Živý plot si také výborně poradí s větrem i prachem a ještě k tomu pohostí a ukryje ptáky.
Velikost živého plotu začíná u nízkého plůtku po kolena a končí u vysoké stěny z tújí, vytvářejících závětrné a intimní zákoutí. Miniaturní plůtek z několika keříků buxusu najdete téměř před každým holandským či anglickým domem. Patří k němu lavička a pár velkých květináčů, v nichž kvetou růže, levandule, muškáty či hortenzie. Spíše nežli plotem je pozvánkou k návštěvě domu.

Většina našinců – na rozdíl od Holanďanů – však potřebuje k životu více soukromí, a tak se před nákupem dřevin zamyslete nad mírou svojí extroverze či uzavřenosti - na jak vysoký živý plot se cítíte? Až to budete vědět, ujasněte si, zda pozitivněji vnímáte plot z volně rostoucích dřevin či tvarovaný, z listnáčů nebo jehličnanů. A protože každá dřevina chce svoje, proberte nejlépe s odborníkem světelné a klimatické podmínky vašeho pozemku ve vztahu k náročnosti vybraných dřevin.

Důležité je i to, zda budete budovat plot u venkovského domku nebo chalupy či ve městě, kde se můžete co do druhů a formy výsadby více odvázat. Ve městě příliš nepochybíte, ani pokud zvolíte plot z geometricky tvarovaných exotických dřevin, které by u domu či usedlosti v otevřené krajině působily jako pěst na oko. K venkovským stavením a chalupám (a samozřejmě nejen k nim) se hodí živé ploty z domácích dřevin, tedy například z tisu červeného, habru obecného, buku lesního, hlohu jednosemenného, ptačího zobu obecného, kaliny obecné nebo javoru babyky.

Předzahrádky lemované pouze nízkými plůtky vídáme spíše v zahraničí než u nás.

Předzahrádky lemované pouze nízkými plůtky vídáme spíše v zahraničí než u nás.

FOTO: Z. Roller

Volně rostoucí plot

Tam, kde je prostor malý či úzký, je vhodnou volbou stříhaný živý plot. Máte li však větší pozemek, volte oplocení z volně rostoucích dřevin, jež lze vysadit i ve více řadách. Pro tento typ plotu jsou vhodné listnáče: vajgélie, zlatice prostřední, trojpuk drsný, pustoryl, kalina, kdoulovec lahvicovitý, tavola kalinolistá, hlohyně šarlatová nebo ptačí zob.

Tvarovaný plot

Myslete na to, že zakládání a údržba tvarovaných živých plotů je v porovnání s volně rostoucími živými ploty pěstitelsky i časově náročnější i nákladnější, mj. potřebujete i větší počet rostlin na čtvereční metr. Tvarované živé ploty vyžadují pravidelné stříhání, nejčastěji v červnu a srpnu. Ale když znáte ty pravé grify, není to problém.

Za hradbou tújí

V Čechách jsou velmi rozšířené ploty ze severoamerického zeravu západního (obecně túje). Ano, z tújí lze vytvořit hladké, jeden až pět metrů vysoké a až dva metry široké stěny. Bohužel v interakci s naší krajinou a architekturou působí mnohdy cizorodě a strnule. Výhodou tújí je, že pomalu rostou jsou mrazuvzdorné, nenáročné a snášejí i hluboký řez. A protože se dají snadno množit, jsou i levné, což částečně vysvětluje jejich oblibu.

Habr a tis

Habr má obrovskou výhodu, totiž odolnost. Není náročný na půdu, je plastický, rychle regeneruje a miluje ho zpěvné ptactvo. Habry sice na zimu opadávají, ale není problém při posledním stříhání listy z trávníku vysát či vyhrabat. Alternativou habru je další domácí dřevina - tis červený. Pro živý plot je vhodný i proto, že snadno zmlazuje. Snese řez stejně jako zimostráz, proto se také spolu s habrem používal i na plůtcích barokních zahrad.

Živá zeleň, která prosvítá dřevěným rastrem plotu, vytváří nečekaný efekt.

Živá zeleň, která prosvítá dřevěným rastrem plotu, vytváří nečekaný efekt.

FOTO: Z. Roller

Další vhodné dřeviny

Nelze zapomenout ani na další oblíbenou dřevinu: inspirativní zimostráz vždyzelený. Hodí se jak pro nízké, tak i vyšší tvarované ploty, na ohraničení záhonů nebo chodníků. Vyhovuje mu jak slunečné, tak i polostinné stanoviště a je mrazuvzdorný. Působivý je i živý plot z dřišťálu, skalníku, levandule nebo zimolezu. Také tyto dřeviny se dají dobře tvarovat. Pěkně působí i exotická bobkovišeň lékařská. V horských oblastech se nejlépe uplatní běžný smrk ztepilý. I ten lze zajímavě vytvarovat a působí velmi přirozeně.

 Víte, že …
● Smrk ztepilý – pro jeho pyramidální rozvětvení ho lze použít na výsadbu širších a vyšších živých plotů, zejména ve vyšších polohách.
● Zerav západní neboli túje – je nejčastěji používaným jehličnanem do živých plotů. Je mrazuvzdorný a dobře snáší i půdy chudé na živiny.
● Dřišťál – kvůli ostnům je náročnější na údržbu. Volně rostoucí ploty z dřišťálu je třeba prosvětlovat každou zimu. Aby načervenalé listy vypadaly co nejzářivěji, potřebuje slunné stanoviště.
● Habr – rovný kmen musí zůstat odspodu až k vrcholu neporušený. Seřízneme ho až tehdy, když dosáhne požadované výšky.
● Hloh – patří k nejpoužívanějším dřevinám do živých plotů. Svou pevností a rychlým růstem vytváří neprostupnou bariéru. Nejčastěji se vysazuje do smíšených plotů spolu s ptačím zobem, bukem nebo cesmínou.
● Cesmína obecná – do plotů jsou vhodnější méně ostnité odrůdy. Daří se jí na slunném i zastíněném místě.
● Ptačí zob – je vhodný k vytvarování nižších i vyšších plotů až do čtyř metrů.