Článek
„Trpělivost má své meze. Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese by měla ze své funkce rezignovat,“ uvedl Macinka podle MZV. „Její nejnovější výroky, v nichž označuje Izrael za ‚společného nepřítele lidstva‘, jsou nepřijatelné a neobhajitelné. Taková rétorika nepřispívá k uklidnění situace, naopak prohlubuje napětí a podkopává důvěru v nestrannost systému OSN. Od představitelů OSN očekávám odpovědnost, profesionalitu a nestrannost,“ uzavřel ministr.
Italka Albaneseová čelí kritice za to, že 7. února na katarské konferenci, na níž vystoupil také exilový vůdce teroristického hnutí Hamás Chálid Mašal, označila Izrael za společného nepřítele lidstva. Zpravodajka OSN se hájí, že takto svá slova neformulovala a že ve skutečnosti měla na mysli systém, který umožňuje Izraeli páchat genocidu v Pásmu Gazy.
My full AJ Forum speech last week: the common enemy of humanity is THE SYSTEM that has enabled the genocide in Palestine, including the financial capital that funds it, the algorithms that obscure it and the weapons that enable it. pic.twitter.com/PzTQFFybsG
— Francesca Albanese, UN Special Rapporteur oPt (@FranceskAlbs) February 9, 2026
„My, kteří nemáme pod kontrolou velké množství finančního kapitálu, algoritmů a zbraní, nyní vidíme, že máme jako lidstvo společného nepřítele. A svoboda, respektování základních svobod je posledním mírovým nástrojem, který máme k dispozici, abychom znovu svou svobodu získali,“ řekla doslova.
Ačkoli Izrael přímo neoznačila za „společného nepřítele“, z kontextu je jasné, že tímto označením myslela právě židovský stát. Zmínky o finančním kapitálu pak rezonují s typickým antisemitským stereotypem o Židech jako bohatých lidech, kteří z pozadí ovlivňují světové dění ve svůj prospěch.
K rezignaci Albeneseovou vyzvala také Francie a Německo, napsal deník Le Monde a list The Times of Israel.
Albaneseová a její výroky
Není to první případ, kdy se Albaneseová dopustila kontroverzních výroků na adresu Izraele a obecně Židů, za které čelila tvrdé kritice. Koncem září loňského roku přišla s nepodloženým tvrzením, že v důsledku války Izraele proti Hamásu zemřelo v Gaze 680 tisíc lidí, z toho 380 tisíc dětí mladších pěti let. Tolik jich tam přitom ani podle palestinských statistik nikdy nežilo a ani Hamás neuvádí takové počty obětí.
Když propalestinští aktivisté zdemolovali v Itálii redakci deníku La Stampa, komentovala to výhrůžkou, že je to varování pro novináře. A při předávání ocenění italského města Reggio nell´Emilia zase vyčetla starostovi, že ve slavnostní řeči zmínil, že by Hamás měl propustit izraelské rukojmí, za což ho publikum vypískalo. „Slibte mi, že takové věci už nebude říkat,“ neváhala reagovat.
Válka v Pásmu Gazy vypukla poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele 7. října 2023 pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli jako rukojmí. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž zahynulo více než 71 000 Palestinců. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Izrael je obviňován z genocidy, což odmítá. Odpovědnost za vysoký počet obětí připisuje Hamásu, který se skrývá za civilní obyvatelstvo.

