Jezírka pro krásu, rekreaci i chov ryb

Větší vodní plochy v podobě umělých zah­radních jezírek jsou sice finančně náročnou záležitostí, ale zahradě a pře­devším lidem se investice do nich mnohokrát vrátí. Ne penězi, ale potěšením, radostí, které jim poskytnou. Prostornější vodní hladiny po estetické stránce zahradu velmi obohacují. Majitelům zahrady pak voda umožňuje pěstovat desítky i stovky nových druhů flóry, které se bez vody neobejdou.

Umělá jezírka v létě slouží jako přírodní bazény. Motivem, který řadu investorů vede k rozhodnutí pořídit umělou vodní nádrž, je i je­jich touha věnovat se na vlastní zahradě chovu ryb, a to většinou okrasných. Přestože zahradní umělé nádrže lze rozdělit do tří kategorií – na okrasné, rekreační a chovné, dobře realizovaná nádrž, která nepostrádá nezbytnou péči, bez problémů zvládá dvě či dokonce všechny tři funkce.

Trocha teorie

Na začátku je vhodné položit si otázku, proč je vytvoření umělé zahradní nádrže záležitostí pro odborníka. Čistotu malé vodní nádrže o velikosti studánky, kterou nepoužíváte k rekreaci ani chovu ryb, poměrně snadno udržíte pomocí samotných rostlin a nenáročné péče. Jiná situace nastává v případě větších umělých nádrží, jejichž plocha se blíží 100 m2. Zde již hrozí nebezpečí, že pokud ne­budete čistotě vody věnovat dostatečnou pozornost, umělé jezírko se vám v poměrně krátké době promění v zelený zapáchající bahňák.

Dů­vodem proměny modravé hladiny v sytě zelenou plochu je nadbytek nevyužitých živin. Ty, pokud nejsou odstraněny, začnou zvláště za vyšších teplot rychle podléhat rozkladnému, hnilobnému procesu. Pokud všechny přebytečné živiny není schop­­na spotřebovat flóra, je třeba je soustavně odstraňovat. Zde se vám v současnosti nabízí vícero možností. Na trhu dnes na­jdete např. tzv. uv-c lampy, likvidující choroboplodné zárodky a omezující výskyt řas. Tyto lam­py ale nejsou všemocné – neporadí si např. s jemnými nárůsty – řasami na kamenech.

Nabízí se i možnost využití ultrazvuku či nejrůznějších chemických prostředků. Přestože jsou většinou vybaveny přívlastkem „neškodné“, přece jen jde o chemii. Pokud si chcete vybudovat jezírko, v němž vše bude fun­govat jako v přírodě, zatím se nejvíce os­věd­čila zce­la přírodní mechanická a biologická filtrace.

Jak vzniká umělé jezírko

Pokud se rozhodnete pořídit si vlastní zah­radní jezírko, měli byste si nejprve ujasnit, co od něj vlastně požadujete. Zda si přejete nádrž, která vám pouze umožní pěstování no­vých druhů rostlin a přidá vaší zahradě na kráse, či zda hodláte jezírko využívat i k rekreaci, případně chovu ryb nebo si přejete aby zvládalo všechna tři poslání. Když si ujasníte své požadavky, měli byste se obrátit na odborníka s žádostí o vypracování projektu. Ten by měl vycházet nejen z poslání bu­doucí nádrže, ale i velikosti a tvaru parcely.

Své­pomocí, dle nákresu v časopise se do­poručuje pouze výstavba opravdu malých nádrží s malým objemem vody. Hotový projekt je tře­ba nechat si schválit stavebním úřadem. Ne­jen pouze kvůli dodržení stanovených předpisů, ale i bezpečnosti. Nikdy nevíte, zda na vašem pozemku není uloženo elektrické ve­dení, kanalizace apod.

Na fólii nešetřete

Prvním krokem je realizace výkopu, který se většinou provádí pomocí speciální mechanizace. V zahradách se vzrostlou zelení, které by mechanizace ublížila, se tohoto prvního kroku ujímají lidé s klasickými nástroji. Ho­tový výkopek se vykládá geotextilií s fólií, která by měla být co nejkvalitnější – odborníci doporučují fólii EPDM nebo měkčené PVC o síle alespoň 1,5 mm. Opravení např. protržené fólie je velmi komplikované. Nejde o samotnou opravu, ale o nalezení poškozeného místa.

Filtrační systém

Dalším krokem je instalace filtračního systému, jenž vodu zbavuje přebytečných živin, které by vedly k nežádoucímu výskytu řas. O čistotu vody pečuje filtrační systém – biofiltr – likvidující přebytečné nežádoucí živiny. Biofiltr může být součástí nádrže, ale i instalován mimo ni. Ka­pacita biofiltru záleží na poslání jezírka – okrasná se na rozdíl od rekreačních či chovných nádrží bez filtračního zařízení obejdou, k zajištění postačí tzv. litorální rostlinná zó­na, zaujímající přibližně 60centimetrový pás od břehu směrem do vody.

S méně výkonným biofiltrem se spokojí nádrže, v jejichž blízkosti se nenacházejí listnaté stromy, kte­ré jsou zasazeny do travnatého terénu a obloženy kačírkem. Jak již bylo zmíněno – při odbourávání přebytečných živin pomáhají samotnému filtračnímu zařízení i vodní rostliny, které však mají podstatně men­ší výkonnost než filtrační zařízení.

Čerpadla

Nezbytnou součástí větších rozlehlejších vodních nádrží je čerpadlo. Pravidlo napovídá, že voda by se v nádrži měla otočit čtyřikrát. Ale jde pouze o obecné pravidlo – volba nejvhodnějšího čerpadla se musí odvíjet od konkrétní nádrže – některé stačí protočení vody dvakrát za den, jiná to naopak vyžaduje desetkrát. Na nádrž o obsahu 100 m3 by ale mělo postačit čerpadlo o příkonu 500 W. Správný výběr vhodného čerpadla byste mě­li nechat opět na odbornících.

Další výbava

K další výbavě vašeho rybníčku, jezírka patří skimmer – sběrač povrchových nečistot, sbírající plovoucí nečistoty z vodní hladiny, který tak odstraní z vodní nádrže až 95 % nečistot. Sběr nečistot z vyspárovaného dna zajišťuje gule.

Dal­ší vybavení již záleží na typu nádrže a vaší náročnosti. Dno by mělo zůstat čis­té, ale s ostatními komponentami lze provádět přímo zázraky – jezírko můžete přizdobit solitérními kameny, moly, můstky...

Rozmanitá flóra

Nejrůznější druhy rostlin nacházejí uplatnění u všech typů vodních nádrží – ať již se jedná o nádrže čistě okrasné či využívané k re­kreaci nebo chovu ryb. Ve specializovaných prodejnách vám nabídnou rostliny, které jezírko zdobí prakticky po celé vegetační období. Koupíte zde i různé druhy rákosí dosahující výšky až několika metrů, které nejen krášlí, ale zároveň zajistí soukromí.

Ještě jedno pravidlo: Hod­láte-li rostliny vysázené přímo v nádrži za­pojit co nejvíce do její údržby, volte dru­hy, které nemají kořenový bal ve dně. Vhod­nější jsou plovoucí rostliny, rostoucí přímo ve vo­dě. Tím, že spotřebují množství nežádoucích živin, jejich čisticí schopnost je vel­mi účinná.

Chovné rybníky

Mnohé umělé zahradní vodní nádrže se využívají k chovu ryb – nejčastěji okrasných, slou­ží jako velká akvária pod širým nebem. K nejčastěji chovaným druhům patří japonští koi kapři, okrasní karasi, líni..., ale i jiné druhy ryb. Ryby se krmí výhradně speciálním krmivem, které ryby beze­zbytkově stráví, a tak je odpad znečisťující nádrž minimální. Čerpadlo a filtrační vybavení musí být umístěno tak, aby pokud možno co nej­méně ryby rušily. Čerpadlo zároveň musí zajistit, aby v zimě voda nikdy nezamrzla. Klesne-li teplota vody pod 8 °C, ryby se ne­smí krmit, neboť ztrácejí schopnost trávení.

V umělých nádržích se chovají i konzumní ryby jako např. pstruzi, jeseteři, ale přebírají roli okrasných ryb, málokterý chovatel je konzumuje. Nejen proto, že k rybě, kterou vi­dí vyrůstat, si vytvoří určitý vztah, je zde ješ­tě jeden zcela prozaický důvod. Ani to nejkva­litnější umělé krmivo nemůže rybě na­­hradit bohatý sortiment potravy, který jí nabízí příroda. Uměle krmené ryby nejsou chutné.