Největším prázdninovým komplexem na salvadorském pobřeží je Royal Decameron u městečka Salinitas na stejnojmenné pláži. Ta je vzdálená asi 80 kilometrů od hlavního města a kousek od přístavu Acajutla v jihozápadní části Salvadoru.

Royal Decameron je rozlehlý areál nevysokých budov s pěti stovkami pokojů, restauracemi, bazény a bary, to vše v kvetoucí zahradě. Je tam tolik prostoru, že člověk nemá nikde pocit stísněnosti.

Surfařský ráj

Komplex Royal Decameron má „filiálku“, plážový klub, vzdálený asi půlhodinu jízdy autobusem. V samotném Decameronu je před pláží dlouhá kamenná hráz, za kterou moře při odlivu ustoupí, zatímco onen klub je na otevřeném pobřeží. Voda při odlivu sice také ustoupí, ale na síle a mohutnosti vln, které na tamní pláž dorážejí, to nic nemění. Je to opravdový vodní cirkus, kde se vyřádí plavci i neplavci a ze všech nejvíc surfaři.

Do nedohledna se táhnou široké písčité pláže, omývané vlnami Tichého oceánu a označované za ráj surfařů...: Do nedohledna se táhnou široké písčité pláže, omývané vlnami Tichého oceánu a označované za ráj surfařů.foto: Právo/Bohuslav Borovička

Salvadorské pobřeží, zejména ta jeho část, jíž se říká Costa del Bálsamo, je podle odborníků jedním z nejlepších surfařských terénů v Americe. Hlavním střediskem surfařů je město La Libertad. V něm je místo, zvané Punta Roca, na něž se valí největší a nejrychlejší vlny. Další znamenité terény jsou západně od La Libertad a jmenují se Las Flores, Punta Mango, El Sunzal a Playa Mizata.

Hlavní surfařská sezóna se míjí s tou turistickou, potkávají se jen v listopadu a v prosinci. Většina návštěvníků přijíždí do Salvadoru v období sucha, tj. od konce října do dubna, zatímco ideální období pro surfaře je od června do poloviny října.

Plantáže na svazích hor

Na svazích horského hřebene Apaneca-Ilamatepec se na 92 hektarech ve výšce 1400 až 1700 metrů nad mořem rozkládá kávovníková plantáž Santa Leticia. V horách je poněkud chladněji a to je jedna z důležitých podmínek, aby se rodila kvalitní káva, vysvětlili nám.

Z městského mikrobusu jsme přesedli na náklaďák, který vozí česáče kávy, a vydali se na plantáž. Je to vlastně hustý listnatý les. Vysoké keře kávovníku tvoří stín, další podmínku, nutnou k tomu, aby se plodům dařilo. Dlouhé větvičky jsou obsypané červenými kuličkami. Kratičké stopky nejsou téměř vidět, je to jako by kuličky byly na větvi nalepené.

Když zčervenají kuličky na větvích kávovníku, nastupují česáči kávy...Když zčervenají kuličky na větvích kávovníku, nastupují česáči kávy.foto: Právo/Bohuslav Borovička

Bylo poledne a sběrači kávy se shlukli do skupinek, většinou to byly rodiny, a na ohništi si připravovali oběd. Většina sběračů je ze sousedního Hondurasu. Putují Střední Amerikou od Panamy do Guatemaly, nebo až do Mexika, od plantáže k plantáži. Za den práce si každý z nich vydělá nějaké čtyři dolary.

Ve zkratce jsme prošli celý proces vzniku kávy, od jejího sběru a třídění, přes sušení a fermentaci, až balení voňavých zrnek do sáčků. Vlastně došli jsme ještě dál. Na zahradě pod vilou v koloniálním slohu, která patří majitelům plantáže, jsme ochutnali hustou, voňavou a silnou kávu. Nejlepší, kterou jsem v Salvadoru pil.

Rady na cestu
Nejvhodnější dobou k návštěvě Salvadoru je náš podzim, zima a jaro. Od října do konce dubna je tam relativně stálé počasí, teploty vzduchu i vody se pohybují mezi 27 a 30 stupni.
Je to období sucha, což znamená, že téměř neprší a vlhkost vzduchu je nízká. V ostatních měsících je deštivo, dny jsou často zamračené a ke konci tohoto období mohou udeřit bouře a hurikány. Pro surfaře je to ale vrcholná sezóna, protože vítr zvedá ty největší vlny.
Přímý let z Prahy trvá s mezipřistáním asi 14 hodin a pobyty jsou dvanáctidenní.
Když je u nás sedm večer, v Salvadoru mají poledne.
Oficiální měnou Salvadoru je americký dolar, čímž odpadají problémy s výměnou peněz. V hotelích a ve větších obchodech lze používat platební karty.
V Salvadoru mají v zásuvkách „americké napětí“, tj. 110 V a zástrčka musí mít ploché kolíky. Je proto nezbytné mít adaptér a takové přístroje (např. nabíječky), které si s nízkým napětím poradí.
Držitelé pasu ČR nepotřebují k turistické cestě do Salvadoru vízum, ale jen platný pas.
Přestože Salvador nepatří statisticky k nejbezpečnějším zemím, turistů se tamní problémy prakticky netýkají. Nedoporučuje se cestovat v noci a v tlačenicích je třeba dávat pozor na kapsáře. Nad bezpečím turistů bdí i zvláštní složka - turistická policie.
Pro Salvador není předepsáno žádné očkování, zpravidla stačí běžná opatrnost a přísnější hygiena. Důležité je mít dobré cestovní pojištění.