Zahrad, které působí dokonale, ale přesto trochu uměle, je nespočet. Jsou jako podle pravítka, a pokud nemají zvlněný terén, mohou působit fádně.

I na této zahradě převažuje rovná plocha, ale přesto je cítit dynamika, život. Připomíná výhled na volnou krajinu, který není vymezen plotem a kde má hlavní slovo sama příroda.

FOTO: Petr Horník, Právo

Stromy v hlavní roli

Přijali jsme pozvání do zahrady, kterou majitel zakoupil zhruba před patnácti lety. Byla to podle jeho slov dokonalá oplocená placka, ale statné vzrostlé stromy byly velmi slibným základem další úpravy.

Zahrada je tajemná a nikdy nevíte, co ještě objevíte. Třeba utajenou kamennou lavičku pod statným stříbrným smrkem.

Zahrada je tajemná a nikdy nevíte, co ještě objevíte. Třeba utajenou kamennou lavičku pod statným stříbrným smrkem.

FOTO: Petr Horník, Právo

Především vysoké smrky, rozvětvený ořech a ovocné stromy jako jabloň, meruňky, třešeň a višeň, rodící chutné plody.

Zahrada sice byla mírně zpustlá, ale zároveň měla svoje kouzlo a určitě svůj příběh, ve kterém chtěli noví majitelé pokračovat. Přibyl červený javor a stříbrný smrk, dnes již nové dominanty.

„Sem jezdím na víkend,“ tak majitel nazývá zadní část zahrady, která připomíná udržovanou trampskou osadu s ohništěm a vzrostlou luční trávou.

„Sem jezdím na víkend,“ tak majitel nazývá zadní část zahrady, která připomíná udržovanou trampskou osadu s ohništěm a vzrostlou luční trávou.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Zahradu jsme si přáli odpočinkovou, nejsem velký pěstitel. To, co vidíte, jsou především myšlenky a záměry mé paní, která stála u zrodu. Zahradu přetvářela a udržovala, byla dobrou vizionářkou a za to jí patří velký dík,“ vysvětluje hostitel.

Za zděnou kůlnou je další místo k posezení. Tady se ovšem častěji pracuje. Přesazují se tu rostliny, čistí zahradní nářadí, řeže, vrtá, opravuje. Ihned se pak vše uklidí a opět je to „Provence koutek“.

Za zděnou kůlnou je další místo k posezení. Tady se ovšem častěji pracuje. Přesazují se tu rostliny, čistí zahradní nářadí, řeže, vrtá, opravuje. Ihned se pak vše uklidí a opět je to „Provence koutek“.

FOTO: Petr Horník, Právo

Zahrada má krásné výhledy a romantická zákoutí. Působí rozevlátě, vzdušně, ale přitom útulně, logicky. Používá prvky anglických zahrad, které nabízejí hloubku, šířku a hlavně volný prostor, který umocní solitérní stromy.

Původní zahrada byla dokonale rovná, majitelé však v jedné části vybudovali zvýšený val, aby zahradu odclonili od pěší veřejné cesty. Jsou tu rozmanité kvetoucí keře, nízké jehličnany i efektní „kamenopád“.

Původní zahrada byla dokonale rovná, majitelé však v jedné části vybudovali zvýšený val, aby zahradu odclonili od pěší veřejné cesty. Jsou tu rozmanité kvetoucí keře, nízké jehličnany i efektní „kamenopád“.

FOTO: Petr Horník, Právo

FOTO: Petr Horník, Právo

V zadní části zahrada volně přechází v louku, která se kosí zhruba třikrát do roka. Jsou tu jednoduché dřevěné lavice, přírodní ohniště a třešeň s posedem, která dříve sloužila dětem ke hraní. Zkrátka atmosféra dokonalého country venkova, i když je to z domu pár kroků.

Klidná místa k odpočinku

Zahrada má volné plochy, které se vzájemně odlišují. V jedné části např. dominuje velký ořech obrostlý břečťanem, pod nímž je sedmiboký altán s posezením. Zde se relaxuje za letních veder, ale ochrání spolehlivě i před deštěm. Na dosah je houpačka a lavice z kamene, která je dekorativním prvkem.

Samostatné uskupení tvoří dva vysoké smrky, pod nimiž lze vzácně najít i houby. Malá část zahrady je užitková: zeleninový záhon, hrášek, rajčata a jahody jsou určeny k přímé spotřebě.

I v zahradě anglického stylu, která si sama určuje, jak a kde bude přirozeně růst, se najde místo na užitkovou část. Pěstuje se hrášek, rajčata i jahody.

I v zahradě anglického stylu, která si sama určuje, jak a kde bude přirozeně růst, se najde místo na užitkovou část. Pěstuje se hrášek, rajčata i jahody.

FOTO: Petr Horník, Právo

Jedinou částí zahrady, kterou majitelé záměrně upravili, je pruh podél veřejné cesty. Sem navezli zeminu a vytvořili val, aby zahradu odclonili, plasticky ohraničili a zamezili nechtěným pohledům i hluku.

Zelená oáza ve volné zahradě má vymezené hranice. Tvoří ji rozmanitě vysoké jehličnany, listnáče, kvetoucí rostliny, okrasné trávy i nízké plazivky. Působí dynamicky, živelně a nespoutaně.

Zelená oáza ve volné zahradě má vymezené hranice. Tvoří ji rozmanitě vysoké jehličnany, listnáče, kvetoucí rostliny, okrasné trávy i nízké plazivky. Působí dynamicky, živelně a nespoutaně.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Vysázeli jsme zde keře, stromy menšího vzrůstu, růže a pro zpestření jsme vytvořili kamenná zátiší. Vše vyrostlo a účinek valu zdvojnásobilo,“ konstatuje majitel.

Rodinný dům má kromě zahrady i malý dvorek s pergolou a krbem, kde se kulinaří a stoluje na čerstvém vzduchu. Samozřejmě v bujné zeleni, kde voní květy vistárie, pne se růže, plazí se břečťan, kvete hortenzie a důstojně roste juka.

FOTO: Petr Horník, Právo

A co má náš hostitel v plánu? Zahradu udržovat, ale zároveň jí ponechat volnější „ruku“. Přirozená vodní plocha, jezírko či potůček tady nejsou, a uměle je vytvářet majitel nechce. Vše zkrátka plyne přirozeně, a tak to má být.