Článek
Větší vodní plochy v podobě umělých zahradních jezírek jsou sice finančně náročnou záležitostí, ale zahradě a především lidem se investice do nich mnohokrát vrátí. Ne penězi, ale potěšením, radostí, které jim poskytnou. Prostornější vodní hladiny po estetické stránce zahradu velmi obohacují. Majitelům zahrady pak voda umožňuje pěstovat desítky i stovky nových druhů flóry, které se bez vody neobejdou.
Umělá jezírka v létě slouží jako přírodní bazény. Motivem, který řadu investorů vede k rozhodnutí pořídit umělou vodní nádrž, je i jejich touha věnovat se na vlastní zahradě chovu ryb, a to většinou okrasných. Přestože zahradní umělé nádrže lze rozdělit do tří kategorií – na okrasné, rekreační a chovné, dobře realizovaná nádrž, která nepostrádá nezbytnou péči, bez problémů zvládá dvě či dokonce všechny tři funkce.
Trocha teorie
Na začátku je vhodné položit si otázku, proč je vytvoření umělé zahradní nádrže záležitostí pro odborníka. Čistotu malé vodní nádrže o velikosti studánky, kterou nepoužíváte k rekreaci ani chovu ryb, poměrně snadno udržíte pomocí samotných rostlin a nenáročné péče. Jiná situace nastává v případě větších umělých nádrží, jejichž plocha se blíží 100 m2. Zde již hrozí nebezpečí, že pokud nebudete čistotě vody věnovat dostatečnou pozornost, umělé jezírko se vám v poměrně krátké době promění v zelený zapáchající bahňák.
Důvodem proměny modravé hladiny v sytě zelenou plochu je nadbytek nevyužitých živin. Ty, pokud nejsou odstraněny, začnou zvláště za vyšších teplot rychle podléhat rozkladnému, hnilobnému procesu. Pokud všechny přebytečné živiny není schopna spotřebovat flóra, je třeba je soustavně odstraňovat. Zde se vám v současnosti nabízí vícero možností. Na trhu dnes najdete např. tzv. uv-c lampy, likvidující choroboplodné zárodky a omezující výskyt řas. Tyto lampy ale nejsou všemocné – neporadí si např. s jemnými nárůsty – řasami na kamenech.
Nabízí se i možnost využití ultrazvuku či nejrůznějších chemických prostředků. Přestože jsou většinou vybaveny přívlastkem „neškodné“, přece jen jde o chemii. Pokud si chcete vybudovat jezírko, v němž vše bude fungovat jako v přírodě, zatím se nejvíce osvědčila zcela přírodní mechanická a biologická filtrace.
Jak vzniká umělé jezírko
Pokud se rozhodnete pořídit si vlastní zahradní jezírko, měli byste si nejprve ujasnit, co od něj vlastně požadujete. Zda si přejete nádrž, která vám pouze umožní pěstování nových druhů rostlin a přidá vaší zahradě na kráse, či zda hodláte jezírko využívat i k rekreaci, případně chovu ryb nebo si přejete aby zvládalo všechna tři poslání. Když si ujasníte své požadavky, měli byste se obrátit na odborníka s žádostí o vypracování projektu. Ten by měl vycházet nejen z poslání budoucí nádrže, ale i velikosti a tvaru parcely.
Svépomocí, dle nákresu v časopise se doporučuje pouze výstavba opravdu malých nádrží s malým objemem vody. Hotový projekt je třeba nechat si schválit stavebním úřadem. Nejen pouze kvůli dodržení stanovených předpisů, ale i bezpečnosti. Nikdy nevíte, zda na vašem pozemku není uloženo elektrické vedení, kanalizace apod.
Na fólii nešetřete
Prvním krokem je realizace výkopu, který se většinou provádí pomocí speciální mechanizace. V zahradách se vzrostlou zelení, které by mechanizace ublížila, se tohoto prvního kroku ujímají lidé s klasickými nástroji. Hotový výkopek se vykládá geotextilií s fólií, která by měla být co nejkvalitnější – odborníci doporučují fólii EPDM nebo měkčené PVC o síle alespoň 1,5 mm. Opravení např. protržené fólie je velmi komplikované. Nejde o samotnou opravu, ale o nalezení poškozeného místa.
Filtrační systém
Dalším krokem je instalace filtračního systému, jenž vodu zbavuje přebytečných živin, které by vedly k nežádoucímu výskytu řas. O čistotu vody pečuje filtrační systém – biofiltr – likvidující přebytečné nežádoucí živiny. Biofiltr může být součástí nádrže, ale i instalován mimo ni. Kapacita biofiltru záleží na poslání jezírka – okrasná se na rozdíl od rekreačních či chovných nádrží bez filtračního zařízení obejdou, k zajištění postačí tzv. litorální rostlinná zóna, zaujímající přibližně 60centimetrový pás od břehu směrem do vody.
S méně výkonným biofiltrem se spokojí nádrže, v jejichž blízkosti se nenacházejí listnaté stromy, které jsou zasazeny do travnatého terénu a obloženy kačírkem. Jak již bylo zmíněno – při odbourávání přebytečných živin pomáhají samotnému filtračnímu zařízení i vodní rostliny, které však mají podstatně menší výkonnost než filtrační zařízení.
Čerpadla
Nezbytnou součástí větších rozlehlejších vodních nádrží je čerpadlo. Pravidlo napovídá, že voda by se v nádrži měla otočit čtyřikrát. Ale jde pouze o obecné pravidlo – volba nejvhodnějšího čerpadla se musí odvíjet od konkrétní nádrže – některé stačí protočení vody dvakrát za den, jiná to naopak vyžaduje desetkrát. Na nádrž o obsahu 100 m3 by ale mělo postačit čerpadlo o příkonu 500 W. Správný výběr vhodného čerpadla byste měli nechat opět na odbornících.
Další výbava
K další výbavě vašeho rybníčku, jezírka patří skimmer – sběrač povrchových nečistot, sbírající plovoucí nečistoty z vodní hladiny, který tak odstraní z vodní nádrže až 95 % nečistot. Sběr nečistot z vyspárovaného dna zajišťuje gule.
Další vybavení již záleží na typu nádrže a vaší náročnosti. Dno by mělo zůstat čisté, ale s ostatními komponentami lze provádět přímo zázraky – jezírko můžete přizdobit solitérními kameny, moly, můstky...
Rozmanitá flóra
Nejrůznější druhy rostlin nacházejí uplatnění u všech typů vodních nádrží – ať již se jedná o nádrže čistě okrasné či využívané k rekreaci nebo chovu ryb. Ve specializovaných prodejnách vám nabídnou rostliny, které jezírko zdobí prakticky po celé vegetační období. Koupíte zde i různé druhy rákosí dosahující výšky až několika metrů, které nejen krášlí, ale zároveň zajistí soukromí.
Ještě jedno pravidlo: Hodláte-li rostliny vysázené přímo v nádrži zapojit co nejvíce do její údržby, volte druhy, které nemají kořenový bal ve dně. Vhodnější jsou plovoucí rostliny, rostoucí přímo ve vodě. Tím, že spotřebují množství nežádoucích živin, jejich čisticí schopnost je velmi účinná.
Chovné rybníky
Mnohé umělé zahradní vodní nádrže se využívají k chovu ryb – nejčastěji okrasných, slouží jako velká akvária pod širým nebem. K nejčastěji chovaným druhům patří japonští koi kapři, okrasní karasi, líni..., ale i jiné druhy ryb. Ryby se krmí výhradně speciálním krmivem, které ryby bezezbytkově stráví, a tak je odpad znečisťující nádrž minimální. Čerpadlo a filtrační vybavení musí být umístěno tak, aby pokud možno co nejméně ryby rušily. Čerpadlo zároveň musí zajistit, aby v zimě voda nikdy nezamrzla. Klesne-li teplota vody pod 8 °C, ryby se nesmí krmit, neboť ztrácejí schopnost trávení.
V umělých nádržích se chovají i konzumní ryby jako např. pstruzi, jeseteři, ale přebírají roli okrasných ryb, málokterý chovatel je konzumuje. Nejen proto, že k rybě, kterou vidí vyrůstat, si vytvoří určitý vztah, je zde ještě jeden zcela prozaický důvod. Ani to nejkvalitnější umělé krmivo nemůže rybě nahradit bohatý sortiment potravy, který jí nabízí příroda. Uměle krmené ryby nejsou chutné.
Vodní flóra |
Plovoucí rostliny a rostliny s plovoucími listy |
Vodní růže – leknínyTypickým představitelem plovoucích rostlin jsou lekníny neboli vodní růže. Lekníny patří k jedněm z nejkrásnějších plovoucích rostlin.Kotvice plovoucíPlovoucí rostlina s dlouhým ponořeným stonkem, kořenícím na dně. Má krásné trojúhelníkové pilovité listy s nafouklými řapíky.ŘezanVytváří růžici tuhých listů podobně jako bromeliovité rostliny. Na podzim klesne ke dnu a na jaře opět vyplave.PlavínMá drobné plovoucí listy a kvete žlutě celé léto. BabelkaRůžice plovoucí na hladině mají zajímavé salátovité listy s plstnatým povrchem.Vodní hyacintVelmi atraktivní rostlina s nádhernými světle fialovými květy podobnými orchidejím. |
Žijící pod vodou |
RůžkatecVýborná a doporučovaná rostlina. Rozvětvené lodyhy nesou tmavozelené štětinovité listy připomínající štětku na lahve. V pozdním podzimu klesá ke dnu a na jaře opět vyplouvá.Vodní morMá dlouhé stonky pokryté kopinatými tmavozelenými lístky. Je nejvýkonnější rostlinou pro okysličování vody.StolístekDlouhé poléhavé stonky s velmi jemně zpeřenými listy. Velmi vhodné pro okysličování vody.PryskyřníkTvoří listy se dvěma různými tvary, pod vodou i na hladině. Kvete bíle začátkem léta. Výborný pro okysličování vody. |