Se vznikem železnic a železničních stanic souvisí také rozvoj čekáren, pro cestující první třídy vznikaly honosné "hofsalónky" čili dvorní salóny. Byly především určeny pro panujícího císaře, příslušníky jeho rozvětvené rodiny a jejich doprovod.

Na pražských železničních stanicích se dochovaly celkem tři salónky - otisk rozlehlé rakousko-uherské monarchie. Nejzachovalejší a nejhonosnější najdeme na pražském Hlavním nádraží. Ten bude veřejnosti přístupný v sobotu 6. března od 8.30 do 15 hodin.

Vládní salónek na Hlavním nádraží

Roku 1871 bylo vystavěno nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží), komplex budov v novorenesančním slohu podle návrhů architektů Josefa Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Součástí této stavby se stal i dvorní salón.

Na přelomu 19. a 20. století pak bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno v secesním slohu. Architekt Josef Fanta zde zřídil také dvorní čekárnu, dnes Vládní salónek. Rozsáhlá plátna inspirovaná pražskými motivy pocházejí z ateliérů Václava Jansy a Viktora Strettiho.

Vládní salónek na Hlavním nádraží

Vládní salónek na Hlavním nádraží

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

S rozpadem monarchie a vznikem československého státu přišla obměna: salón dvorní byl překřtěn na vládní nebo prezidentský. Na nádraží se začala pohybovat nová klientela.

Ve staniční kronice se setkáváme se jmény prezidentů, králů, předsedů a podobně. S rozmachem letecké dopravy začala frekvence vysoce postavených hostů klesat. Bývalý dvorní salón je dnes využíván spíše ke komerčním účelům.

Secesní zrcadlo ve Vládním salónku

Secesní zrcadlo ve Vládním salónku

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Dvorní salón na Masarykově nádraží

Salón na Masarykově nádraží byl postaven v letech 1873 - 1874. Stěny tenkrát pokrývaly dovezené tapety z Paříže, zdobené stylizovaným českým lvem a belgická zrcadla benátského typu.

Salónek na Masarykově nádraží

Salónek na Masarykově nádraží

FOTO: Archiv Českých drah

Busta stavitele železnic Jana Pernera, dílo Antonína Lhotáka z roku 1960

Busta stavitele železnic Jana Pernera, dílo Antonína Lhotáka z roku 1960

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Dnešní podoba je jen chabým odleskem někdejší nádhery, kterou připomíná částečně zachovaný zlatem dekorovaný trámový strop a krb, zárubně dveří a židle z přelomu 19. a 20. století. Parapet krbu zdobí busta stavitele železnic Jana Pernera, dílo Antonína Lhotáka a protější stranu pak Štursova podobizna presidenta T.G. Masaryka.

Praha Dejvice

Železniční stanice Praha - Dejvice byla postavena roku 1831. Kdyby tenkrát Dejvice byly součástí Prahy, chlubila by se titulem nejstarší pražské železniční stanice.

Masarykův salónek na Dejvickém nádraží nechal vybudovat z původní čekárny pro 1. třídu prezident Masaryk roku 1937, jeho dokončení se ale nedožil. Dejvické nádraží má strategické místo na cestě mezi Hradem a zámkem v Lánech. Další prezidenti salónek nevyužívali, začali totiž do Lán jezdit autem. Masaryk respektoval železničáře a po každé své jízdě osobně děkoval strojvůdci.

Prezidentský salónek Praha - Dejvice

Prezidentský salónek Praha - Dejvice

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Původní plán jednopatrové nádražní budovy stanice Praha - Dejvice

Původní plán jednopatrové nádražní budovy stanice Praha - Dejvice

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Počátkem 60. let 20. století byl salónek rekonstruován v "budovatelském duchu". Až do roku 2008 byl pak veřejnosti nepřístupný. V současné době má nově zrekonstruovaný Masarykův salónek kapacitu 60 osob. Konají se zde výstavy, prezentace, přednášky a společenské akce.

V těsné blízkosti probíhá výstavba tunelu Blanka. Otřesy jsou vyšší nad rámec představ stavitelů železniční budovy, která pochází z 19. století. Oblíbená Restaurace Dejvického nádraží, lidově známá jako Nádražka, nabízí v létě příjemný odpočinek na zahrádce s výhledem na projíždějící vlaky.

Masivní dveře oddělují sklepy od protiválečného krytu pod železniční stanicí Praha - Dejvice.

Masivní dveře oddělují sklepy od protiválečného krytu pod železniční stanicí Praha - Dejvice.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Strop protiválečného krytu je zpevněný zachovalým systémem dřevěných trámů.

Strop protiválečného krytu je zpevněný zachovalým systémem dřevěných trámů.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Pokud se vydáte na Dejvické nádraží, podívejte se do protiválečného krytu, který je v podzemí. Bunkr je zachovalý, dominují mu železné dveře a nutností byl suchý záchod. Dovnitř se vešlo asi 30 osob, byl určen především pro obsluhu železniční stanice.