Keříčkové fazole (Phaseolus vulgaris var. nanus) pěstujeme pro celé lusky spíš než pro semena. K jejich největším přednostem patří to, že nemají tuhá vlákna, takže je před konzumací nemusíme nijak zdlouhavě upravovat.

Delikátní chuť plodů ocení nejen fajnšmekři, ale i děti, které nad klasickými velkými fazolemi většinou ohrnují nos.

Keříčkové fazole se nepnou, a tak na rozdíl od těch tyčkových nevyžadují oporu.

Keříčkové fazole se nepnou, a tak na rozdíl od těch tyčkových nevyžadují oporu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Rostliny na výšku neměří víc jak 40 cm, na záhonu poslušně stojí, aniž by vyžadovaly podpěru. Skvěle se hodí i do nádoby na balkón. Rostou jako z vody a navíc obohacují půdu o cenné látky.

Správný čas pro výsev

Už počátkem května vysévají náruživci, kteří si zeleninu rádi předpěstovávají na parapetu nebo ve skleníku. Mladé jedince pak stačí otužit a ke konci měsíce přesadit do volné půdy.

Semínka vyséváme od půlky května do začátku letních prázdnin do řádků nebo hnízd 2 až 3 cm hluboko.

Semínka vyséváme od půlky května do začátku letních prázdnin do řádků nebo hnízd 2 až 3 cm hluboko.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Méně pracný je přímý výsev na záhon. Začneme s ním až v půlce května, aby naše snažení nezhatil pozdní mrazík. Výsev keříčkových fazolí můžeme několikrát zopakovat a sklizeň si tak rozložit do delšího období.

Závěrečný termín výsevu by neměl překročit začátek července, jinak plody nestačí dozrát.

Jak vyséváme

Podlouhlá oválná semínka prstem zatlačíme 2 až 3 cm hluboko do předem zkypřené zahradní zeminy. Vyséváme buď v odstupech 10 cm do řádků vzdálených od sebe asi 40 cm, anebo tzv. do hnízd po pěti rostlinách, která jsou od sebe asi 50 cm.

Už po týdnu se nové rostlinky dychtivě prodírají z půdy na čerstvý vzduch.

Už po týdnu se nové rostlinky dychtivě prodírají z půdy na čerstvý vzduch.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Do každé jamky přijdou vždy dvě semínka. Ze dvou vzešlých semenáčů ten slabší opatrně vytrhneme. Zlaté pravidlo říká: vysej víc, než potřebuješ. To pro případ ztrát způsobených škůdci či slabší klíčivostí. Fazolky můžeme pěstovat i na balkónu. Čtyři rostliny na nádobu o průměru 30 cm jsou tak akorát.

Kromě zelených fazolek si můžeme vybrat už i žluté a fialové odrůdy. Vysévají se nachlup stejně.

Kde je jim dobře

Hlavně na sluníčku. Bez něj jsou slabé a nekvetou. Důležitá je pro ně i kvalitně zpracovaná, kyprá, propustná zahradní zemina. Kromě kompostu můžeme přidat také listovku, která půdu rozvolní a pomůže v ní udržet potřebnou vláhu.

I když mají keříčkové fazole nižší nároky na živiny než ty popínavé, na místě s chudou půdou od nich žádné zázraky nečekejme. Vítr jim nevadí, jsou-li však rostliny ustavičně vystaveny silnému průvanu, třeba mezi domy, natáhneme podél nich provázek, aby se pod tíhou zrajících plodů nevyvrátily.

Jak o ně pečovat

Porost nenecháme žíznit. Voda zvyšuje úrodu v horkém létě a plody udržuje pěkně křupavé. Jakmile se objeví květy, zaléváme vydatně jednou týdně, to je lepší než po troškách každý den. Půdu občas zkypříme motyčkou a odstraníme plevel, který rostliny okrádá o vláhu i živiny.

Jakmile se objeví květy, potřebují rostliny více vody. Sucho snižuje výnosnost.

Jakmile se objeví květy, potřebují rostliny více vody. Sucho snižuje výnosnost.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Kolem keříků můžeme rozprostřít mulčovou nastýlku, která jednak zmírní odpar vody, jednak potlačí růst plevele. Ale pozor, v teplém, vlhkém materiálu se s oblibou zdržují žraví slimáci, pro které jsou listy, dokonce i samotné plody ohromnou delikatesou. Nejvíc jich načapáme brzy ráno a po setmění.

Úrodu ohrožují také některé houbové a plísňové choroby. Nejlepší prevence: semena od ověřených dodavatelů, správné pěstební podmínky, střídání osevních ploch.

Hurá, sklízíme!

Záhy po opylení, o které se starají především čmeláci, spatříme první mrňavé plůdky. Ke sklizni jsou připravené za několik týdnů. Nejlahodnější chuť mají mladé, štíhlé lusky dlouhé 10 až 15 cm. Prostě je uchopíme mezi prsty a odlomíme. Netaháme, abychom nevytrhli rostlinu i s kořeny!

Pravidelné česání podněcuje tvorbu dalších zdravých plodů, takže je docela dobře možné prodloužit sklizeň až na šest sedm týdnů.

Pro slimáky jsou fazolky vyhledávanou delikatesou. Nejvíc záškodníků nachytáme po ránu a po setmění.

Pro slimáky jsou fazolky vyhledávanou delikatesou. Nejvíc záškodníků nachytáme po ránu a po setmění.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Jeden metr čtvereční nám vynese okolo šesti kilogramů. V lednici lusky vydrží dlouho v uzavřené plastové dóze. Lze je i dobře zmrazit.

Co dál…

Kdo si rád sbírá vlastní osivo, ponechá plody na té nejlepší rostlině do té doby, než semena v tobolkách zachrastí. Po vylouskání je necháme doma uschnout, teprve pak uskladníme, jinak zplesniví.

Keříčkové fazole stejně jako další druhy z čeledi bobovitých dodávají do půdy dusík, který je důležitý zejména pro tvorbu listové hmoty. Toho využijeme k následnému pěstování brukví, třeba zelí, kapusty či kadeřávku.

Rostliny po sklizni hodíme na kompost nebo slepičkám, které si na šťavnatých listech smlsnou.

Rostliny po sklizni hodíme na kompost nebo slepičkám, které si na šťavnatých listech smlsnou.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Odplozené rostliny nakonec zkompostujeme anebo je hodíme slepicím, které si s radostí pochutnají na šťavnatých listech.