Článek
Pokud hodláte v zimní zahradě pěstovat rostliny, dříve než přistoupíte k její stavbě, je třeba si přesně uvědomit, jaké rostliny hodláte pěstovat (zde je důležitá orientace zahrady). Důležité je dále to, zda počítáte s využitím zimní zahrady výhradně k pěstování rostlin či zda ji využijete i jako obytnou místnost, kde budou pobývat i lidé.
Nároky rostlin
V případě, že zimní zahradu budete využívat především jako skleník, je třeba respektovat skutečnost, že rostliny potřebují přece jen jiné mikroklima než člověk. Vyžadují především dostatek světla, vhodnou vlhkost, teplotu, která bude korespondovat s jejich vegetačním cyklem. Zejména za horkých letních dnů je třeba zvláště tropickým rostlinám zajistit dostatečné zastínění a větrání, jinak nepřežijí.
Použité materiály
Již volba vhodné konstrukce zimní zahrady se odvíjí od toho, jaké rostliny jste se v ní rozhodli pěstovat. V případě, že jde o druhy, kterým vyhovují přibližně stejné podmínky jako vám, není otázka vhodných materiálů důležitá, nabízí se vícero možností. To se týče jak rostlin, které vegetují společně s lidmi v celoročně obývaném skleníku, tak květin, stromků, keříků přezimujících sice v nevytápěné zimní zahradě, kde ale budou chráněny před mrazy, které by venku nepřežily.
Jiná situace však nastává v případě, že jste se rozhodli pro pěstování exotických rostlin celoročně náročných jak na teplotu, tak i vlhkost. V tom případě byste neměli volit konstrukci zimní zahrady ze dřeva ani plastu, a to z těchto důvodů: Plasty těžko odolávají vysokým teplotám, materiál při nich pracuje. Co se týče dřeva, vyšší teploty mu sice nevadí, ale zato mu ubližuje vysoká vlhkost, kterou většina exotických rostlin vyžaduje a produkuje. V roli konstrukčního materiálu při stavbě zimní zahrady, v níž se budou pěstovat exotické rostliny, se asi nejvíce osvědčuje hliník. Tento materiál má pro pěstitele navíc tu výhodu, že nevyžaduje téměř žádnou povrchovou úpravu.
Palmě Brahea se daří ve vytápěných sklenících, kde je značná vlhkost a teplota zde neklesne pod 15 °C.
FOTO: Domov
Výplně zimní zahrady
V roli výplní svislých stěn zimních zahrad se nejčastěji využívá sklo, konkrétně různé druhy dvojskla. Pod tímto označením se skrývá řada druhů skla. Investoři by měli upřednostnit dvojsklo s co nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi, s co nejnižším součinitelem prostupu tepla U, který by neměl být vyšší než 1,5 W/m2K. Použití kvalitních výplní (využívá se i trojsklo) se kladně promítne do nákladů spojených s vytápěním zimní zahrady.
V roli výplní střech zimních zahrad se uplatňuje i jiný materiál. V posledních letech se stále ve větší míře využívají polykarbonátové desky, které mají řadu praktických vlastností. V prvé řadě je to vysoká odolnost. Polykarbonátovou desku nerozbije hozený kámen ani spadnutý květináč. Dalšími přednostmi je nízká hmotnost a v neposlední řadě ve srovnání se sklem i přijatelnější cena. Měli byste však vědět, že se vyrábějí dva druhy polykarbonátových desek, a to plné a komůrkové, které mají výborné izolační vlastnosti, a proto jsou k použití na střechách zimních zahrad vhodnější. Komůrkové desky mají dutinky, které dokážou rozptýlit sluneční záření, a tak snížit nebezpečí „úžehu“ rostlin.
Teplota, vlhkost a světlo
Teplota a vlhkost opět záleží na druhu pěstovaných rostlin. V případě, že se rostliny o zimní zahradu dělí s lidmi, proniká i do této místnosti podlahové vytápění. Pokud zimní zahrada slouží především vegetaci, podlahové vytápění se prakticky nevyužívá, a to ze dvou důvodů: zajištění optimální teploty by bylo značně neekonomické, jelikož většinu plochy podlahy pokrývají květináče ze zeminou, pokud ne přímo záhony, za druhé přehřívání od podlahy by některým rostlinám neprospívalo. Vytápění zimních zahrad se proto nejčastěji provádí klasickým způsobem. V případě pěstování na změny teploty citlivějších rostlin „hlídá“ teplotu v zimní zahradě termostat.
K oblíbeným rostlinám pěstovaným v zimních zahradách patří ananasovník. V zimě, kdy spočívá, mu neprospívá vyšší teplota než 18 stupňů Celsia.
FOTO: Domov
Co se týče odvětrávání, v podstatě se neliší od zajištění výměny vzduchu v obytné zahradě, pouze (opět s ohledem na druh pěstovaných rostlin) se většinou u těchto zahrad počítá s většími odvětrávacími plochami, což často řeší větší počet výklopných oken apod.
Co se týče relativní vlhkosti, záleží na druhu a množství pěstovaných rostlin. Je třeba si uvědomit, že čím větší množství rostlin pěstujete, tím více vlhkosti se odpaří. V případě, že hustě osázená zahrada přiléhá k obytným prostorům, je třeba je oddělit dostatečně těsnými dveřmi.
V případě pěstování některých rostlin se liší osvětlení zimní zahrady určené k pobytu lidí a pěstování rostlin. Jde o rostliny, které nemají v zimě období vegetačního klidu, a proto je jim třeba zajistit vhodné umělé osvětlení.
Různé způsoby zajištění dostatečného zastínění zimní zahrady určené především k pěstování rostlin se v podstatě shodují se zimní zahradou určenou k obytným účelům.
Aeschynanthus speciosus vyžaduje světlo, ale nesnáší slunce. Při náležité péči ve vytápěném skleníku se vám odmění velkým množstvím květů teplých pastelových barev.
FOTO: Domov
Co se kde pěstuje
Zimní zahrady se podle převládajícího teplotního rozmezí rozdělují do tří skupin a pro každou z nich jsou vhodné jiné rostlinné druhy. Ve vytápěných zimních zahradách s teplotou od 15 do 25 °C se velmi dobře daří rostlinám pocházejícím z tropů. To znamená rozličným druhům palem, citrusům, banánovníkům, kapradinám, ibiškům... Vhodné jsou i šeflery, aglaonemy, filodendrony, fíkusy a řada dalších rostlin. Výborně se tu bude dařit i vlhkomilnější pokojové zeleni, jako je maranta, alokázie, kalatea či šáchor.
V dalším typu zimních zahrad – tzv. temperovaných, se teplota pohybuje v rozmezí od 5 do 15 °C. Daří se zde rostlinám, které snesou střídání teplot, protože v létě může v takovýchto zahradách rtuť teploměru ukazovat teplotu až okolo 40 °C. V temperované zahradě můžete pěstovat rostliny původem z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky nebo Afriky. Důležité je, aby tyto rostliny měly své kořeny vždy v teple. Do temperované zimní zahrady můžete vysadit citrusy, strelície, jasmín, nitkovec, mučenky nebo pandoreu.
V nevytápěné zimní zahradě se většinou dobře daří rostlinám pocházejícím z oblasti Středomoří. V období extrémních mrazů, kdy teplota v zahradě klesá pod nulu, je však třeba těmto rostlinám přece jen trochu přitopit. Můžete zde pěstovat např. myrty, rozmarýny, olivovníky, granátovníky, bohatě kvetoucí azalky, kamélie, velkokvěté muškáty, některé druhy palem a další.
