Každá rostlina pěstovaná ve skalkovém společenství potřebuje své. Přinejmenším ostříhat, po odkvětu přihnojit, někdy zamezit přísunu další vody, jindy naopak zajistit stálou vlhkost půdy až do podzimu.

Tařice, tařičky, pokryvné phloxy, které kvetou časně zjara, vyžadují v době květu dostatek vodních srážek nebo jejich náhradní zdroj.

Azalky se zaskví v plné barevné kráse, mohou být dominantami na malých skalkách.

Azalky v plné barevné kráse mohou být dominantami na malých skalkách.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Bohatě kvetou v závislosti na přísunu vody. Za vlhčího počasí déle, květy totiž mají čas se plně rozvinout. Podivná jara s teplotami přes 20 °C je poněkud brzdí v rozvoji krásy.

Podaří-li se jim nasadit dostatečně velké množství semen, ztrácejí zájem o okolní svět. Zasychají od konců, živé zůstanou jen víceleté základy rostliny.

Tomu se dá zamezit ostříháním květenství i části výhonů, přihnojením, zalitím. Rostlina se probudí, zazelená se, obrazí novými výhony, které budou příští rok kvést.

Vděčné doplňky - cibuloviny

Pokryvné trvalky na skalkách obyčejně doplňují cibuloviny. Modřence, česneky, kosatečky, narcisky, ladoňky, ladoničky, tulipány. I ty potřebují zjara dostatečný přísun vody, asi již hůře se vyrovnávají s přebytkem vody v létě.

Skalkové minitulipány - vděčný doplněk k trvalkám na skalce.

Skalkové minitulipány - vděčný doplněk k trvalkám na skalce.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Zejména kosatce (Iris holandica, Iris danfordiae, Iris bucharica aj.) potřebují vody od léta do zimy co nejméně. Vysazují se tedy do drenážovaných míst nebo k trvalkám, které k nim vodu nepustí, jako jsou právě zmiňované tařice, phloxy, tařičky, ale i rožce a ptačince. Po období klidu v suchu si cibulky zase sáhnou pro trochu vody, aby do zimy dobře zakořenily.

Něžná kráska lewisie

Jakoby úplně mimo stojí Lewisia cotyledon. Díky své kráse se zdá být výjimečná. Nemá polštářovitý růst, nepřichází v létě o listy (tzv. nezatahuje jako cibuloviny), zdálo by se, že jí stačí jen to, co jí příroda zrovna nabízí.

Iberka skalní (Iberis), lidově zvaná štěničník, se rozrůstá do plochých poléhavých keříčků o výšce 5 až 10 cm. Kvete brzy, někdy už v březnu, hlavně v dubnu. Kromě skalek zdobí často i suché kamenné zídky.

Iberka skalní (Iberis), lidově zvaná štěničník, se rozrůstá do plochých poléhavých keříčků o výšce 5 až 10 cm. Kvete brzy, někdy už v březnu, hlavně v dubnu. Kromě skalek zdobí často i suché kamenné zídky.

FOTO: Zdeněk Prchlík, Právo

Lewisie potřebuje vodu v době růstu a kvetení, světlo (avšak nikoli úpal), vlhčí, ale propustný substrát v létě a téměř úplné sucho v zimě. V zimě netrpí ani suchem, ani mrazem. Ten ji poškozuje spolu s vlhkem a střídáním teplot.


Okrasný česnek má nádherné květy, které upoutají svým krásným zbarvením.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jestliže kobercovky a cibuloviny sázíme a ošetřujeme s rozmyslem, stávají se vděčnou mnohaletou ozdobou zahrady i samotné skalky.

Střevíčník pantoflíček
 

FOTO: Milan Malíček, Právo

(Cypripedium calceolus) Nádherná unikátní ozdoba jarních skalek! Střevíčník pantoflíček je vzácný, semenáče poprvé rozkvétají přibližně za deset let po výsevu. Dorůstá do výšky 30 cm. Červeně tečkovaný žlutý pysk květu voní po meruňkách. Po odkvětu vytváří rostlina v tobolce velmi jemná semena. Nejlépe mu vyhovuje zemní směs složená z bukové listovky a vřesovky s příměsí jílu a vápencové drti. Je nutná dokonalá drenáž. Potřebuje chránit před průvanem, daří se mu v polostínu. Daří se mu v sousedství lomikamenů, nízkých okrasných trav, ozdobných kapradin.