Krizi bolestně pociťují v městečku Semjonov. Zde, více než 500 kilometrů na východ od Moskvy, je největší továrna na dřevěné panenky, malované dřevěné nádobí, ikony a další výrobky ruského folkloru. Poptávka ale v posledních měsících prudce klesla. Rusové mají jiné starosti než utrácet za panenky z lipového dřeva.

"Už jsme zažili i horší časy," řekl ředitel továrny Chochlomskaja rospis Nikolaj Korotkov, který v oboru působí 35 let. Za první světové války se štětců a malování panenek musely po padlých mužích chopit ženy a za časů "perestrojky" dělnice v továrně neviděly výplatu celé měsíce. Ředitel však věří, že "matrjošky" přežijí i globální krizi.

V Rusku se věří, že panenky jsou nositelkami štěstí. Každá představuje splněné přání. Když se jedno splní, otevře se další panenka a vysloví další tužba...

Odbyt klesl, sklad je plný

Mezitím je nutno utáhnout si opasky. Odbyt klesl, sklad je plný, a tak bylo podle ředitele nutné snížit výrobu o více než 30 procent. Tisícovka zaměstnanců, v drtivé většině ženy, chodí do práce jen od pondělí do čtvrtka, a ještě více se snížily výplaty. Menší podniky v okolí, kterým odbyt klesl i o 60 procent, si stěžují ještě více.

Pomůže stát? Lidové výrobky vytváří v Rusku na 240 výrobců a odvětví skýtá obživu 30 000 lidem. Podle Korotkova by pomohly daňové úlevy, zrušené před pár lety. Podnik, který se kvůli vysokému podílu ruční práce nemůže pochlubit nijak vysokou produktivitou, platí 20 kopějek z každého vydělaného rublu, a těch teď moc není.

Průměrná mzda v závodě činí přibližně 9000 rublů (asi 5300 korun), což je hluboko pod celostátním průměrem. Ve skutečnosti se však výplaty pohybují od 4000 rublů do 20 000 rublů (asi 2360 až 11 800 korun). Život v provincii je však levnější než ve velkoměstě.

Snižují výrobu a mzdy

"Dohodli jsme se s kolektivem snížit výrobu a tím i mzdy, abychom nemuseli propouštět. Je jasné, že to pro lidi není nic příjemného, už si zvykli na dobré výplaty. Ale žijeme v malém městě, kde má každý zahrádku, takže pěstováním brambor a zeleniny lze ušetřit výdaje na nákup potravin v obchodech. Lidé se musejí přeorientovat, méně utrácet a více pěstovat," vysvětluje Korotkov.

Soustružníci vyrábějí panenky z lipového dřeva v největší továrně na výrobky ruského folklóru.

:. Soustružníci vyrábějí panenky z lipového dřeva v největší továrně na výrobky ruského folklóru.
FOTO: Syruček Milan, ČTK

Složitá situace si podle ředitele vynutila i seškrtání sociálních výhod v podniku, jako býval závodní lékař či prémie pro nejlepší pracovníky. Kdysi podnik dodával své výrobky i do Česka a na Slovensko, ale nyní zde odběratele nemá. Na export však směřuje jen necelých 14 procent produkce.

"S výplatou je to různé, záleží na tom, kolik matrjošek vyrobíte," říká jedna z dělnic, která štětcem a červenou barvou maluje panenkám zástěry. Do řeči jí, ani jejím kolegyním v přítomnosti průvodkyně z ředitelství a kamery moc není.

Finanční krize v Rusku

Rozpovídají se, až když obojí zmizí: rozvedená dělnice, která sama živí malého syna, si přivydělává malováním panenek i o víkendech, protože lví díl výplaty pohltí účty za elektřinu. Ještěže jí bývalý muž platí pár tisícovek jako alimenty.

Od vypuknutí krize se jí příjmy scvrkly na polovic, ale lepší práce na obzoru není. Jiné ženě posílal muž ze stavby v Moskvě každý měsíc 25 000 rublů, ale naposledy peníze přišly v lednu a od té doby nic. Semjonov na tom není ani zdaleka nejhůře, pětadvacetitisícové městečko se nepočítá mezi stovky měst, které živí jediná továrna.

Pracovnice malují dekor na panenky z lipového dřeva.

:. Pracovnice malují dekor na panenky z lipového dřeva.
FOTO: Syruček Milan, ČTK

Korotkov a dvacítka dalších ředitelů podobných továren už v Moskvě žádali o pomoc. Ministr průmyslu a obchodu Viktor Christěnko slíbil rukodělné výrobě miliardu rublů (592 miliónů Kč) v podobě státních zakázek a možná i daňových úlev.

Podrobnosti však ještě nejsou na stole a s nimi bývá svízel. Kupříkladu premiér Vladimir Putin ještě v prosinci slíbil dotování úvěrů na pořízení nových aut jako pomoc domácím automobilkám, ale konkrétní mechanismus dosud nefunguje. Podle skeptiků valný díl státní pomoc pohltí všudypřítomná korupce.

Matrjoška se sice tváří tradičně rusky, ale ve skutečnosti její historie sahá jen do roku 1890, kdy ji po vzoru japonských dřevěných panenek vytvořil malíř Sergej Maljutin z dílny železničních magnátů Mamontovových. Výrobek získal v roce 1900 na výstavě v Paříži zlatou medaili za originalitu.

Továrna se odvolává na odkaz řezbáře Semjona

Továrna v Semjonovu se však odvolává na odkaz řezbáře Semjona, který podle legendy dodával své lžíce carskému vojsku. Kaše ve lžících nepálila jazyk, a tak rekrutů i zakázek přibývalo. Název firmy se pak odvolává na ves Chochloma, z níž pochází typický červeno-zlato-černý design výrobků.

Zatímco "matrjoška" jako symbol plodnosti skrývá ve svém těle malé potomky sotva 120 let, chochlomské lžíce oslavily tisíciletí už v srpnu 1999; historicky dochované zmínky jsou ovšem až z roku 1616. I kosmonautka Valentina Těreškovová obdarovala španělského krále Juana Carlose právě chochlomskou vázou a místní design zvolily k pomalování letadel na lince do Moskvy i britské aerolinie.