Mlha se rychle zdvihala v rozevlátých pásmech a před námi ležel ostrov, hory jakoby spící pod zmuchlanou hnědou pokrývkou, se zelenými skvrnami olivových hájů v záhybech, popisuje svůj příjezd na ostrov Korfu spisovatel Gerald Durrell. Činí tak v knize O mé rodině a jiné zvířeně, která je mimo jiné i záznamem o spisovatelově pětiletém pobytu na území, kam právě s kamerou míříme i my.

Naši cestu začínáme na západním pobřeží. Přesněji situováno – u obce a nevelkého letoviska Liapádes. Průzračná mořská voda k němu zabíhá táhlým zálivem, který je doslova opevněn členitými skalisky. Taková je ostatně většina západního pobřeží. Na rozdíl od zbytku ostrova je divoké, rozeklané.

Obec se moře nedotýká, nachází se zhruba kilometr od pobřeží na výrazném návrší. V průvodcích se píše, že má jednu z nejkrásnějších návsí na ostrově. Jestli je nejkrásnější, neumím posoudit, ale půvabu má celá tahle obec víc než dost.

:. S kamerou na cestách - LiapádesAutor: Miroslav Šára/Právo


Stejně jako i krajina v nejbližším okolí. Kousek za vesnicí začíná táhlé údolí Rópa s řadou vinic. Ještě výš než obec je řada kopců s olivovníky. Jejich hustý výskyt mají na svědomí Benátčané, kteří to tu od 14. do 18. století všechno vlastnili. Obyvatelům platili prémie za každý vysazený strom. Výsledkem je, že na území o rozloze necelých 600 kilometrů čtverečních rostou čtyři milióny olivovníků.

Hezké je to i dole pod vesnicí, u moře. Nemám na mysli jen pláž u hotelů, ale místa další. Poskytují krásné výhledy a mj. i cestu na malý ostrůvek. Či spíše poloostrov, protože s ostrovem je spojen úzkou šíjí.

Kanóni a sídlo císařovny Sisi

Letadla mířící na Korfu přilétají na poloostrov Kanóni na východním pobřeží. Kromě pohledu na stroje dosedající či naopak stromě startující a stoupající nad nejvyšší horu ostrova (Pantokrátor, 906 m), je odsud kouzelná vyhlídka na ostrůvek Vlacherna s klášterem a za ním na ještě o dost menší Myší ostrov. Kanón na vyhlídce napovídá, jak místo přišlo ke svému názvu.

Korfu- Vlaherna z Kanoni.:. Korfu - Vlacherna z Kanoni.foto: Právo/Miroslav Šára

O trochu jižněji se nachází nejnavštěvovanější místo ostrova. Jím je sídlo, které bylo dokončeno roku 1891 a postavit je nechala rakouská císařovna Alžběta, zvaná Sisi. Vstupujeme do areálu známého pod názvem Achilleion.

Achilles byl oblíbený antický hrdina císařovny a tak se tu setkáme i s jeho dvěma plastikami. Tu, která znázorňuje hrdinu vítězného, nechal instalovat až druhý majitel Achilleionu, německý císař Vilém II. K Sisi patří plastika Achilla umírajícího.

Hojně obdivovaná je ovšem i plastika znázorňující samotnou Sisi. Nachází se u vchodu do zámečku, který císařovna nechala vystavět podle vzoru antických pompejských vil.

:. S kamerou na cestách - Kanóni a AchilleionAutor: Miroslav Šára/Právo


Pokračujeme v průzkumu západního pobřeží. Není to žádný neústrojný skok v prostoru, následovat totiž bude návštěva místa, které si v návštěvnosti nijak nezadá s Achilleionem. S kamerou jsme v obci Paleokastrítsa.

Davy turistů se sem hrnou zejména k mnišskému klášteru Panagía tis Theotókou usazenému na výrazném vrchu nad Jónským mořem. Nahlédnutí do klášterního kostela, procházka muzeem, kde kromě ikon a liturgických předmětů se lze potkat i s kostrou velryby, rozhodně zanechává v návštěvnících silné dojmy.

:. S kamerou na cestách - PaleokastrítsaAutor: Miroslav Šára/Právo

PŘÍŠTĚ dokončíme naše malé putování ostrovem Korfu. Mj. vystoupáme ke zřícenině středověkého hradu, nahlédneme na venkovskou tržnici a na závěr se projdeme největším městem ostrova – cestu totiž zakončíme v Kerkyře.