V podhůří tohoto malebného kraje leží Nové Město nad Metují, hojně navštěvované pro svoji renesanční krásu a četné památky. Historické jádro města leží na skalnatém ostrohu, ze tří stran obtékaném řekou Metují a chráněné navíc hradbami a do roku 1874 i dvěma gotickými branami, Krajskou a Horskou, neboli Hradeckou.

Dodnes se ještě zachovala věž Zázvorka a původně dělostřelecká bašta. Toto centrum je od roku 1969 městskou památkovou rezervací.

Zámek podle Luraga

Město založil Jan Černčický z Kácova v roce 1501 včetně gotického hradiště jako opevněné město, nazývané Nové Hradiště. Černčické vystřídali v roce 1527 Pernštejnové. Protože rok před tím hradiště a většina města lehla popelem, Jan z Pernštejna dal město v roce 1534 znovu postavit, a to v renesanční podobě - již jako Nové Město se zámkem na místě tvrze.

:. Zámecká okrasná zahrada uchvátí dokonalou úpravou. Foto: PRÁVO/Miroslav Urbánek

Ve výstavbě pokračovali i následující Štubenberkové. Ti zde od roku 1548 setrvali 73 let a pokračovali v úpravách. Po nich tu rok působil Albrecht z Valdštejna a po něm Trčkové deset let.

Do vzezření zámku se zapsal i Walter Leslie, který po švédském řádění v letech 1652-61 dal zámek barokně upravit podle plánů C. Luraga s nástěnnými malbami F. Harovníka v letech 1657-1660 a štukaturami G. B. Bianca z let 1654 až 1661.

Jeho rod zde působil neuvěřitelných 168 let. Následovali Ditrichsteinové (56 let) a Lamberkové (50 let). Od roku 1908 se zde usadili Bartoňové z Dobenína, kteří s přestávkou let 1948 až 1998 drží zámek dodnes.

Za jejich éry provedl architekt Dušan Jurkovič v letech 1909 až 1915 secesní úpravy zámku, zámecké zahrady a vybudoval celodřevěný krytý most ve valašsko-slovenském slohu, spojujícím terasovitou zahradu za zámkem s dolní okrasnou zahradou, kde mimo barokní úpravy upoutá řada barokních sošek z období kolem roku 1730 - "Kabinet trpaslíků" z dílny M. B. Brauna.

Interiéry zámku v provedení art-deco jsou dílem arch. P. Janáka. V komnatách se setkáme s nástěnnými koberci M. Teinitzerové i díly českého novodobého umění (A. Hudeček, F. Bílek, J. V. Myslbek, J. Štursa, M. Švabinský a další).

:. Vyhledávaná výletní restaurace Peklo nabízí i ubytování. Foto: PRÁVO/Miroslav Urbánek

Při prohlídce zaujmou pohledy zejména na ztvárnění Velké ložnice, kapli sv. Salvátora, Velkou pracovnu a cenné umělecké sbírky. Přístupná zámecká věž umožňuje vynikající výhled na město a okolí. Zámek i jeho zahrady jsou národní kulturní památkou.

Kam se ještě podívat

Z dalších městských památek láká na prohlídku gotický kostel Nejsvětější Trojice. Pochází z let 1513-1523, přestavován a zvětšen byl po požáru v roce 1526.

Většina nástropních fresek pochází z roku 1777, křížová cesta je však z roku 1905 od J. Šichana. Poblíž kostela vidíme barokní mariánský sloup z roku 1696, postavený jako dík za ušetření od morové epidemie, sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1767 jako dík za skončení sedmileté války a sochu Jana Černčického z Kácova jako vzpomínku na historický začátek Města.

Na paměť zdejšího pobytu Bedřicha Smetany v roce 1840 (kdy vznikla jeho Luisina polka) byl postaven před zámkem roku 1934 pomník Bedřicha Smetany od J. Marka. V Komenského ulici najdeme barokní komplex kostela Narození Panny Marie z let 1767 až1769 spojený s bývalým klášterem Milosrdných bratří, kde byl umístěn špitál, založený Jakubem z Leslie roku 1693 (kaple "Loreta" byla postavena již v roce 1680). Dnes v objektu vráceném v roce 1991 najdeme ještě střední školu a Klášterní čajovnu.

:. Sousoší sv. Trojice na Husově náměstí. Foto: PRÁVO/Miroslav Urbánek

Zajímavým objektem je Galerie Zázvorka s vyhlídkovou věží a lapidáriem ve sklepení věže - dřívějším vězení a mučírně, pocházející z roku 1535. Pro účely výstavní a informační byla do dnešní podoby zrekonstruována v roce 2001. Dalším kulturním objektem je Městské muzeum s expozicemi města, řemesel a výrobních nástrojů, s geologickými sbírkami doc. J. Sekyry, fotografiemi z Antarktidy, sálem přírody s bylinnými a živočišnými druhy a rekonstruovanou barokní lékárnou.

Zajímavým řešením expozic je umístění do objektu hradebního opevnění s bývalými střílnami. Asi těžko bychom podle vzezření hledali Starou radnici. Pochází z roku 1535, má čp. 1209 a zakončuje řadu renesančních domů na Husově náměstí. Její Velký hudební sál vznikl snesením stropu prvního patra a dnes slouží jako obřadní síň. K zrušení budovy jako radnice došlo v roce 1893.

Již mimo zástavbu města byl vybudován v roce 1921 na vrchu Hradiště poblíž Husovy lípy pomník, připomínající upálení Mistra. Jana Husa. Lípa byla zasazena slavnostně v roce 1915 a stalo se pak tradicí zde konat pamětní bohoslužby.

K místu se dostaneme zprvu po modré značce přes Husovo náměstí za most přes Metuji, kde značku opustíme a pokračujeme ulicí Komenského na první odbočku vpravo - do ulice Pod Hradištěm.

Pomník je pak 150 m za posledním domem a koncem ulice.

Cesta do Pekla

Abychom poznali hojně navštěvovanou krásnou a romantickou část okolí města, vydáme se od rozcestníku u galerie Zázvorka na výlet po červené značce, která nás povede příjemnou a pohodlnou cestou lesním údolím proti proudu peřejnaté Metuje do Pekla.

Peklem se totiž nazývá půvabné hluboké údolí s četnými projevy rozpadu skalnatých výchozů, jehož část o výměře téměř 320 ha při soutoku s Olešenkou byla v roce 1997 prohlášena přírodní rezervací, zejména k ochraně četných živočichů a hmyzu. Stejně tak se nazývá i cíl cesty - výletní restaurace.

Ta vznikla při stejnojmenné osadě prvně jmenované v roce 1415. Starý mlýn, nazývaný Pekelec byl v roce 1912 přestavěn pro pana Bartoně, majitele novoměstského zámku podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na výletní restauraci s použitím prvků lidové architektury, která dobře zapadá do přírodní scenerie.

V roce 1923 byla údolím vybudována turistická stezka a chata se stala vyhledávaným cílem s občerstvením i možností ubytování. Při svých cestách Peklo navštívili ze známých osobností Eduard Vojan, Guth Jarkovský a Alois Jirásek, pro něhož se údolí stalo inspirací k povídce "V Pekle".

Připomínkou povídky je i kámen s nápisem Ženichův hrob (leží o 200 m dále na pravém břehu Olešenky). Převážná část tohoto údolí je od roku 1908 majetkem vlastníka novoměstského zámku.

Zajímavostí je i dřevěná skulptura čerta před restaurací. Autorem je řezbář a sochař Dušan Šmíd. A pokud jsme zapomněli rozhlédnout se údolím, nevadí - můžeme tak učinit při zpáteční cestě do Nového Města, ale stejně tak se můžeme pro změnu vrátit i silničkou po druhém břehu Metuje.

Rady na cestu:
Cesta z Hradce Králové: po silnici E 67 (za Jaroměř a Čes. Skalici) 22 km a po silnici č. 285 do Nového Města nad Metují 18 km
Občerstvení: restaurace U Baďurů, bystro-hospůdka Seladon, turistická chata Peklo a další
Ubytování: hotel U Broučka (Husovo náměstí), hotel Rambousek (Komenského ulice), hotel Metuje (Klosova ulice)
Otevírací doba: galerie Zázvorka od října do dubna ve všední dny, o víkendech jen dopoledne
Mše: v kostele Nejsvětější Trojice v neděli: v 8 a 18 hodin v kostele Narození Panny Marie v neděli v 10.15 hodin
Náročnost: prohlídka města + cesta k Husovu pomníku a zpět 5 km + odpočinková cesta do Pekla a zpět 12 km
Tradiční akce: Novoměstský hrnec smíchu (říjen), Živý betlém (prosinec) Turistické informace: infocentrum v Novém Městě, Na Zádomí 1226, nebo U Zázvorky 1210 (tel. 491 470 289)
Internetová stránka: www.novemestonm.cz