Článek
Pokud se chystáte se na prázdninový výlet na jižní Moravu, podzimní vinobraní nebo na Festival otevřených sklepů, připravte se na to, že se nad vínem setkáte s pojmy, které běžný smrtelník nezná. Vinařský slang je totiž neobyčejně bohatý a jen málokdo mu rozumí. Jeho užívání vám však dodá punc znalce.
Pro začátek by mohly stačit následující základní charakteristiky
- Dlouhé víno není to, které natáhneme do dlouhé trubičky koštýře. Když ochutnáte dlouhé víno, ještě dlouho po polknutí budete mít jeho chuť na jazyku. Vinař a nejen on bude naprosto ohromen, když o takovém vínu prohlásíte, že „má pěkný paví chvost“. Krásný paví chvost mívají vína z těch nejlepších odrůd a nejlepších ročníků, proto doporučujeme tímto označením raději šetřit.
- Chcete být elegantní za všech okolností? Pak byste měli pít i elegantní vína. Elegance se ovšem u vín neodvíjí od tvaru a vzhledu láhve, ale od kvality moku. Pokud vás v chuti vína nic neruší, je tak akorát - jemné a dobře vyladěné, pak pijete elegantní víno. Narozdíl od „pavího chvostu“ je elegance vína závislá na vkusu, proto se neobávejte používat tuto charakteristiku častěji.
- Hebkost vína rozhodně nezjistíte tak, že ho zkusíte promnout mezi prsty. Hebkost spočívá v tom, jak víno hladí vaše chuťové pohárky. Pokud je víno hebké, pak vám jeho chuť bude připadat krásně harmonická, vyrovnaná a jemná.
- Až budete skutečný znalec, můžete si troufnout od hebkého nebo elegantního vína odlišit víno hladké. Hladké víno má příjemnou harmonickou chuť a hlavně vám krásně a hladce sklouzne do hrdla.
Abychom jen nechválili, ale uměli i odborně kritizovat, musíme do svého slovníčku přiřadit i několik negativních hodnocení.
- Bezduché víno neinspiruje básníky, je přízemní a obyčejné, zkrátka víno bez ducha. Co že se tím duchem vlastně myslí? Vůně, množství alkoholu, extrakt. Pokud víno tyto vlastnosti postrádá, neváhejte je označit za bezduché.
- Když řekneme, že je víno bez těla, neznamená to ještě, že postrádá ruce a nohy. Máme tím na mysli hlavně to, že degustované víno postrádá dostatek extraktu. Ovšem pozor víno bez těla nemusí být prázdné ani bezduché.
- Pokud víno nemá dostatek kyselin, pak o něm klidně řekněte, že je fádní. Jak to poznáte? Jestli máte pocit, že láhev někdo na pár hodin otevřel a zapomněl zavřít, pak jste právě potkali fádní víno s nedostatečným množstvím kyselin.
- Opakem dlouhého vína je krátké víno, s nedostatečným obsahem vonných a chuťových složek. Poznáte ho tak, že ve chvíli, kdy ho polknete, už ani nevíte, jak vlastně chutná.
Žudro, samotok a juchtovina
Přímo ve sklípku pak vinaře i společnost zcela ohromíte zasvěcenou poznámkou týkající se architektonické krásy sklepa nebo postřehy z vinařského řemesla. Proto se ještě než vejdete do sklípku na chvilku zastavte, a pořádně si prohlédněte, čím do něj vlastně vcházíte.
Zvláště na Slovácku bývá vchod vybavený klenutým přístavkem s obloukovitým tvarem, kterému se zde říká žudro, někdy také žebračka. Obvykle je navíc zdobeno lidovými a rostlinnými motivy. Pokud jste fanoušci cyklistiky, pak jste se s obrázkem žudra mohli setkat na Moravských vinařských stezkách, které jej mají dokonce v logu.
Samotok není označení pro víno, které samo teče do hrdla, ale říká se tak moštu, který samovolně, pouze za pomoci gravitace, odteče ze rmutu. Nezískává se tedy lisováním a obsahuje nejvíce cukru a kyselin, takže se používá například při výrobě šumivých vín.
„Juchtovina jest národní ruský smrad, respektive vůně. Kamkoli se člověk vrhne, všude juchtovina, v chrámích, na ulicích, doma, v hospodách, takže jsem si již kolikráte přál, co si člověk jen v zoufalství přáti může - abych neměl nos,“ zalitoval kdysi Karel Havlíček ve svých Obrazech z Rus. Pokud chcete vědět, co to taková juchtovina je, uložte víno do tepla, nechejte ho tam několik dnů a uvidíte. Vlastně ucítíte.
Tajemným názvem býčí krev se někdy označují červená vína, zejména pak maďarský Bikavér. Jedna z legend praví, že při obraně Egeru proti Turkům se maďarští obránci posilovali vínem tak, až jim z toho zčervenaly vousy. Když je Turci viděli, zalekli se, protože mysleli, že získali sílu pitím býčí krve.
Někteří lidé znají osm druhů vína – bílé a červené, dobré a špatné, drahé a levné, zadarmo a za peníze. Pokud jste až doteď patřili do této kategorie, pak vám náš vinařský slovníček pomůže se z ní vymanit. A pokud se rozhodnete pro návštěvu moravského sklípku a jste třeba z Prahy, tak vám pár slovíček může otevřít cestu ke skutečně dobrým vínům. Otřepaný vtip totiž praví, že vinaři dělí víno na tři druhy – dá sa, nedá sa, dá sa Pražákům.
Na Festival za odborníky
Teď už znáte základní slovníček řeči o víně a nemělo by vás tedy nic překvapit. „Pokud se ale člověk chce dozvědět ještě něco navíc, pak doporučuji navštívit přímo některý z moravských sklípků, nebo ještě lépe více špičkových sklepů naráz v rámci Festivalu otevřených sklepů na Mikulovsku. Jeho podzimní vydání totiž bude plné zábavně-naučných programů, které z vás udělají téměř odborníka,“ zve manažer Festivalu otevřených sklepů, Aleš Tureček.
