Zvětralé balvany podtrhují krásu divokých květin a lučních trav, při troše štěstí se mezi nimi zabydlí ještěrky, které využívají tepla z vyhřátých kamenů dlouho do tmy. Kámen je vynikajícím materiálem i do moderních zahrad, v nichž se klade důraz na uhlazenost a eleganci.

Na terase uplatníme velké rovné desky, z opracovaných kvádrů zase vznikají efektní schody. Možností využití tohoto přírodního materiálu je však mnohem víc!

Zahradní umění

Sochaři dokážou kámen vytvarovat, až bere dech. Ne všichni mají umělecké nadání a chuť tesat do skály, každý však zvládne postavit kamennou homoli nebo alespoň krásnou hromádku kamení, kde brzy najdou domov drobní živočichové a skromné skalničky.

Práce nezabere moc času, staví se bez malty a spíš s menšími kousky, které nevyužijeme při budování zídky.

Kámen svádí k tvorbě uměleckých prvků. Jeho krása nepomíjí, a tak může těšit celé generace.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Silné paže sice nepotřebujeme, ale dobré oko ano. Sebemenší nedostatek se totiž s růstem díla zvětšuje, ohrozit může dokonce jeho stabilitu. Pokud se nám výtvor podaří, zanecháme stopu dalším generacím. Krása kamene totiž nepomíjí.

Pohádková studánka

V asijských zahradách používají vodu k prohloubení meditativního klidu. Zklidnění přináší pohled na nehybnou hladinu i konejšivý zvuk prýštícího pramínku. Jak ale tekutý živel spoutat tak, aby výsledek působil co nejpřirozeněji a přitom nenudil?

Nabízí se kamenný žlab. Kdysi sloužil k napájení skotu, dnes je žádanou a hodnotnou ozdobou. Přisunout ho můžeme ke kamenné zdi podobně jako na snímku.

Dříve z něj pily krávy, dnes je z kamenného žlabu úchvatná studánka okrajkovaná mechem a jemnými trvalkami.

Dříve z něj pily krávy, dnes je z kamenného žlabu úchvatná studánka okrajkovaná mechem a jemnými trvalkami.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Časem se na vlhkých stěnách usadí mechy a lišejníky, které spolu s kapradinami, náhodně vysetým kontryhelem a kakosty dodají studánce pohádkovou atmosféru.

Ornamenty v cihlové zdi

Zdi nebo domovní stěny z pálených cihel vtiskují svému okolí přívětivou atmosféru, zvlášť jsou-li doplněné dřevěnými vrátky. A co teprve, když se mezi cihlami objeví oblázky dohladka obroušené vodou, takové parádě se vyrovná jen máloco!

Do maltového lože je můžeme namačkat v abstraktních vzorech nebo z nich vyskládat čitelnější ornamenty, které známe z mozaikových obkladů.

Pár kbelíků hlaďounkých oblázků promění cihlovou zeď v umělecké dílo.

Pár kbelíků hlaďounkých oblázků promění cihlovou zeď v umělecké dílo.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Kdo by toužil po živém zeleném akcentu, nechá po stěně šplhat jemný plamének. Stálezelený břečťan ani bujný přísavník se nehodí. Nechceme přece, aby zeď po pár letech zmizela za hustou zelenou oponou.

Záhonové obruby

Ohraničení záhonových okrajů je důležité zejména tam, kde osázení navazuje na nezpevněnou plochu, třeba trávník nebo pěšinu vysypanou drcenou kůrou či štěrkem, který se při chůzi neposlušně trousí mezi rostliny.

V případě trávníku zapustíme kameny ve stejné úrovni s povrchem půdy. Jednak si usnadníme sečení trávy, jednak účinněji zabráníme jejímu prorůstání do záhonu.

Nápaditě vyskládaná bordura podtrhne krásu rostlin a nedovolí štěrku, aby se trousil po okolí.

Nápaditě vyskládaná bordura podtrhne krásu rostlin a nedovolí štěrku, aby se trousil po okolí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zato v sousedství cestičky vyskládáme obrubu minimálně do výšky ke kotníkům. Nikdo netvrdí, že kameny kupíme pouze vodorovně. Konečná řádka ze šikmých placáků je mnohem působivější, nemyslíte?

Pokrývka půdy

Přírodní kámen si s rostlinami báječně rozumí. Proto neuděláme chybu, když nahou půdu mezi trvalkami oblečeme do slušivého kabátu ze směsi různě velikých valounů.

Vyhneme se drobné drti, nejde o to, založit štěrkový záhon, ale spíš jakousi skalku pro trvalky. Neobvyklé? Každý nápad, který překvapí a zahradě přidá na zajímavosti, se počítá! Navíc taková vrstva v létě funguje jako mulč zadržující potřebnou vláhu.

Už ani píď holé země! Různě velké valouny odlišují spoře osázený trvalkový záhon od šedého průměru.

Už ani píď holé země! Různě velké valouny odlišují spoře osázený trvalkový záhon od šedého průměru.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Dostatek volného prostoru mezi zelení a důsledné pletí jsou podmínkou dokonalého vzhledu. Políčit musíme i na slimáky, kteří se pod kamením s oblibou zdržují.

Vlastní kousek hradu

Kdo by nesnil o vlastním nedobytném hradu či prastaré romantické zřícenině, odkud by se v klidu a v soukromí kochal výhledem do okolí? Se špetkou představivosti si můžeme sen vyplnit, stejně jako se to povedlo majiteli této zahrady.

Klidné zákoutí s lavičkou, ke kterému vede jediná přístupová cesta po úzkých schodech, je vydlážděné kamennými deskami. Tentýž materiál v jiném formátu se opakuje i v hradní zdi s okénkem a rezavou mříží.

Romantické zákoutí prastaré zříceniny ve vlastní zahradě? Proč ne! Staré olysané kameny navodí tu správnou atmosféru.

Romantické zákoutí prastaré zříceniny ve vlastní zahradě? Proč ne! Staré olysané kameny navodí tu správnou atmosféru.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Hrubá struktura a jakoby ledabylé, záměrně nedokončené uspořádání těžkých zvětralých balvanů umocňují tajemný dotek středověku.