Jižní Tyrolsko je kraj, v němž se mluví převážně německy a který svými dějinami, tradicemi i rodokmeny starých původních rodů vězí spíše v sousedním Rakousku. K tomu také do roku 1918 patřil, o čemž je řeč na jiném místě.

Italové odjinud, míněno z jižnějších oblastí země, nemají označení Jižní Tyrolsko příliš rádi, neboť navozuje vzpomínky na doby, kdy jim toto území nepatřilo. Od doby, kdy jim patří, se jmenuje Horní Adiže, podle řeky, na jejímž toku leží, a spolu s Tridentskem tvoří autonomní provincii.

To přináší celému kraji velké hospodářské výhody. Podstatná část daní, které odvádí do Říma, se sem zase vrací a nemalou měrou přispívá k tomu, že autonomní provincie Trentino - Alto Adige patří k nejvíce prosperujícím oblastem Itálie.

Kde všude jsou sjezdovky

Horní Adiže neboli Jižní Tyrolsko nemá tolik lyžařských středisek a tolik kilometrů sjezdovek, jako sesterská oblast Trentino. Zasahuje ale do lyžařské oblasti Dolomiti Superski, již se svým jižním sousedem sdílí. V ní je 1200 kilometrů sjezdovek, obsluhovaných 450 vleky a lanovkami. Dalším sdíleným prostorem je Kronplatz v Jižním Tyrolsku a Sella Ronda v Trentinu, která se podle odborníků stane pro milovníky lyžování opravdovým hitem. Jihotyrolská střediska jsou většinou nepříliš rozlehlá, mají kolem 40 kilometrů sjezdovek a do dvou desítek kilometrů běžeckých tratí. Která to jsou?

Schnalstal (Val Senales) se nachází na západ od brennerské dálnice, v Ötztalerských Alpách. Nad střediskem je ledovec, na němž je možné lyžovat po celý rok. Kromě lyžařských terénů je tam i sáňkařská dráha, možnost bruslení, plavecký bazén. Šestidenní skipas stojí 170 eur.

Sulden (Solda) je jižně od Schnalstalu a nejvyšším vrcholem v oblasti je Ortler (3905 m). Oblast má několik středisek, která jsou vzájemně propojena vleky, lanovkami a skibusem, takže je možné sjezdovky neustále střídat. Sulden má skvělé podmínky pro freeride. Lahůdkou pro zdatné lyžaře je sjezdovka Kanonenrohr (Dělová hlaveň), úzký padák s převýšením 600 metrů. Šestidenní skipas stojí 143 eur.

Osmdesát třítisícovek

Tauferer Ahrntal (Valli di Tures e Aurina) je v Zillertalských Alpách a sousedí s Rakouskem. V oblasti je neuvěřitelných osmdesát třítisícovek, na jejichž svazích je 45 kilometrů sjezdovek, sáňkařské dráhy a také pestrá nabídka večerní a noční zábavy. Šestidenní skipas stojí 153 eur.

Eisacktal (Valle Isarco) je druhou nejsevernější z jihotyrolských lyžařských oblastí a rozkládá se po obou stranách brennerské dálnice, takže je nejsnadněji dostupná. Má přes padesát kilometrů sjezdovek a dvakrát tolik běžeckých tratí. Ze všech jihotyrolských lyžařských oblastí je považována za "nedomáčtější", což by v tomto případě mohl být opak módní.

Kronplatz (Plan de Corones) je opakem předchozí oblasti. Je to místo s více než stovkou kilometrů sjezdovek a dvojnásobnou délku mají tamní běžecké tratě. Je tam několik velice populárních středisek, s velmi bohatou nabídkou apre`s ski. Z Kronplatzu je přímé spojení na pověstný lyžařský kolotoč Sella Ronda v sousedním Tridentsku. Šestidenní skipas stojí 187 eur.

Abychom byli úplní, jmenujme i dvě zbývající lyžařské oblasti Jižního Tyrolska - Hochpustertal a Seiser Alm. Jejich popis by byl jen opakováním toho, co už bylo řečeno.

Štrúdl i tiramisu

Po celodenním lyžování nabízejí jihotyrolská střediska jak odpočinek - řada hotelů má sauny a relaxační programy - tak zábavu a požitky. V tamních restauracích se mísí rakouská a italská kuchyně a totéž platí o vínech. Můžete si dát jak špekové knedlíky, tak špenátové ravioli, štrúdl i tiramisu.

Nabídka všeho, co vás napadne, je velice dobrá, Italové italští i Italové "rakouští" se předhánějí v sortimentu i ve kvalitě.

Jen tak na okraj. Jižní Tyrolsko má i letní nabídku. Ortlerským Alpám se také říká malý Himálaj. Je v nich 11 tisíc kilometrů značených turistických stezek a tras. Ještě bohatší nabídku má jižní část Jižního Tyrolska, opravdové Dolomity, které švýcarský architekt Le Corbussier označil za nejkrásnější dílo, které příroda stvořila.