Tematicky zaměřené zimní prohlídky pořádá nejvýše položený český královský hrad podesáté, výročí se proto rozhodl oslavit zábavným tématem. Návštěvníci poznají život a řemeslo šašků a dozvědí se o jeho nejvýznamnějších českých představitelích.

Nejoblíbenější byl šašek Jiřího z Poděbrad

"Poznají například kouzelníka Žita, což byl šašek a kouzelník krále Václava IV., nebo bratra Palečka, což byl nejoblíbenější český šašek, šašek krále Jiřího z Poděbrad," popsal kastelán.

Svoji zlatou éru zažívali šašci či blázni králů, velmožů, vysokých šlechticů i církevních činitelů především v 15. století. Nebyli to ale pouze blázni, kteří bavili směšnými obličeji, pitvořením, akrobatickými kousky a zvoněním rolniček na oděvu.

Byli to i moudří a rozumní lidé, jejichž nepsanou povinností bylo mimo jiného svého pána upozornit i na jeho nedostatky. "Nastavovali mu jakési zrcadlo, jaký pán ve skutečnosti byl, i když za to od něj sklidili třeba kopanec. Proto také ve znaku šašků byla sova jako symbol moudrosti a zrcadlo," popsal Svoboda.

Ne všichni klauni jsou tak veselí, jak se zdají.

Ne všichni klauni jsou tak veselí, jak se zdají.

FOTO: Barbora Vaníčková, Novinky

Dobře vykonávané řemeslo šaška mohlo být i výnosným povoláním. Podle kastelána se prý například šašek krále a císaře Zikmunda Lucemburského Španěl Bora chlubil, že si šaškováním vydělal až 100 000 zlatých.

Soutěž o titul hraběte Údolí bláznů

Kromě cesty hradem věnované šaškovské tématice zapojí zimní prohlídka Kašperku návštěvníky i do soutěže o nejvznešenější šaškovský titul hraběte Údolí bláznů. V představení si někteří také zahrají a hlavně rozhodnou o tom, kdo ze dvou šašků zvítězí.

"Je historicky doloženo, že sám velký panovník a zakladatel našeho hradu Karel IV. se rád nechával bavit svými šašky. Při jedné dvorské slavnosti povýšil nejúspěšnějšího z nich na hraběte Údolí bláznů a udělil mu vedle skutečné finanční odměny i fiktivní panství v Údolí bláznů," dodal kastelán.