáct na ploše 2700 m2, a jsou propojeny.

Nejpůsobivější je Zimní zahrada, jejíž kupole se tyčí do výše čtyř desítek metrů a jíž dominují vysoké palmy. Obsahují jednu z nejrozsáhlejších soukromých botanických sbírek, zahrnující kolekce rostlin a květin, z nichž řada je exotických. K nejstarším exemplářům patří pomerančovníky z roku 1817, jsou tady i takové dřeviny, jejichž stáří přesahuje 200 let.

Brusel má desítky restaurací a kaváren, v nichž je příjemné posedět. A také se výborně najíst, protože co se týká gastronomie, nemá belgické hlavní město konkurenci. Vedle slavných gastronomických „chrámů“ s několika michelinskými hvězdičkami je zde bezpočet restaurací všech cenových kategorií, kde si můžete dát výtečné jídlo.

Za všechny jmenujme restauraci Chez Leon, Café du Vaudeville a hospody Mort Subite a Delirium Tremens, v nichž si kromě piva stejnojmenné značky (již dvakrát vyhodnocené jako nejlepší pivo na světě) můžete vybrat z 2300 piv z celého světa, jež mají uskladněna v lahvích.

Svéráznou atmosféru má rybí obchod a zároveň restaurace na stojáka Noordzee. Dorty a pralinky naleznete u královského dodavatele Witamera a velký výběr piv v obchůdku s příznačným názvem Beer Temple.

Snad v žádném jiném městě se nesetkáte s takovou komiksovou mánií jako v Bruselu.

Komiksy jsou všudypřítomné, debata o hrdinech jednotlivých seriálů se vede takřka vždy a všude, knihkupectví plní nové i staré epizody, komiksoví hrdinové mají své sochy a vyobrazené je najdete dokonce na zdech domů.

Historie komiksů sahá před druhou světovou válku, po jejímž skončení se Belgie stala přímo světovou komiksovou velmocí. Mezi proslulé patří především Tintinovy příběhy, svůj domov zde mají i šmoulové či postavy jako Lucky Luke, Spirou, Gaston či Marsupilami.

Jedním z nejvýznamnějších milovníků kreslených příběhů byl belgický král Badouin, z jehož podnětu vzniklo v roce 1989 v Bruselu první komiksové muzeum se studijními prostory a obsáhlou knihovnou, obsahující desítky tisíc svazků komiksů z celého světa, konferenčním sálem, restaurací a knihkupectvím.

V dílech více než 670 umělců je zde zachycena historie kreslených seriálů. Věřte, že zcela zapomenete na reálný svět a vnoříte se do dějů známých postav. Odejít odsud je skutečně problém, jakmile sem zavítáte, vezme váš další plánovaný program pravděpodobně za své.